Patová situace: Írán s USA mluvit nechce, trvá a podmínkách, na které Trump nepřistoupí

Představitelé íránských radikálních struktur, v čele s vlivnými předchozími veliteli Revolučních gard, dali jasně najevo, že dílčí ujednání s Ománem ohledně dočasných plavebních tras rozhodně neznamená automatické otevření Hormuzského průlivu.

Teheránský režim nyní podmiňuje plné obnovení provozu splněním celé řady požadavků, které zahrnují zrušení americké námořní blokády, stažení vojenských sil z regionu či ukončení sankcí.

Součástí seznamu podmínek je také požadavek na finanční kompenzace za válečné škody způsobené nedávnými útoky a bezpodmínečné uvolnění zmrazených íránských aktiv v zahraničí.

Tento postup naznačuje, že íránské vedení věří v sílu své vyjednávací pozice, čímž výrazně zužuje prostor pro manévrování americké administrativy.

Administrativa Donalda Trumpa přitom usiluje o rychlé urovnání situace a stabilizaci cen energií před nadcházejícími podzimními volbami, k čemuž by průjezd ropných tankerů výrazně přispěl.

Zatímco Washington trvá na tom, že plné otevření vodní cesty musí předcházet širším ústupkům, íránská diplomacie opakovaně deklaruje, že přímé rozhovory s USA momentálně neprobíhají.

Jedinou probíhající komunikační linií tak zůstávají nepřímé vzkazy zprostředkované přes regionální partnery, jako je právě Omán, který se snaží vyjednat alespoň bezpečný průjezd menšího počtu lodí.

Tento složitý diplomatický pat nadále udržuje lodní dopravu v oblasti na zlomku normality a prohlubuje nejistotu na globálních trzích s ropou.

Šest měsíců trvající konflikt tak namísto rychlého ukončení přechází do další fáze plné nečekaných zvratů, eskalací a hluboké vzájemné nedůvěry.