Britské i mezinárodní energetické společnosti v Severním moři stále častěji sázejí na využití moderní robotiky a automatizace. V oblasti, kde se ropa a zemní plyn těží již téměř šest desetiletí, docházejí snadno dostupná ložiska a firmy hledají způsoby, jak stlačovat náklady a udržet provozuschopnost stárnoucí infrastruktury. Na těžebních plošinách a podmořských vrtech se tak vedle lidských pracovníků objevují čtyřnohé robotické stroje, autonomní ponorky či specializované drony.
Na projektech norských společností Equinor a Aker BP nacházejí uplatnění pokročilí kráčející roboti vybaveni senzory, kamerami a skenery. Tato zařízení dokážou nezávisle pohybovat po plošinách, vyhledávat případné úniky nebezpečných plynů a shromažďovat klíčová provozní data. V hlubinách pod hladinou zase působí dálkově řízené ponorky a bezposádková plavidla, která provádějí inspekce podmořských kabelů i potrubí bez nutnosti přítomnosti velkých podpůrných lodí s lidskou posádkou.
Hlavním přínosem rozšiřující se automatizace je vedle finančních úspor především zásadní zvýšení bezpečnosti práce. Dálkově ovládaná technika dokáže zastat nejrizikovější úkoly, jako jsou opravy a kontroly v oblastech těsně nad mořskou hladinou, kde rozbouřené vlnobití způsobuje korozi konstrukcí a kde byla přítomnost lidských potápěčů v minulosti extrémně nebezpečná. Podle britského úřadu pro přechod Severního moře (NSTA) využívání těchto inovačních postupů napříč odvětvím prudce roste.
Tradiční těžební sektor se však současně potýká s výrazným hospodářským i politickým tlakem. Vládní opatření v Británii zvýšila daňovou zátěž na zisky energetických společností a zpřísnila pravidla pro vydávání nových těžebních licencí. Tento vývoj vede některé velké hráče k omezení aktivit – například energetický gigant BP nedávno oznámil záměr prodat svá aktiva v Severním moři, čímž uzavírá éru svého šedesátiletého působení v této lokalitě. Zástupci oborových asociací varují, že v důsledku útlumu těžby mizí stovky pracovních míst měsíčně.
Vývojáři robotických technologií vyjadřují obavy, že vysoké zdanění a nejistý výhled odvětví negativně dopadají na investice do výzkumu a vývoje. Varují před rizikem, že se vývoj špičkových podmořských zařízení přesune z Velké Británie do jiných globálních center, jako je Norsko, USA nebo Blízký východ. Přestože provozovatelé do inovací stále investují desítky milionů liber, reálný objem prostředků vynakládaných na výzkum je ve srovnání s minulým desetiletím výrazně nižší.
Zástupci ekologických organizací naopak argumentují, že stížnosti na nedostatek financí pro výzkum nejsou opodstatněné, neboť těžební firmy dlouhodobě využívají štědré daňové úlevy. Ochránci životního prostředí požadují důsledné dodržování zákazu udílení nových licencí a prosazují rychlý přesun veřejných i soukromých investic do zelené energetiky. Významný tlak vyvíjejí také na konečné rozhodnutí o povolení těžby na rozsáhlých ložiscích Rosebank a Jackdaw.
Budoucnost celého odvětví představuje vážný politický úkol pro britského premiéra Andyho Burnhama. Zatímco opoziční političtí představitelé i americká administrativa apelují na maximální využití zbývajících fosilních zdrojů k posílení energetické bezpečnosti, vládní poslanci i veřejnost široce podporují pokračování restriktivní politiky vůči novým vrtům. Severní moře se tak nachází na křižovatce mezi postupným ústupem od těžby ropy a transformací na technologické centrum zaměřené na automatizaci a nové energetické projekty.
Související
Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo
Jako z hollywoodského trháku. Trosečníky na ostrově zachránil nápis z palmových listů
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Británie obvinila izraelské osadníky z páchání etnických čistek na Západním břehu Jordánu. Miliband zavádí sankce
před 1 hodinou
Problém, se kterým si vědci 90 let nevěděli rady, je minulostí. AI ho vyřešila za 4 dny
před 2 hodinami
Americká armáda zasáhla pět íránských tankerů, jeden z nich potopila
před 3 hodinami
Optimismus mizí. Ukrajinská armáda čelí v Donbasu sílícímu tlaku
před 4 hodinami
ODS už není nejsilnější opoziční stranou, ukazuje nový průzkum
před 5 hodinami
Počasí se po víkendu opět oteplí, naznačují meteorologové
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz prohlásil, že i přes výrazné vítězství krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách zůstává ve své funkci. Šéf spolkové vlády před novináři přiznal, že volební úspěch protipřistěhovalecké a proruské strany otřásl jeho Křesťanskodemokratickou unií (CDU) v samotných základech. AfD v Sasku-Anhaltsku drtivě zvítězila se ziskem téměř 44 procent hlasů a porazila dosud vládnoucí křesťanské demokraty. Ačkoliv strana nezískala absolutní většinu, má na dosah možnost sestavit první zemskou vládu s účastí krajní pravice od konce druhé světové války.
Zdroj: Libor Novák