Dostupná ložiska mizí. Severní moře se stává rájem robotů a dronů

Britské i mezinárodní energetické společnosti v Severním moři stále častěji sázejí na využití moderní robotiky a automatizace. V oblasti, kde se ropa a zemní plyn těží již téměř šest desetiletí, docházejí snadno dostupná ložiska a firmy hledají způsoby, jak stlačovat náklady a udržet provozuschopnost stárnoucí infrastruktury. Na těžebních plošinách a podmořských vrtech se tak vedle lidských pracovníků objevují čtyřnohé robotické stroje, autonomní ponorky či specializované drony.

Na projektech norských společností Equinor a Aker BP nacházejí uplatnění pokročilí kráčející roboti vybaveni senzory, kamerami a skenery. Tato zařízení dokážou nezávisle pohybovat po plošinách, vyhledávat případné úniky nebezpečných plynů a shromažďovat klíčová provozní data. V hlubinách pod hladinou zase působí dálkově řízené ponorky a bezposádková plavidla, která provádějí inspekce podmořských kabelů i potrubí bez nutnosti přítomnosti velkých podpůrných lodí s lidskou posádkou.

Hlavním přínosem rozšiřující se automatizace je vedle finančních úspor především zásadní zvýšení bezpečnosti práce. Dálkově ovládaná technika dokáže zastat nejrizikovější úkoly, jako jsou opravy a kontroly v oblastech těsně nad mořskou hladinou, kde rozbouřené vlnobití způsobuje korozi konstrukcí a kde byla přítomnost lidských potápěčů v minulosti extrémně nebezpečná. Podle britského úřadu pro přechod Severního moře (NSTA) využívání těchto inovačních postupů napříč odvětvím prudce roste.

Tradiční těžební sektor se však současně potýká s výrazným hospodářským i politickým tlakem. Vládní opatření v Británii zvýšila daňovou zátěž na zisky energetických společností a zpřísnila pravidla pro vydávání nových těžebních licencí. Tento vývoj vede některé velké hráče k omezení aktivit – například energetický gigant BP nedávno oznámil záměr prodat svá aktiva v Severním moři, čímž uzavírá éru svého šedesátiletého působení v této lokalitě. Zástupci oborových asociací varují, že v důsledku útlumu těžby mizí stovky pracovních míst měsíčně.

Vývojáři robotických technologií vyjadřují obavy, že vysoké zdanění a nejistý výhled odvětví negativně dopadají na investice do výzkumu a vývoje. Varují před rizikem, že se vývoj špičkových podmořských zařízení přesune z Velké Británie do jiných globálních center, jako je Norsko, USA nebo Blízký východ. Přestože provozovatelé do inovací stále investují desítky milionů liber, reálný objem prostředků vynakládaných na výzkum je ve srovnání s minulým desetiletím výrazně nižší.

Zástupci ekologických organizací naopak argumentují, že stížnosti na nedostatek financí pro výzkum nejsou opodstatněné, neboť těžební firmy dlouhodobě využívají štědré daňové úlevy. Ochránci životního prostředí požadují důsledné dodržování zákazu udílení nových licencí a prosazují rychlý přesun veřejných i soukromých investic do zelené energetiky. Významný tlak vyvíjejí také na konečné rozhodnutí o povolení těžby na rozsáhlých ložiscích Rosebank a Jackdaw.

Budoucnost celého odvětví představuje vážný politický úkol pro britského premiéra Andyho Burnhama. Zatímco opoziční političtí představitelé i americká administrativa apelují na maximální využití zbývajících fosilních zdrojů k posílení energetické bezpečnosti, vládní poslanci i veřejnost široce podporují pokračování restriktivní politiky vůči novým vrtům. Severní moře se tak nachází na křižovatce mezi postupným ústupem od těžby ropy a transformací na technologické centrum zaměřené na automatizaci a nové energetické projekty.

Související

Moře, ilustrační foto

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo

Na pobřeží po celém světě se valí vlna za vlnou. Ale tentokrát nejde jen o přirozený rytmus moře, nýbrž o varovný signál. Vědci hlásí, že vlny v jižním oceánu rostou – jsou větší, silnější a rychlejší než kdykoli předtím. A zatímco pro surfaře může jít o vzrušující výzvu, pro pobřežní oblasti po celém světě představují zvyšující se vlny jedno z nejvážnějších rizik spojených s klimatickou krizí.

Více souvisejících

Moře ropa

Aktuálně se děje

před 59 minutami

Ropná plošina, ilustrační fotografie.

