Britské i mezinárodní energetické společnosti v Severním moři stále častěji sázejí na využití moderní robotiky a automatizace. V oblasti, kde se ropa a zemní plyn těží již téměř šest desetiletí, docházejí snadno dostupná ložiska a firmy hledají způsoby, jak stlačovat náklady a udržet provozuschopnost stárnoucí infrastruktury. Na těžebních plošinách a podmořských vrtech se tak vedle lidských pracovníků objevují čtyřnohé robotické stroje, autonomní ponorky či specializované drony.
Na projektech norských společností Equinor a Aker BP nacházejí uplatnění pokročilí kráčející roboti vybaveni senzory, kamerami a skenery. Tato zařízení dokážou nezávisle pohybovat po plošinách, vyhledávat případné úniky nebezpečných plynů a shromažďovat klíčová provozní data. V hlubinách pod hladinou zase působí dálkově řízené ponorky a bezposádková plavidla, která provádějí inspekce podmořských kabelů i potrubí bez nutnosti přítomnosti velkých podpůrných lodí s lidskou posádkou.
Hlavním přínosem rozšiřující se automatizace je vedle finančních úspor především zásadní zvýšení bezpečnosti práce. Dálkově ovládaná technika dokáže zastat nejrizikovější úkoly, jako jsou opravy a kontroly v oblastech těsně nad mořskou hladinou, kde rozbouřené vlnobití způsobuje korozi konstrukcí a kde byla přítomnost lidských potápěčů v minulosti extrémně nebezpečná. Podle britského úřadu pro přechod Severního moře (NSTA) využívání těchto inovačních postupů napříč odvětvím prudce roste.
Tradiční těžební sektor se však současně potýká s výrazným hospodářským i politickým tlakem. Vládní opatření v Británii zvýšila daňovou zátěž na zisky energetických společností a zpřísnila pravidla pro vydávání nových těžebních licencí. Tento vývoj vede některé velké hráče k omezení aktivit – například energetický gigant BP nedávno oznámil záměr prodat svá aktiva v Severním moři, čímž uzavírá éru svého šedesátiletého působení v této lokalitě. Zástupci oborových asociací varují, že v důsledku útlumu těžby mizí stovky pracovních míst měsíčně.
Vývojáři robotických technologií vyjadřují obavy, že vysoké zdanění a nejistý výhled odvětví negativně dopadají na investice do výzkumu a vývoje. Varují před rizikem, že se vývoj špičkových podmořských zařízení přesune z Velké Británie do jiných globálních center, jako je Norsko, USA nebo Blízký východ. Přestože provozovatelé do inovací stále investují desítky milionů liber, reálný objem prostředků vynakládaných na výzkum je ve srovnání s minulým desetiletím výrazně nižší.
Zástupci ekologických organizací naopak argumentují, že stížnosti na nedostatek financí pro výzkum nejsou opodstatněné, neboť těžební firmy dlouhodobě využívají štědré daňové úlevy. Ochránci životního prostředí požadují důsledné dodržování zákazu udílení nových licencí a prosazují rychlý přesun veřejných i soukromých investic do zelené energetiky. Významný tlak vyvíjejí také na konečné rozhodnutí o povolení těžby na rozsáhlých ložiscích Rosebank a Jackdaw.
Budoucnost celého odvětví představuje vážný politický úkol pro britského premiéra Andyho Burnhama. Zatímco opoziční političtí představitelé i americká administrativa apelují na maximální využití zbývajících fosilních zdrojů k posílení energetické bezpečnosti, vládní poslanci i veřejnost široce podporují pokračování restriktivní politiky vůči novým vrtům. Severní moře se tak nachází na křižovatce mezi postupným ústupem od těžby ropy a transformací na technologické centrum zaměřené na automatizaci a nové energetické projekty.
Související
Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo
Jako z hollywoodského trháku. Trosečníky na ostrově zachránil nápis z palmových listů
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
před 1 hodinou
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
před 2 hodinami
Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů
před 3 hodinami
U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá
před 5 hodinami
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
před 6 hodinami
ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka
před 7 hodinami
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
před 8 hodinami
Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč
před 8 hodinami
Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného
před 9 hodinami
Island v referendum odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s EU
před 11 hodinami
NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův
před 12 hodinami
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
před 13 hodinami
Po katastrofě v Nepálu je už 750 mrtvých. Hrozí další sesuvy půdy
před 14 hodinami
Počasí: Déšť bude příští týden výjimkou, tropické teploty se ale neobjeví vůbec
včera
Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání
včera
Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví
včera
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktualizováno včera
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
včera
Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva
včera
Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Zdroj: Libor Novák