Kvůli ničivému ruskému útoku se naléhavě sejdou ministři unijních států

Paralelně se v Lucemburku scházejí ministři zahraničí Evropské unie s obdobným programem. Hlavním tématem obou schůzí je situace na Ukrajině po nočním ruském útoku na Kyjev, který si vyžádal nejméně devět mrtvých a více než dvacet zraněných. Zasažen byl i Kyjevskopečerská lavra, klášterní komplex zapsaný na seznamu UNESCO.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil tento čin za jeden z nejvážnějších ruských zločinů proti křesťanské kultuře a důkaz, že Rusko hodlá ve válce pokračovat. Vyzval G7 k rázné reakci v podobě zvýšení tlaku na agresora a posílení ukrajinské protivzdušné obrany.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot útok na náboženskou památku ostře odsoudil a přirovnal jej k případnému vybombardování katedrály Notre-Dame. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová před summitem uvedla, že cílem jednání bude zvýšení tlaku na Rusko, které podle ní opět ukázalo, že má zájem pouze o násilí a ničení.

Ruské ministerstvo obrany naopak odpovědnost za zásah historického kláštera odmítlo. Tvrdí, že cílilo na vojenské továrny a škody na památce způsobil chybně fungující ukrajinský obranný systém Patriot se slevovanou vládní municí ze Západu. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová reagovala prohlášením, že útoky na civilní cíle jsou válečnými zločiny, za které se Rusko bude zodpovídat.

Ministři zahraničí EU v reakci na tyto události přijímají další sankce zaměřené na ruský vojensko-průmyslový komplex a takzvanou stínovou flotilu tankerů. K ráznému postupu vůči těmto plavidlům, která Rusku zajišťují příjmy z ropy na financování války, vyzvalo ostatní evropské státy Švédsko.

Ministryně zahraničí Maria Stenergardová a ministr civilní obrany Carl-Oskar Bohlin v dopise unijním lídrům upozornili, že stínová flotila navíc porušuje námořní bezpečnostní standardy a ohrožuje životní prostředí. Výzva přišla poté, co britské ozbrojené síly v neděli poprvé od začátku války na Ukrajině zadržely jeden z těchto tankerů.

Švédsko zároveň tlačí na rychlé schválení jednadvacátého sankčního balíčku EU. Ten obsahuje opatření k omezení ruských zisků v reakci na rostoucí ceny ropy, přičemž navrhuje zachovat cenový strop na úrovni 44 dolarů za barel až do příštího ledna.

Podle švédských údajů byly ruské příjmy z ropy v lednu 2026 meziročně nižší o polovinu, avšak situaci na trzích následně zkomplikoval válečný konflikt v Íránu, který rozpoutal Donald Trump. Evropské země se nyní obávají, že opětovné zdražení ropy posílí finanční možnosti Kremlu.