Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky

Jedním z průkopníků tohoto odvětví je společnost Proto Hologram, jejíž zakladatel David Nussbaum vytvořil svého vlastního virtuálního dvojník. Ten dokáže pomocí zabudované kamery sledovat okolí a odpovídat na otázky veřejnosti i obchodních partnerů na veletrzích. Podle jeho tvůrce umožňuje tento systém oslovit více zákazníků, vysvětlovat firemní technologii v mnoha jazycích a objevit se na místech, kam by fyzická osoba cestovat nemohla.

Platformy nabízející digitální avatary se rychle rozšiřují i mezi další technologické lídry. Šéf společnosti Uber Dara Khosrowshahi využívá svůj digitální model k poskytování zpětné vazby zaměstnancům a k přípravě firemních prezentací. Podobný krok podnikla společnost Meta, která pracuje na syntetické verzi Marka Zuckerberga. Vývojáři z firmy HeyGen navíc podle BBC tvrdí, že k vytvoření hyperrealistického avatara schopného nepřetržité komunikace stačí pouze dvouminutová video ukázka skutečného člověka.

I přes nesporný technologický pokrok se však používání digitálních klonů neobchází bez výrazných komplikací. Současné modely postavené na pokročilých generativních AI systémech mají stále tendenci vymýšlet si nepravdivé informace nebo chybovat v nečekaných situacích. Zaznamenány byly případy, kdy digitální dvojník během nepřítomnosti svého majitele nabízel zákazníkům neexistující obchodní plány nebo se vychýlil od zadaného firemního tématu.

Tragikomické zkušenosti s AI klony mají také někteří internetoví tvořitelé a influenceři. Jedna z amerických influencerek vytvořila svou hlasovou kopii pro zpoplatněné rozhovory s fanoušky, avšak bot začal velmi brzy směřovat konverzace k nevhodným a sexuálním tématům. Incident vedl k okamžitému ukončení celého projektu a ukázal, jak obtížné je udržet plnou kontrolu nad vlastním digitálním obrazem po jeho vypuštění do veřejného prostoru.

S rostoucím využitím avatarů se objevují i etické a bezpečnostní otázky přímo na pracovištích. Některé finanční a obchodní firmy nabádají své zaměstnance k vytváření digitálních kopií pro marketingová videa, což část pracovníků odmítá z důvodu ztráty kontroly nad vlastní podobou. Kritici zároveň poukazují na to, že tyto AI modely často vizuálně upravují vzhled zaměstnanců, což v praxi vede k nereálným očekáváním při osobních nebo virtuálních setkáních.

Vedle oficiálně schválených klonů představují závažný problém neautorizované deepfakes. Zločinci stále častěji zneužívají identitu vysoce postavených manažerů k podvodným finančním transakcím a manipulacím na trhu. Významné mezinárodní společnosti již zaznamenaly případy, kdy byli zaměstnanci během videohovoru oklamáni falešnými avatary vedení a odeslali miliony dolarů na podvodné účty.

Rostoucí schopnosti autonomních AI agentů vzbuzují obavy také v kreativních odvětvích, kde plně syntetické modelky a AI herci začínají konkurovat reálným lidem. Slavné osobnosti z filmového i hudebního průmyslu proto podle BBC reagují právními kroky a registrují si ochranné známky na svůj obličej i hlas. Snaží se tak zabránit tomu, aby jejich podobizny byly bezplatně a bez jejich vědomí využívány k trénování nových modelů umělé inteligence.

Budoucnost pracovního trhu tak čelí výzvě, zda umělá inteligence lidské pracovníky pouze doplní, nebo je postupně nahradí. Některé začínající startupy již nabízí finanční odměnu lidem, kteří pomohou vytrénovat AI agenta k výkonu jejich vlastní profese. Vývojáři přitom slibují, že po nahrazení člověka strojem budou bývalému zaměstnanci vyplácet malé poplatky, podobně jako dostávají autoři licenční poplatky za svá díla.