Britské i mezinárodní energetické společnosti v Severním moři stále častěji sázejí na využití moderní robotiky a automatizace. V oblasti, kde se ropa a zemní plyn těží již téměř šest desetiletí, docházejí snadno dostupná ložiska a firmy hledají způsoby, jak stlačovat náklady a udržet provozuschopnost stárnoucí infrastruktury. Na těžebních plošinách a podmořských vrtech se tak vedle lidských pracovníků objevují čtyřnohé robotické stroje, autonomní ponorky či specializované drony.
Na projektech norských společností Equinor a Aker BP nacházejí uplatnění pokročilí kráčející roboti vybaveni senzory, kamerami a skenery. Tato zařízení dokážou nezávisle pohybovat po plošinách, vyhledávat případné úniky nebezpečných plynů a shromažďovat klíčová provozní data. V hlubinách pod hladinou zase působí dálkově řízené ponorky a bezposádková plavidla, která provádějí inspekce podmořských kabelů i potrubí bez nutnosti přítomnosti velkých podpůrných lodí s lidskou posádkou.
Hlavním přínosem rozšiřující se automatizace je vedle finančních úspor především zásadní zvýšení bezpečnosti práce. Dálkově ovládaná technika dokáže zastat nejrizikovější úkoly, jako jsou opravy a kontroly v oblastech těsně nad mořskou hladinou, kde rozbouřené vlnobití způsobuje korozi konstrukcí a kde byla přítomnost lidských potápěčů v minulosti extrémně nebezpečná. Podle britského úřadu pro přechod Severního moře (NSTA) využívání těchto inovačních postupů napříč odvětvím prudce roste.
Tradiční těžební sektor se však současně potýká s výrazným hospodářským i politickým tlakem. Vládní opatření v Británii zvýšila daňovou zátěž na zisky energetických společností a zpřísnila pravidla pro vydávání nových těžebních licencí. Tento vývoj vede některé velké hráče k omezení aktivit – například energetický gigant BP nedávno oznámil záměr prodat svá aktiva v Severním moři, čímž uzavírá éru svého šedesátiletého působení v této lokalitě. Zástupci oborových asociací varují, že v důsledku útlumu těžby mizí stovky pracovních míst měsíčně.
Vývojáři robotických technologií vyjadřují obavy, že vysoké zdanění a nejistý výhled odvětví negativně dopadají na investice do výzkumu a vývoje. Varují před rizikem, že se vývoj špičkových podmořských zařízení přesune z Velké Británie do jiných globálních center, jako je Norsko, USA nebo Blízký východ. Přestože provozovatelé do inovací stále investují desítky milionů liber, reálný objem prostředků vynakládaných na výzkum je ve srovnání s minulým desetiletím výrazně nižší.
Zástupci ekologických organizací naopak argumentují, že stížnosti na nedostatek financí pro výzkum nejsou opodstatněné, neboť těžební firmy dlouhodobě využívají štědré daňové úlevy. Ochránci životního prostředí požadují důsledné dodržování zákazu udílení nových licencí a prosazují rychlý přesun veřejných i soukromých investic do zelené energetiky. Významný tlak vyvíjejí také na konečné rozhodnutí o povolení těžby na rozsáhlých ložiscích Rosebank a Jackdaw.
Budoucnost celého odvětví představuje vážný politický úkol pro britského premiéra Andyho Burnhama. Zatímco opoziční političtí představitelé i americká administrativa apelují na maximální využití zbývajících fosilních zdrojů k posílení energetické bezpečnosti, vládní poslanci i veřejnost široce podporují pokračování restriktivní politiky vůči novým vrtům. Severní moře se tak nachází na křižovatce mezi postupným ústupem od těžby ropy a transformací na technologické centrum zaměřené na automatizaci a nové energetické projekty.
Související
Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo
Jako z hollywoodského trháku. Trosečníky na ostrově zachránil nápis z palmových listů
Aktuálně se děje
před 59 minutami
Dostupná ložiska mizí. Severní moře se stává rájem robotů a dronů
před 1 hodinou
Čína kvůli mohutnému tajfunu evakuovala milion lidí
před 1 hodinou
Zemřel legendární spisovatel Vladimír Páral
před 2 hodinami
Tragédie v Praze. Při zkoušce prasklo potrubí, jeden člověk zemřel
před 2 hodinami
Ekonomické škody ani nespokojenost Rusů k zastavení bojů nestačí. Putin stál věří, že zvítězí
před 2 hodinami
Počasí aktuálně: Meteorologové varují před vedry a požáry na dalších místech
před 3 hodinami
Počasí láme jeden rekord za druhým. Historicky nejvyšší teploty hlásí oceány i celá Evropa
před 3 hodinami
Patová situace: Írán s USA mluvit nechce, trvá a podmínkách, na které Trump nepřistoupí
před 4 hodinami
Ztratí klíčového spojence? Netanjahu riskuje otevřený konflikt s Trumpem
před 5 hodinami
Teherán předložil seznam podmínek pro otevření Hormuzského průlivu. Ceny ropy rostou
před 6 hodinami
Netanjahu: Izrael odmítl Trumpův mírový plán pro Pásmo Gazy
před 7 hodinami
Předpověď počasí na nový týden. Orámují ho tropy
včera
Problém číst či soustředit se. Princezna Kate zavzpomínala na boj s rakovinou
včera
Vedra a sucho dál sužují zemi. Stát se snaží pomoci se zadržováním vody v krajině
včera
Knihovna bez Havla. Začne nová éra, dohoda s Havlovou nevyšla
včera
Důchody se v lednu zvýší. Juchelka představil první odhady
včera
Ještě letos vyprší platnost téměř 300 tisíc řidičáků. Na úřad kvůli výměně nemusíte
včera
EU prověřuje podezřelé IT dotace na Slovensku. Sousedům hrozí sankce
včera
Maximum možného. Do lékáren míří tisíce balení léku na rakovinu prsu
včera
Česko hodlá investovat stovky milionů korun do vodních nádrží
Obce mohou již od 7. září začít podávat žádosti o dotaci na výstavbu, rekonstrukci a odbahnění vodních nádrží. Žádosti o dotace se budou přijímat do 7. října. Ministr zemědělství Martin Šebestyán podepsal výzvu, podle které si obce mezi sebou rozdělí 300 miliónů korun v rámci programu Podpora opatření na malých vodních nádržích a drobných vodních tocích – 3. etapa. Informovalo o tom ministerstvo zemědělství.
Zdroj: Jan Hrabě