Libanonský parlament schválil historické zrušení trestu smrti, čímž se země stala vůbec prvním státem v arabském světě, který tento nejpřísnější trest oficiálně vyřadil ze svého právního řádu. Podle nové legislativy bude absolutní trest nahrazen doživotním vězněním spojeným s těžkými nucenými pracemi.
V této malé středomořské zemi sice platilo neoficiální moratorium na popravy už od začátku roku 2004, soudy však hrdelní tresty vynášely i nadále. Tyto rozsudky byly následně odkládány nebo měněny na dlouholeté odnětí svobody, což vytvářelo dlouhodobou právní nejistotu.
Pro ukončení trestu smrti se vyslovila většina ze sto dvaceti osmi poslanců libanonského zákonodárného sboru. Jediným významným politickým blokem, který se postavil proti tomuto návrhu, byl poslanecký klub hnutí Hizballáh.
Přítomný ministr spravedlnosti Ádil Nassár označil výsledek hlasování za přelomový krok pro celou zemi. Rozhodnutí parlamentu uvítaly rovněž mezinárodní i domácí organizace na ochranu lidských práv, které o formální zrušení trestu smrti usilovaly řadu let.
Zástupci organizace Human Rights Watch podle agentura AP zdůraznili, že Libanon tímto krokem definitivně skoncoval s krutým a nevratným trestem. Podle ochránců lidských práv doprovázela hrdelní tresty neustálá hrozba svévolného rozhodování, zaujatosti a nenapravitelných justičních omylů.
Otazníky však nadále visí nad tím, jak bude v praxi vymáháno zpřísněné opatření v podobě nucených prací. Někteří zákonodárci upozorňují, že přesné podmínky tohoto trestu zůstávají nejasné a Libanon se potýká s hlubokou finanční krizí i přeplněností věznic, což reálný výkon prací značně komplikuje.
Hlasování o zrušení trestu smrti proběhlo v době, kdy libanonský parlament zároveň projednává kontroverzní návrh všeobecné amnestie. Jedná se o nejrozsáhlejší amnestijní zákon od konce patnáctileté občanské války v roce 1990, který by mohl vést ke snížení trestů či propuštění některých odsouzených ozbrojenců a překupníků drog.
Chystaná amnestie však vyvolává silné protesty mezi příbuznými vojáků a policistů, kteří zahynuli při útocích radikálních islamistických skupin. Pozůstalí dlouhodobě požadovali, aby pachatelé těchto zločinů čelili absolutnímu trestu, a zásadně odmítají možnost, že by jim měly být tresty prominuty či zkráceny.
Související
Příměří dlouho nevydrželo. Izrael opět útočí v Libanonu
Netanjahu příměří nepodpořil. Izrael se chystá na další boje
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Británie obvinila izraelské osadníky z páchání etnických čistek na Západním břehu Jordánu. Miliband zavádí sankce
před 1 hodinou
Problém, se kterým si vědci 90 let nevěděli rady, je minulostí. AI ho vyřešila za 4 dny
před 2 hodinami
Americká armáda zasáhla pět íránských tankerů, jeden z nich potopila
před 2 hodinami
Optimismus mizí. Ukrajinská armáda čelí v Donbasu sílícímu tlaku
před 3 hodinami
ODS už není nejsilnější opoziční stranou, ukazuje nový průzkum
před 5 hodinami
Počasí se po víkendu opět oteplí, naznačují meteorologové
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz prohlásil, že i přes výrazné vítězství krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách zůstává ve své funkci. Šéf spolkové vlády před novináři přiznal, že volební úspěch protipřistěhovalecké a proruské strany otřásl jeho Křesťanskodemokratickou unií (CDU) v samotných základech. AfD v Sasku-Anhaltsku drtivě zvítězila se ziskem téměř 44 procent hlasů a porazila dosud vládnoucí křesťanské demokraty. Ačkoliv strana nezískala absolutní většinu, má na dosah možnost sestavit první zemskou vládu s účastí krajní pravice od konce druhé světové války.
Zdroj: Libor Novák