Vláda schválila zrušení koncesionářských poplatků. ČT přijde o miliardu, rozhlas o stamiliony

Podle přijatého návrhu by měla Česká televize v budoucnu hospodařit s částkou 5,74 miliardy korun, zatímco pro Český rozhlas je vyčleněna suma 2,065 miliardy korun. V případě, že by souhrnná míra inflace překročila hranici deseti procent, počítá legislativa s mechanismem valorizace. Ve srovnání se současným modelem financování to však znamená pro obě instituce citelné snížení příjmů – televize si má pohoršit zhruba o miliardu a rozhlas o přibližně 350 milionů korun.

Premiér Andrej Babiš svůj postoj obhajuje nutností úspor a přesvědčením, že veřejnoprávní instituce dosud neprojevovaly dostatečnou snahu šetřit vlastními prostředky. Během tiskové konference premiér odmítl kritiku ze strany redaktorů a zdůraznil, že vláda si přeje zefektivnění provozu obou stanic. Financování ze státní pokladny je podle něj logickým krokem, který má občanům ušetřit placení za službu, kterou mnozí z nich aktivně nevyužívají, což srovnal se situací před několika desítkami let.

Ministr kultury Klempíř uvedl, že navržený rozpočet se fakticky vrací na úroveň let 2008 až 2024, tedy do období před poslední valorizací poplatků. Podle zástupců vlády by tento krok měl vytvořit nezbytný tlak na zvyšování kvality a efektivity práce v obou médiích. I přes četné připomínky, které se k návrhu zákona v průběhu příprav objevily, ministr tvrdí, že se podařilo vypořádat veškeré námitky a legislativa je připravena k dalšímu projednávání.

Pro samotná média však tento vývoj znamená vážné provozní potíže. Zástupci vedení České televize již dříve varovali, že takto drastické seškrtání rozpočtu by si vynutilo nejen rozsáhlou redukci programové skladby a rušení některých pořadů, ale také propouštění zaměstnanců. Odhady naznačují, že by Česká televize mohla být nucena opustit až pět stovek pracovníků z celkového počtu tří tisíc, přičemž podobně tíživá opatření by se nevyhnula ani Českému rozhlasu.

Atmosféra v obou institucích je v důsledku těchto oznámení velmi napjatá. Zaměstnanci médií se nacházejí ve stávkové pohotovosti a obávají se o budoucnost veřejnoprávního vysílání. Představitelé médií kritizují vládu za to, že se snaží vynutit si úspory způsobem, který by mohl ohrozit nezávislost a dosavadní rozsah služeb, které veřejnost od těchto médií očekává.

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě má v plánu spustit nový systém od ledna roku 2027. Cesta k realizaci tohoto záměru však bude komplikovaná, neboť návrh musí projít oběma komorami parlamentu a získat podpis prezidenta Petra Pavla. Vzhledem k avizovanému odporu opozičních stran, které hodlají proces blokovat, není jisté, zda se podaří dodržet stanovený termín a legislativu včas prosadit.

Andrej Babiš závěrem odmítl obvinění, že by cílem vládního návrhu byla snaha o ovládnutí obsahu médií či politický tlak na jejich redakce. Podle premiéra jde čistě o ekonomickou změnu, která má za cíl přinést jasnější pravidla financování a ulevit občanům od koncesionářských poplatků.