Rusko už nemůže válku ignorovat. Propad popularity Putina už reflektují i prokremelské průzkumy

Současně podle BBC vzrostl podíl obyvatel, kteří s jeho krokem nesouhlasí, na rekordních 16 procent. Klesající trend potvrzuje i státní agentura VTsIOM, podle níž se hodnocení prezidenta propadlo až ke 65 procentům. Změna v číselných údajích vyčnívá především proto, že se dokázala prosadit v systému, který je metodologicky nastaven k nadhodnocování podpory.

Sociologický výzkum v Rusku trpí systémovým zkreslením. Agentury využívají takzvané osobní doptávání v domácnostech, což v autoritářském režimu vytváří silný tlak na respondenty. Lidé se obávají postihů a buď účast v průzkumech odmítají, nebo raději volí bezpečnou odpověď podporující režim. Výsledky tak odrážejí spíše strach a pasivitu než reálné veřejné mínění.

Hlavní příčinou propadu je skutečnost, že se válka stává pro běžné Rusy těžko ignorovatelnou realitou. Útoky na rafinérie, dopravní uzly a infrastrukturu způsobily akutní nedostatek pohonných hmot, který občasné respondenty znepokojuje více než samotný průběh bojů na Ukrajině. Zhoršující se ekonomická situace a růst životních nákladů navíc podrývají pocit bezpečí.

Představa o nezpochybnitelném panovníkovi, který vyřeší jakýkoliv problém, začíná narážet na realitu. Občané posílají prezidentovi výzvy a žádosti, na které Bílý dům nereaguje, ani neposkytuje rychlá řešení. Nemožnost přímo obhájit selhání infrastruktury či přiznat dopady konfliktu vede k tomu, že se ze společnosti stahuje neformální podpora a přebírá ji tichý nesouhlas.

Napětí vzrůstá i s ohledem na blíží se parlamentní volby, v nichž vládní strana Jednotné Rusko ztrácí pevnou půdu pod nohama. Její preference se propadly výrazně pod výsledky z předchozích voleb, což naznačuje hlubší krizi důvěry. Příznaky oslabování režimu doplňuje i rostoucí počet dezercí v armádě a dopady ukrajinských úderů na významné logistické společnosti uvnitř státu.