USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení

Předmětem sporu je plánovaný přesun vojenského materiálu, který má pocházet ze starších zásob turecké armády. Turecko v minulém týdnu požádalo Washington o povolení k reexportu zbraní vyrobených na základě americké licence z roku 1987. Tento rozsáhlý balík pomoci má zahrnovat desítky tisíc kusů dělostřelecké munice a rakety obsahující kazetovou munici.

Informace o plánovaném převodu vyšly najevo na základě dokumentů amerického Kongresu. Součástí dodávky má být sedmdesát taktických raketových systémů dlouhého doletu ATACMS verze M39, dvanáct raketometů M270 MLRS, přes dva tisíce kusů kazetové munice a 47 tisíc nábojů do houfnic. Turecko se tímto krokem snaží zbavit starších systémů v rámci modernizace vlastní výzbroje.

Postup při případném předání kazetové munice vyvolává také kritiku ze strany lidskoprávních organizací. Spojené státy ani Turecko totiž nejsou signatáři Úmluvy o kazetové munici z roku 2008, která zakazuje její používání, prodej a vývoz. Organizace Human Rights Watch v této souvislosti upozorňuje na vysoké procento nevybuchlé submunicové náplně, která po rozptýlení představuje trvalé nebezpečí pro civilní obyvatelstvo.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová zdůraznila, že případné dodávky zbraní způsobí vážné škody ve dvoustranných vztazích Moskvy s Washingtonem i Ankarou. Podle jejích slov takové kroky zásadním způsobem narušují vzájemnou důvěru mezi státy. Moskva proto vyzvala obě země k okamžitému poskytnutí podrobného vyjasnění celého záměru.

Ruské ministerstvo zahraničí dále uvedlo, že dodávky zbraní na Ukrajinu přímo maří veškeré snahy Spojených států a Turecka vystupovat v konfliktu jako neutrální zprostředkovatelé. Používání mírové rétoriky při současném poskytování vojenského materiálu podle Ruska zpochybňuje předchozí ujištění tureckých představitelů, že se Ankara vyhne dodávkám smrtících zbraní Kyjevu.

Turecko, které je členským státem NATO, se od počátku konfliktu staví do role potenciálního mírotvorce. Země si dosud udržovala úzké hospodářské a politické partnerství s Ruskem, zatímco zároveň spolupracovala s Ukrajinou. V roce 2022 například pomáhal prosadit Černomořskou obilnou iniciativu pro bezpečný vývoz zemědělských produktů z ukrajinských přístavů.

Ankara v minulosti hostila také trojstranná jednání mezi zástupci Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Tato rozhovory však nevedly k dosažení trvalého příměří ani k širší dohodě mezi znepřátelenými stranami. Současný vývoj kolem plánovaných dodávek zbraní nyní staví roli Turecka jako zprostředkovatele do komplikované pozice.

Na straně Spojených států došlo k posunu v diplomacii po nástupu prezidenta Donalda Trumpa do druhého funkčního období. Trump sice deklaroval záměr ukončit válku na Ukrajině a prosazoval doktrínu zaměřenou na domácí priority, jeho mírové iniciativy však uvízly na bodu mrazu. Washington za jeho vlády ukončil velkoplošné financování obrany i přímé dodávky americké vojenské pomoci Kyjevu.

Ukrajina se v důsledku změny amerického přístupu musí při získávání klíčových zbraňových systémů spoléhat na podporu od jiných mezinárodních partnerů. Ruská strana v závěru svého prohlášení varovala, že dodání plánovaného arzenálu z Turecka způsobí mnohostranné škody jak na cílích v Ruské federaci, tak v oblasti mezinárodní diplomacie.