Dostupná ložiska mizí. Severní moře se stává rájem robotů a dronů

Britské i mezinárodní energetické společnosti v Severním moři stále častěji sázejí na využití moderní robotiky a automatizace. V oblasti, kde se ropa a zemní plyn těží již téměř šest desetiletí, docházejí snadno dostupná ložiska a firmy hledají způsoby, jak stlačovat náklady a udržet provozuschopnost stárnoucí infrastruktury. Na těžebních plošinách a podmořských vrtech se tak vedle lidských pracovníků objevují čtyřnohé robotické stroje, autonomní ponorky či specializované drony.

před 1 hodinou

Hurikán

Čína kvůli mohutnému tajfunu evakuovala milion lidí

Čína provedla rozsáhlou evakuaci a přesunula více než jeden milion obyvatel do bezpečí v souvislosti s příchodem ničivého tajfunu Dolphin, který v neděli večer udeřil na východní pobřeží země. Bouře s maximální rychlostí větru dosahující až 150 kilometrů v hodině představuje nejsilnější meteorologický úkaz, který čínské pevniny letos dosáhl.

před 1 hodinou

Vladimír Páral

Zemřel legendární spisovatel Vladimír Páral

Českou uměleckou obec zasáhla další velmi smutná zpráva. V den svých 94. narozenin zemřel spisovatel Vladimír Páral, jehož některá díla byla i zfilmována. Páral, jenž vystudoval chemii, se psaní věnoval od 60. let minulého století. 

před 2 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Tragédie v Praze. Při zkoušce prasklo potrubí, jeden člověk zemřel

K tragédii došlo v pondělí dopoledne v pražských Stodůlkách. Při zkoušce prasklo potrubí v podzemí, kde se nacházelo několik osob. Jeden člověk nepřežil, další dva lidé skončili v péči zdravotníků. Na místě zasahovaly všechny složky integrovaného záchranného systému. 

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Ekonomické škody ani nespokojenost Rusů k zastavení bojů nestačí. Putin stál věří, že zvítězí

Válka na Ukrajině vstoupila do nové a technologicky vyspělejší fáze, v níž obě strany konfliktu stále intenzivněji využívají dálkovou munici k úderům hluboko v týlu protivníka. Zatímco zpočátku léta panoval v médiích optimismus ohledně ukrajinských schopností zasahovat cíle hluboko v Rusku, tato radost naráží na realitu vyčerpaných protivzdušných systémů.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Ztratí klíčového spojence? Netanjahu riskuje otevřený konflikt s Trumpem

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu obvykle preferuje diplomatické kličkování a ponechávání si zadních dvířek pro případ nečekaných zvratů. Tentokrát však zvolil neobvykle přímočarý přístup a během nedělního zasedání vlády zcela jednoznačně odmítl patnáctibodový americký plán pro Pásmo Gazy.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu

Netanjahu: Izrael odmítl Trumpův mírový plán pro Pásmo Gazy

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu otevřeně odmítl mírový plán pro Pásmo Gazy, který prosazuje americká administrativa. Tento krok představuje vzácný veřejný rozpor mezi židovským státem a Bílým domem, jenž se snaží urychleně dosáhnout urovnání blízkovýchodních konfliktů.

před 7 hodinami

Letní počasí, ilustrační fotografie.

Předpověď počasí na nový týden. Orámují ho tropy

V Česku se již během uplynulého víkendu navrátily nejvyšší teploty k tropickým hodnotám. V pondělí se oproti neděli ještě oteplí. Další vedra jsou pak očekávána v závěru tohoto týdne, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Vedra a sucho dál sužují zemi. Stát se snaží pomoci se zadržováním vody v krajině

Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu. 

včera

Dagmar Havlová s bustou exprezidenta Václava Havla. (17.11.2021)

Knihovna bez Havla. Začne nová éra, dohoda s Havlovou nevyšla

Je rozhodnuto. Knihovna Václava Havla se definitivně nedohodla s bývalou první dámou Dagmar Havlovou, takže bude pokračovat pod novým jménem. Chce však zachovat co nejvíce projektů a pokračovat ve vzdělávacích, badatelských a osvětových aktivitách. Informovala o tom na webu. 

včera

včera

včera

Tomáš Zdechovský /KDU-ČSL/

EU prověřuje podezřelé IT dotace na Slovensku. Sousedům hrozí sankce

Evropská komise potvrdila, že ví o možných nesrovnalostech u projektů digitalizace financovaných ze slovenského plánu obnovy. Slovensko bude muset u závěrečné deváté žádosti o platbu prokázat, že sporné investice splnily stanovené cíle, přičemž Brusel zohlední i výsledky auditů. Pokud se potvrdí podvod, korupce nebo střet zájmů, které slovenské úřady nenapraví, může Komise krátit evropskou podporu a požadovat vrácení peněz. 

včera

Ministerstvo zdravotnictví

Maximum možného. Do lékáren míří tisíce balení léku na rakovinu prsu

Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.

včera

Česko hodlá investovat stovky milionů korun do vodních nádrží

Obce mohou již od 7. září začít podávat žádosti o dotaci na výstavbu, rekonstrukci a odbahnění vodních nádrží. Žádosti o dotace se budou přijímat do 7. října. Ministr zemědělství Martin Šebestyán podepsal výzvu, podle které si obce mezi sebou rozdělí 300 miliónů korun v rámci programu Podpora opatření na malých vodních nádržích a drobných vodních tocích – 3. etapa. Informovalo o tom ministerstvo zemědělství. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy