Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží

Trumpovu reputaci na evropském kontinentu narušily obchodní války spojené s cly, hrozby směřované k ovládnutí Grónska i válečný střet v Íránu, který způsobil zdražení energií. Zásahy ze strany šéfa Bílého domu do evropského dění jsou proto tamními pravicovými reprezentanty vnímány jako hrozba, jež by mohla odradit umírněnou část voličstva a vyvolat rozkol v jejich vlastní voličské základně.

Tento posun dokládá postoj italské premiérky Giorgie Meloniové, dříve považované za významnou Trumpovu spojenkyni. Poté, co americký prezident prohlásil, že ho na summitu G7 žádala o společné foto, a označil její domácí popularitu za nízkou, předsedkyně italské vlády uvedla, že jí vazby na něj nijak nepomohly, a doporučila mu řešit vlastní oblibu.

Ke zhoršení vztahů přispělo i to, že Meloniová zakázala americkým vojenským strojům zapojeným do konfliktu v Íránu využívat italské základny. Podobně se distancuje Jordan Bardella, předseda francouzského Národního sdružení a favorit prezidentských voleb, který Trumpovu podporu odmítl a jeho jednání označil za nepředvídatelné.

Průzkumy agentury Cluster17 navíc ukazují, že Trumpa vnímá jako přítele Evropy jen menšina pravicových voličů – konkrétně 18 procent příznivců Národního sdružení, 23 procent voličů Bratrů Itálie a čtvrtina stoupenců Alternativy pro Německo. Problémy s Trumpovou osobností řeší u nejistých voličů i britská strana Reform UK Nigela Farage.

Ke změně dochází v době, kdy se Washington snažil evropské vlastenecké formace podporovat, což ilustrovala návštěva viceprezidenta JD Vance v Maďarsku na pomoc Viktoru Orbánovi. Orbánova vláda však v dubnu po letech skončila porážkou, což ostatní evropské nacionalisty varovalo.

V Německu pak krize důvěry vedla vedení AfD k doporučení, aby její představitelé před regionálními volbami omezili cesty do USA. Americká administrativa v reakci pouze poukázala na svou bezpečnostní doktrínu vyjadřující podporu evropským partnerům hrdým na vlastní identitu a historii.

Výjimku v tomto vývoji představuje Polsko, kde si opoziční strana Právo a spravedlnost s Trumpem udržuje úzké vazby. Země, kterou příští rok čekají parlamentní volby, zůstává velkým odběratelem amerických zbraní. Polský prezident Karol Nawrocki, mající podporu této strany, využívá své kontakty na Bílý dům v souboji s premiérem Donaldem Tuskem.

Lídři Práva a spravedlnosti v čele s Jarosławem Kaczyńským vyzvedávají Nawrockého vazby na Trumpa i údajné úspěchy při jednáních o vybudování stálé americké základny na polském území, neboť tamní veřejnost považuje přítomnost amerických sil za zásadní záruku své bezpečnosti.