Vyčistili jsme Hormuzský průliv od min, je plně pod kontrolou USA, tvrdí Trump

Teherán však americkou interpretaci událostí razantně odmítá a trvá na tom, že průliv zůstane uzavřen. Přední představitelé íránské bezpečnosti podle webu The Independent potvrdili, že obnovení plavebního provozu podmiňují splněním šesti zásadních požadavků. Mezi těmito podmínkami figuruje nejen trvalé ukončení amerických vojenských operací vůči Íránu i jeho spojencům v regionu, ale také vyplacení plné finanční kompenzace za škody, které dosavadní konflikty zemi způsobily.

Reakce Bílého domu na íránské požadavky na sebe nenechala dlouho čekat. Donald Trump tyto nároky kategoricky smetl se stolu a přešel do protiofenzívy. Na své sociální síti Truth Social oznámil, že od této chvíle bude naopak Washington požadovat válečné reparace po Teheránu. Podle jeho vyjádření musí Írán zaplatit za úmrtí a zranění amerických vojáků i civilistů za poslední desetiletí, včetně obětí nastražených výbušných systémů nebo útoku na torpédoborec USS Cole.

Kromě náhrad pro americké vojáky a jejich pozůstalé rozšířil šéf Bílého domu své požadavky i na íránskou domácí a regionální politiku. Trump prohlásil, že by Teherán měl finančně odškodnit také rodiny statisíců íránských demonstrantů, kteří byli tamním režimem zabiti během protestů v průběhu posledních padesáti let. Zároveň přičetl íránskému vedení odpovědnost za oběti a škody v dalších zemích Blízkého východu, jmenovitě v Libanonu, Sýrii, Jemenu a Pásmu Gazy.

Zablokování rozhovorů a vyhrocená rétorika mezi oběma mocnostmi okamžitě vyvolaly nervozitu na světových trzích s energetikou. Ceny ropy v reakci na stagnující vyjednávání citelně vzrostly, přičemž severomořská ropa Brent i americká lehká ropa WTI dosáhly svých nejvyšších hodnot od konce července. Investoři se totiž obávají, že pokračující patová situace v Hormuzském průlivu povede k dlouhodobému výpadku dodávek a dalšímu růstu inflačních tlaků po celém světě.

Navzdory rostoucímu napětí a neúspěchu při otevírání průlivu americký prezident veřejnost ujišťuje, že má situaci pevně pod kontrolou. V rozhovoru pro Axios přirovnal celou geopolitickou krizi k šachové partii a poznamenal, že se vše nakonec vyřeší. Spojené státy podle něj nyní zvolily taktiku vyčkávání a zmírnily intenzitu přímých jednání. Sázejí přitom na to, že Írán se potýká s obrovskou inflací a kritickým nedostatkem finančních prostředků, což jej nakonec donutí ustoupit.

Zatímco Washington sází na ekonomický tlak, na Blízkém východě probíhají paralelní diplomacie. Teherán vede vyjednávání s Ománem o možnosti alespoň částečného zprůchodnění námořního koridoru. Íránská vláda však nadále trvá na tom, že bez splnění základních bezpečnostních záruk a zastavení amerických úderů vůči spojencům v Iráku, Jemenu či Palestině k plnému obnovení provozu pro mezinárodní dopravu nedojde.

Krok americké administrativy vyvolal ostrou kritiku také na domácí politické scéně ve Spojených státech. Lídr senátní menšiny Chuck Schumer podrobil prezidentův postup drsné kritice a označil dosavadní vojenskou i diplomatickou strategii za naprosté selhání. Podle Schumera zatáhl Trump zemi do nelegální války, ze které teď nedokáže najít cestu ven. Nedostatek koncepce a neschopnost efektivně vyjednávat podle opozice přímo ohrožuje americké jednotky a neúměrně zdražuje životní náklady běžných Američanů.

Napjatou atmosféru mezi oběma státy dokreslují také informace o mimořádných bezpečnostních opatřeních kolem samotného amerického prezidenta. Vyšlo najevo, že po nedávném summitu NATO v Turecku musel Donald Trump z bezpečnostních důvodů utajeně změnit letadlo. Zpravodajské služby totiž zachytily informace o bezprostřední íránské hrozbě atentátu, což vedlo k využití klamného manévru s prezidentským speciálem Air Force One a přeložení prezidenta do menšího vojenského stroje.