Britské i mezinárodní energetické společnosti v Severním moři stále častěji sázejí na využití moderní robotiky a automatizace. V oblasti, kde se ropa a zemní plyn těží již téměř šest desetiletí, docházejí snadno dostupná ložiska a firmy hledají způsoby, jak stlačovat náklady a udržet provozuschopnost stárnoucí infrastruktury. Na těžebních plošinách a podmořských vrtech se tak vedle lidských pracovníků objevují čtyřnohé robotické stroje, autonomní ponorky či specializované drony.
Na projektech norských společností Equinor a Aker BP nacházejí uplatnění pokročilí kráčející roboti vybaveni senzory, kamerami a skenery. Tato zařízení dokážou nezávisle pohybovat po plošinách, vyhledávat případné úniky nebezpečných plynů a shromažďovat klíčová provozní data. V hlubinách pod hladinou zase působí dálkově řízené ponorky a bezposádková plavidla, která provádějí inspekce podmořských kabelů i potrubí bez nutnosti přítomnosti velkých podpůrných lodí s lidskou posádkou.
Hlavním přínosem rozšiřující se automatizace je vedle finančních úspor především zásadní zvýšení bezpečnosti práce. Dálkově ovládaná technika dokáže zastat nejrizikovější úkoly, jako jsou opravy a kontroly v oblastech těsně nad mořskou hladinou, kde rozbouřené vlnobití způsobuje korozi konstrukcí a kde byla přítomnost lidských potápěčů v minulosti extrémně nebezpečná. Podle britského úřadu pro přechod Severního moře (NSTA) využívání těchto inovačních postupů napříč odvětvím prudce roste.
Tradiční těžební sektor se však současně potýká s výrazným hospodářským i politickým tlakem. Vládní opatření v Británii zvýšila daňovou zátěž na zisky energetických společností a zpřísnila pravidla pro vydávání nových těžebních licencí. Tento vývoj vede některé velké hráče k omezení aktivit – například energetický gigant BP nedávno oznámil záměr prodat svá aktiva v Severním moři, čímž uzavírá éru svého šedesátiletého působení v této lokalitě. Zástupci oborových asociací varují, že v důsledku útlumu těžby mizí stovky pracovních míst měsíčně.
Vývojáři robotických technologií vyjadřují obavy, že vysoké zdanění a nejistý výhled odvětví negativně dopadají na investice do výzkumu a vývoje. Varují před rizikem, že se vývoj špičkových podmořských zařízení přesune z Velké Británie do jiných globálních center, jako je Norsko, USA nebo Blízký východ. Přestože provozovatelé do inovací stále investují desítky milionů liber, reálný objem prostředků vynakládaných na výzkum je ve srovnání s minulým desetiletím výrazně nižší.
Zástupci ekologických organizací naopak argumentují, že stížnosti na nedostatek financí pro výzkum nejsou opodstatněné, neboť těžební firmy dlouhodobě využívají štědré daňové úlevy. Ochránci životního prostředí požadují důsledné dodržování zákazu udílení nových licencí a prosazují rychlý přesun veřejných i soukromých investic do zelené energetiky. Významný tlak vyvíjejí také na konečné rozhodnutí o povolení těžby na rozsáhlých ložiscích Rosebank a Jackdaw.
Budoucnost celého odvětví představuje vážný politický úkol pro britského premiéra Andyho Burnhama. Zatímco opoziční političtí představitelé i americká administrativa apelují na maximální využití zbývajících fosilních zdrojů k posílení energetické bezpečnosti, vládní poslanci i veřejnost široce podporují pokračování restriktivní politiky vůči novým vrtům. Severní moře se tak nachází na křižovatce mezi postupným ústupem od těžby ropy a transformací na technologické centrum zaměřené na automatizaci a nové energetické projekty.
Související
Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo
Jako z hollywoodského trháku. Trosečníky na ostrově zachránil nápis z palmových listů
Aktuálně se děje
včera
Klid nechce královi dopřát. Bratr princezny Diany trvá na slovech z nové knihy
včera
Zeman napíná Česko ohledně další kandidatury. Mohou za to i pravidla
včera
Bývalý fotbalový sudí šokoval veřejnost. Během zápasů Premier League si vymýšlel výzvy
včera
Pavel šije do Fica. Nepochopil slovo solidarita, zkritizoval slovenského premiéra
včera
Česká protivzdušná obrana vstupuje do 21. století, oznámil Babiš na Dnech NATO
včera
Žila jen dva měsíce. V ostravské ZOO museli utratit mládě žirafy
včera
Sparta vstoupila do Evropské ligy úspěšně. V Arménii nad Araratem vyhrála 4:1
včera
Írán dal najevo, že se nevzdá Hormuzského průlivu
včera
Protrhla se Desná. Před 110 lety došlo k nejtragičtější události na české přehradě
včera
Babišova vláda oznámí nová opatření kvůli vysokým cenám paliv
včera
Muž vyhrožoval útoky, například na prvňáčky. Policie ho dopadla a obvinila
včera
Lobbista Janoušek opět chce od státu milionové odškodnění
včera
V Mönchengladbachu prý mají zájem o kouče Sparty. Priske je ale rád na Letné
včera
Všichni v Evropě mluví jen o válce, stěžuje si Babiš. Připomněl Einsteinova slova
včera
Babí léto je letos velmi pravděpodobné, prozradili meteorologové
včera
Ukrajinci masivně zaútočili na Moskvu. Oběti jsou hlášeny z obou válčících zemí
včera
NATO vítá Trumpovu dohodu s Dánskem ohledně Grónska
včera
Fico odmítá bojovat proti Rusku. Není to naše válka, řekl o konfliktu na Ukrajině
včera
Počasí během prodlouženého víkendu. Postupně se má oteplovat
19. září 2026 21:57
Tohle Brity zaskočilo. Buckinghamský palác reagoval na novou knihu o Dianě
Již 29 let uplynulo na konci srpna od tragické smrti všemi milované princezny Diany. I po tolika letech dokáže smutný závěr jejího života budit vášně. Tentokrát za to může Dianin bratr Charles Spencer, jenž se rozhodl napsat knihu, která je Buckinghamskému paláci trnem v oku.
Zdroj: Lucie Podzimková