Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu

Společnost aktuálně pracuje na taktické balistické střele krátkého dosahu s označením FP-7. Tento systém disponuje doletem 200 kilometrů, nese bojovou hlavici o hmotnosti 150 kilogramů a je určen k ničení pozemních cílů. Konstruktéři zároveň upravují jeho vlastnosti tak, aby mohl být v budoucnu integrován i do systémů protivzdušné obrany.

Souběžně probíhá vývoj těžší balistické střely FP-9, která nese bojovou hlavici o hmotnosti 800 kilogramů a má dosah až 855 kilometrů. Tento dolet by Ukrajině umožnil zasahovat vojenské cíle hluboko na ruském území, včetně samotné Moskvy. Obě zbraně mají zásadní význam v situaci, kdy Kyjevu docházejí střely pro americké systémy Patriot a Pentagon řeší doplňování vlastních zásob.

Střela FP-7 v současnosti prochází certifikačním procesem, který vyžaduje sérii testovacích startů v reálných bojových podmínkách. Podle Iryny Terechové je cílem prověřit účinnost zbraně v přímém nasazení proti nepříteli, načež bude zbraň připravena k sériové výrobě a podpisu kontraktů. Při příznivém průběhu zkoušek považuje podzimní termín dokončení za zcela realistický.

Časový harmonogram potvrdil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle něhož však masové nasazení střely závisí na mezinárodní spolupráci. Do výrobního procesu totiž vstupují dodávky vybraných komponentů od zahraničních partnerů. Střela FP-7 má tvořit základ prvního společného evropského protibalistického systému s názvem Freyja, kde Ukrajina zajistí střely s odpalovacími zařízeními a západní spojenci dodají radarové systémy a další součásti.

Adaptace pozemní střely na zachycovač protivzdušné obrany představuje komplexní inženýrský úkol. Vývoj protiraketového systému Freyja je proto plánován ve dvou fázích. První verze bude fungovat na principu exploze v blízkosti cíle, podobně jako starší typy střel PAC-2. Pokročilejší verze pak má zvládnout přímý zásah přilétající střely, což odpovídá schopnostem modernějších střel PAC-3.

Vedle vývoje vlastních zbraní usiluje Ukrajina o získání licenční dohody se Spojenými státy na domácí výrobu střel PAC-3. Jednání však narážejí na výrobní kapacity klíčových komponentů v USA. Pro Ukrajinu je v tomto směru zásadní především možnost vyrábět vlastní naváděcí hlavice, které představují nejčlenitější a technologicky nejnáročnější část celé střely.

Ukrajinská armáda se při dálkových úderech na ruskou infrastrukturu dosud spoléhá především na bezpilotní letouny dlouhého dosahu, jako jsou modely FP-1 s doletem 2 300 kilometrů a FP-2 s doletem 700 kilometrů. V průběhu letošního roku vyslala Ukrajina na ruské území dvojnásobný počet dálkových dronů než Rusko na ukrajinské území, což představuje výrazný posun oproti počátečním fázím konfliktu.

Přechod k balistickým střelám, jako je FP-9 nebo dříve sporadicky použitá střela ploché dráhy FP-5 Flamingo, má ukrajinským silám přinést vyšší destruktivní účinek. Balistické rakety jsou pro ruskou protivzdušnou obranu hůře zachytitelné a umožňují efektivní ničení odpalovacích zařízení přímo na území protivníka, což je účinnější než následné sestřelování přilétajících raket.

Ruské zpravodajské služby se v reakci na ukrajinský raketový program zaměřují na vyhledávání a ničení vývojových laboratoří a výrobních závodů. Podle zástupce vedoucího ukrajinské vojenské rozvědky Vadyma Skibického se Moskva snaží zabránit zahájení masové produkce těchto zbraní. Výrobci i vývojáři tak pracují pod neustálým tlakem a hrozbou ruských úderů.