KOMENTÁŘ | Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

Ve svém projevu Macinka přirovnal Orbána k Michelangelu Buonarrotimu s tím, že se takový člověk rodí jednou za pět set let. Zároveň tvrdil, že s Orbánovým vstupem do místnosti vstupuje samotné Maďarsko. Toto hodnocení však přichází v době, kdy je Orbánova vláda v Evropské unii vnímána jako spojenec Vladimira Putina a v Evropské unii panují vážné obavy z toho, že Budapešť funguje jako přímý informační kanál pro Moskvu.

Ministr ve svém projevu použil historické milníky let 1848, 1956 a 1989 k obhajobě současné maďarské politiky jako projevu svobodné vůle. Zbytek unie se však na maďarský postoj dívá opačně. Evropští spojenci poukazují na to, že tyto kroky spíše ohrožují společnou bezpečnost. Macinkova chvála suverenity tak ostře naráží na realitu mezinárodního podezření.

Zatímco Macinka oslavoval maďarskou pozici, na povrch vyplouvají zprávy deníku Washington Post o krocích tamního ministra zahraničí Pétera Szijjártóa. Ten měl během přestávek na uzavřených jednáních unie pravidelně telefonovat ruskému ministrovi Sergeji Lavrovovi. Údajně mu podával živá hlášení o tom, co se v Bruselu projednává. Szijjártó tak de facto sloužil jako informační spojka Moskvy přímo u evropského stolu.

Tento únik důvěry vedl k tomu, že unijní státy začaly Maďarsko z citlivých jednání záměrně vynechávat. Vznikají různé menší formáty, kde se debatuje bez rizika, že se obsah okamžitě dostane do Moskvy. Macinka tedy v Budapešti oslavoval vládu, se kterou ostatní evropští partneři odmítají sdílet strategické dokumenty. Izolace Maďarska v Bruselu je přímým důsledkem této pochybné politiky.

Macinkovo nadšení pro Orbánův režim nesdílí ani maďarská opozice, která se připravuje na dubnové volby. Opoziční lídr Péter Magyar označil chování maďarské diplomacie za naprostou vlastizradu. Podle něj Szijjártó nezradil jen svou vlastní zemi, ale celou Evropu. Magyarova strana Tisza se stává hlavním vyzyvatelem Orbána a v průzkumech na něj silně dotírá.

Dalším problematickým bodem je soustavné sabotování evropské pomoci pro napadenou Ukrajinu ze strany Budapešti. Viktor Orbán nedávno zablokoval unijní půjčku ve výši 90 miliard eur, což vyvolalo u ostatních lídrů vlnu hněvu. Macinka přesto mluvil o Maďarsku jako o obhájci konzervativních tradic západu. Evropští diplomaté přitom vidí v maďarském vetu přímé ohrožení společné bezpečnosti.

Režim, který ministr zahraničí dává za vzor, se navíc uchyluje k podezřelým vyšetřováním a sledování novinářů. Orbánova vláda namísto vyjasnění úniků informací nařídila vyšetřování údajného odposlechu samotného ministra Szijjártóa. Investigativní novinář Szabolcs Panyi, který na kontakty s Lavrovem upozornil, čelí lživé kampani státní moci. Panyi uvádí, že vládní složky nechaly v místnosti pro jeho schůzky se zdroji nainstalovat odposlechy.

Ruský vliv v maďarských státních strukturách je přitom dlouhodobý a hluboký. Vztah mezi Orbánem a Vladimirem Putinem stojí na silných ekonomických základech a závislosti na dodávkách energií. Obrovské zisky z těchto obchodů končí v rukou lidí napojených na vládní špičky, jako je Lörinc Mészáros. Tento oligarchický systém je dalším z rysů maďarského státu, který Macinka v Budapešti vychvaloval.

Do maďarských voleb se navíc aktivně snaží zasahovat ruské dezinformační sítě pomocí operací jako Storm-1516. Tyto kampaně šíří na internetu obsah, který má zdiskreditovat opoziční hnutí a udržet Orbána u moci. Ruská civilní rozvědka si uvědomuje, že Orbánova obliba kvůli špatné ekonomické situaci klesá. Moskva proto neváhá využívat klamavé techniky a umělou inteligenci k podpoře svého klíčového evropského spojence.

Uniklé zprávy ruské rozvědky dokonce odhalily návrh radikální strategie s názvem Gamechanger. Ruští agenti v ní uvažovali o zinscenování falešného pokusu o atentát na Viktora Orbána. Cílem bylo vyvolat vlnu emocí a odvést pozornost od špatné sociální situace v zemi. Rusko doufalo, že se tímto šokem podaří zmobilizovat Orbánovy voliče podobně, jako tomu bylo po útoku na Donalda Trumpa v roce 2024.

Macinka se tak v Budapešti otevřeně postavil za politické uspořádání, které ocitá v izolací v rámci Evropské unie jak kvůli sabotování společné pomoci napadené zemi, tak i kvůli podezřením z vynášení důvěrných informací do Moskvy. Jde o vládní systém s hlubokými ekonomickými vazbami na Rusko, který se opírá o oligarchické struktury a čelí vážným obviněním z omezování nezávislé žurnalistiky i ze zranitelnosti vůči operacím cizích rozvědek.

A zatímco Macinka mluvil o ochraně tradiční rodiny a západních hodnot, skutečné společenské dopady Orbánova režimu jsou mnohem temnější. Maďarská společnost se nachází pod tíhou zhoršující se hospodářské situace, kterou ještě prohlubuje pozastavení evropských dotací kvůli problémům s právním státem. Opozice v čele s Péterem Magyarem proto sází na protikorupční reformy, což vládní moc nese velmi nelibě.

Běžní občané musí snášet dopady systému, kde bohatnou především vládní oligarchové. Příkladem je již zmíněný Mészáros, přítel Viktora Orbána z dětství, který své obrovské jmění veřejně připisuje štěstí a vládní moci. Tyto zisky pocházejí z předražených energetických obchodů s Ruskem, na kterých je Maďarsko kriticky závislé. Tento stav vytváří hlubokou ekonomickou nerovnost a dává opozici silné argumenty o korupci a neschopnosti vládního aparátu.

Veřejný prostor je navíc záměrně zahlcován dezinformacemi a manipulativní rétorikou, která rozděluje společnost. Orbán sám sebe vykresluje jako jediného garanta míru, zatímco své politické konkurenty označuje za loutky Bruselu a zástupce válečné strany. Vládní propaganda tvrdí, že opozice chce zatáhnout zemi do války na Ukrajině, což vyvolává strach a nejistotu. Lidé jsou tak systematicky klamáni uměle vyvolanými hrozbami o vnějších nepřátelích.

Není překvapením, že kromě Macinky na akci vystoupili také lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová nebo šéf nizozemské krajně pravicové Strany pro svobodu Geert Wilders. Tuzemský ministr zahraničí se tak podle rčení vrána k vráně sedá nesmazatelně zařadil po bok nacionálně-populistických politiků, mezi něž ale, ke smůle nás ostatních, táhne ze své pozice i celé Česko.

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Více souvisejících

komentář Petr Macinka Viktor Orbán

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

včera

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

včera

včera

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

včera

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

včera

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

včera

Marco Rubio

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil

Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.

včera

Počasí v pátek a o víkendu. Teploty budou nadále příjemné

Podzim již vystrkuje růžky a nadcházející víkend bude důkazem. Ráno se vyplatí se teple obléknout, odpoledne ale mají teploty ještě stoupat nad 20 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy