Špatná pro nás i celý svobodný svět. Izrael se bouří proti dohodě USA s Íránem

Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvádí, že od začátku války 2. března zahynulo při izraelských útocích nejméně 3 711 lidí. Obnovený konflikt v Libanonu vyvolalo ostřelování severního Izraele ze strany Hizballáhu, které následovalo po společném americko-izraelském zabití bývalého íránského nejvyššího vůdce v Teheránu 28. února. Izraelská ofenzíva vedle civilních obětí způsobila také masivní ničení domů na jihu Libanonu. To vedlo k uprchlické krizi, kdy stovky tisíc obyvatel musely opustit své domovy kvůli plošným příkazům k evakuaci, které byly často vydávány s minimálním nebo žádným předstihem.

K rámcové mírové dohodě se vyjádřil krajně pravicový izraelský ministr financí Bezalel Smotrič, který ji na síti X označil za špatnou pro Izrael i celý svobodný svět. Uvedl, že úspěchy společné kampaně při oslabování Íránu nepřijdou nazmar, a zdůraznil nutnost pokračovat ve snaze svrhnout tamní režim kreativními způsoby, aby Írán nikdy nezískal jaderné zbraně. Podle Smotriče by žádný z kandidátů na premiéra nevydržel ani desetinu tlaku, kterému nyní čelí současná vládní koalice. Ministr hodlá dál jednat tak, aby si armáda v Libanonu udržela plnou svobodu jednání pro zatlačení Hizballáhu.

Smotrič jakožto ultranacionalista a vůdčí osobnost osadnického hnutí má značný vliv na premiéra Benjamina Netanjahua, jehož vláda je považována za nejvíce pravicovou v historii země. Netanjahua čekají volby, které se musí uskutečnit nejpozději v říjnu. Půjde o první hlasování od útoků vedených Hamásem 7. října 2023, při nichž zemřelo přibližně 1 200 lidí a 251 osob bylo vzato jako rukojmí. Předseda vlády opakovaně odmítl převzít přímou odpovědnost za selhání bezpečnostních a zpravodajských služeb před tímto útokem, který následně rozpoutal izraelské tažení v Gaze.

Podle deníku Times of Israel plánoval Netanjahu jít do voleb s úspěchem v podobě pádu íránského režimu. Tento cíl se však nenaplnil, jelikož Spojené státy chtěly rychlý konec války a v Íránu se mezitím upevnil ještě tvrdší a rasantnější režim. Premiér se proto nyní údajně snaží získat čas a posunout termín voleb na co nejpozdější termín.

Egyptské ministerstvo zahraničí rámcovou mírovou dohodu naopak uvítalo a vyjádřilo naději, že by mohla znamenat zásadní zlom pro stabilitu v regionu, posílení vzájemné důvěry a pokrok v diplomacii. Káhira nebyla do války přímo zapojena, ale konflikt ji silně zasáhl v energetickém sektoru kvůli závislosti na dovozu paliv, jejichž ceny po narušení těžby a obchodu s ropou a plynem prudce vzrostly. Egypt se během konfliktu snažil profilovat jako prostředník mezi Spojenými státy a Íránem ve snaze zmírnit ekonomické a bezpečnostní dopady.