Zákaz sociálních sítí nefunguje. Většina mladých jej už obešla

Příkladem průkopnického kroku se stal zákaz sociálních sítí pro osoby mladší 16 let v Austrálii. Po jeho zavedení následovala vlna obdobných návrhů v dalších zemích, například v Brazílii, Španělsku, Řecku či Francii.

Zpráva australského regulátora internetové bezpečnosti eSafety však ukázala, že více než osm z deseti dětí pod hranicí 16 let tyto platformy nadále používá. Odborníci podle webu Politico upozorňují, že samotná věková omezení nedokážou zabránit obcházení pravidel a mohou mladé uživatele vytlačit do ještě nebezpečnějších a neregulovaných částí internetu.

Reakce na tyto potíže vedly v některých regionech ke změně strategie a odklonu od plošných zákazů. V Brazílii byla přijata legislativa, která dospívajícím používání sociálních sítí nezakazuje, ale ukládá platformám povinnost předcházet rizikům. Zákon zakazuje cílenou reklamu pro nezletilé a vyžaduje poskytování nástrojů rodičovské kontroly. V americkém státě Kalifornie zákonodárci upravili svůj původní návrh tak, aby mladiství mohli sítě nadále využívat, pokud provozovatelé deaktivují funkce vyvolávající závislost.

Ve Spojených státech se snaha o ochranu dětí soustředí především na právní odpovědnost samotných technologických společností. Místní orgány podaly řadu žalob na provozovatele platforem z důvodu zanedbání péče při návrhu aplikací. Soudy v několika případech vyměřily vysoké pokuty společnostem za ohrožení dětí a zavádění veřejnosti. Tímto přístupem se začíná inspirovat i Evropská unie, která vyšetřuje design vybraných aplikací z hlediska jeho návykovosti.

Experti i aktivisté varují, že absolutní zákazy mohou narušovat základní práva dětí na přístup k informacím a komunikaci. Sociální sítě totiž pro mnohé mladé lidi představují klíčový prostor pro propojování s vrstevníky a získávání znalostí. Zástupci regulačních orgánů nicméně tvrdí, že hodnocení úspěšnosti striktních opatření je předčasné. Změna společenských návyků a postojů k užívání digitálních technologií podle nich vyžaduje delší časové období a širší mezinárodní kooperaci.

Debata o regulaci sociálních sítí se tak dostává do fáze, kdy státy hledají rovnováhu mezi přínosy a riziky digitálního prostředí. Místo jednoduchých zákazů se stále častěji prosazuje tlak na úpravu samotného fungování aplikací a na zvýšení odpovědnosti jejich provozovatelů.