Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu

Celkové lidské ztráty ruských sil od zahájení plnohodnotné invaze v únoru 2022 přesáhly podle kyjevských úřadů hranici 1,4 milionu osob. Vedle vysokých ztrát na životech zaznamenala ruská strana také rekordní škody na transportní a logistické technice. Během jediného měsíce přišla o téměř 14 tisíc nákladních i osobních automobilů a motocyklů, které sloužily k zásobování jednotek v první linii.

I když oficiální čísla ukrajinského velení nelze nezávisle ověřit, sledování nezávislých vojenských platforem podle webu Kyiv Post potvrzuje masivní nasazení ukrajinských bezpilotních prostředků. Dronové jednotky se zaměřovaly především na narušování logistických tras a konvojů na okupovaném území v jižní části země. Narušení dodávek zásob a munice významně oslabilo schopnost ruských jednotek čelit následným útokům.

Červenec se zároveň zapsal jako nejtragičtější měsíc pro ukrajinské civilisty za dlouhou dobu. Monitorovací mise Organizace spojených národů potvrdila, že v důsledku ruských útoků zahynulo 437 civilistů, což představuje třicetiprocentní nárůst oproti předchozímu měsíci. Mezi oběťmi bylo také sedmnáct dětí, přičemž největší zkázu způsobovaly křídlaté bomby a útoky na obytné domy.

Eskalace ruských vzdušných úderů na ukrajinská města probíhala v době, kdy ukrajinská armáda dokončovala úspěšnou protiofenzívu na jižní frontě. Ukrajinským jednotkám se podařilo zatlačit ruská vojska o více než deset kilometrů nazpět na širokém úseku hranic mezi Dnipropetrovskou, Doněckou a Záporožskou oblastí. Během operace bylo plně osvobozeno přes 700 kilometrů čtverečních území a více než dvacet obcí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním proslovu potvrdil, že armáda navíc vyčistila dalších 300 kilometrů čtverečních v takzvané šedé zóně. Klíčovou roli v operaci odehrály útočné a výsadkové jednotky, které postupovaly systematicky s cílem minimalizovat vlastní ztráty. Úspěšný postup ukrajinských sil v této oblasti potvrdili i nezávislí zahraniční analytici.

Na rozdíl od předchozích velkých operací, jako byl průnik do ruské Kurské oblasti nebo protiúder u Dobropillji, zvolilo ukrajinské velení odlišnou taktickou strategii. Místo rychlých a hlubokých průniků vsadilo na sérii menších, každodenních útoků. Tato metoda umožnila koncentrovat dělostřeleckou i dronovou převahu na konkrétní cíle a postupně decimovat obranné pozice protivníka.

Zásadní podíl na úspěchu jižní operace mělo masivní nasazení kamikadze dronů vyhotovených z lehkých materiálů a uhlíkových vláken. Tyto bezpilotní prostředky dokázaly likvidovat i těžce obrněnou techniku a palivové cisterny desítky kilometrů za frontovou linií. Útočná kampaň zničila stovky zásobovacích vozidel, což vedlo ke kritickému nedostatku munice u některých ruských předsunutých praporů.

Rozsáhlé ukrajinské útoky přinutily ruské generální velení k neplánovanému přeskupení sil. Ruská strana byla nucena odvelet zálohy ze dvou vševojskových armád, aby stabilizovala ohrožený úsek fronty. Tento krok sice postup ukrajinských jednotek postupně zpomalil, zároveň však narušil přípravy plánované ruské ofenzívy v severnějších sektorech.

Podle analytiků i ukrajinských zpravodajských služeb se na selhání ruské obrany podílela také neochota nižších velitelů podávat pravdivé zprávy o ztrátě pozic. Velitelé na místě často tajili postupy ukrajinských sil před vyšším velením v obavách z postihů. Výsledkem byly fiktivní hlášení o úspěších a kontrole nad územími, která již ve skutečnosti ovládala ukrajinská armáda.

Divergence mezi realitou na bojišti a oficiálními prohlášeními byla patrná při veřejných vystoupeních ruského vedení. Šéf generálního štábu Valerij Gerasimov hlásil prezidentu Vladimiru Putinovi významné územní zisky v sektorech, kde ve skutečnosti ruské jednotky pod tlakem ustupovaly. Ruské ministerstvo obrany dokonce oficiálně oznámilo dobytí obcí, ke kterým se přitom ruské síly ani nepřiblížily.

Analytici z amerického Institutu pro studium války poukázali na to, že v době, kdy Moskva deklarovala neustálý postup na všech frontách, ruské síly ve skutečnosti přicházely o území. Zkreslování informací a nepravdivá hlášení o vývoji bojů jsou podle odborníků dlouhodobým problémem ruského velení, což komplikuje schopnost Moskvy adekvátně reagovat na vývoj na bojišti.