Na pobřeží po celém světě se valí vlna za vlnou. Ale tentokrát nejde jen o přirozený rytmus moře, nýbrž o varovný signál. Vědci hlásí, že vlny v jižním oceánu rostou – jsou větší, silnější a rychlejší než kdykoli předtím. A zatímco pro surfaře může jít o vzrušující výzvu, pro pobřežní oblasti po celém světě představují zvyšující se vlny jedno z nejvážnějších rizik spojených s klimatickou krizí.
Podle dlouhodobých měření vzrostla výška vln v jižním oceánu mezi lety 1985 a 2018 o 30 centimetrů. Tento nárůst – v průměru o jeden centimetr ročně – však není lokální kuriozitou. Vlny z tohoto oceánu se šíří do Pacifiku, Atlantiku i Indického oceánu a způsobují nárůst energie i velikosti vln po celém světě. A tento trend se nezpomaluje – naopak, s přibývající energií v atmosféře a intenzivnějšími bouřemi se zrychluje.
Změny ve vlnění ale neznamenají jen velkolepé záběry vln tříštících se o útesy. Dopady jsou hlubší a znepokojivější. Například studie profesora Iana Younga z univerzity v Melbourne varuje, že do konce století zažije asi 60 % světového pobřeží větší a častější extrémní vlny. Tyto vlny, v kombinaci s rostoucí hladinou moře, mohou zvýšit frekvenci záplav desetkrát a snížit hodnotu světové ekonomiky až o pětinu.
Australská zkušenost ukazuje, že to není jen teoretická hrozba. Přímořské čtvrti Narrabeen a Collaroy na severu Sydney již utrpěly značné škody, když jim moře během jediné bouře vzalo až 25 metrů pobřeží a smetlo bazény i části domů. V jiných částech světa, jako na tichomořských ostrovech nebo v arktických oblastech, kde pobřeží ustupuje o metry ročně, dochází k narušení infrastruktury, ekosystémů a celých komunit.
Nejde však pouze o výšku vln. Důležitá je také jejich délka, směr a četnost. Vědec Mark Hemer z australské agentury CSIRO připomíná, že vlivy na pobřeží jsou komplexní: jakákoli změna v dynamice moře posouvá křehkou rovnováhu pobřežních ekosystémů. To může vést k erozi pláží, změně sedimentace nebo nečekaným záplavám i tam, kde by je nikdo nečekal.
Změny v oceánském vlnění ale přinášejí nejen rizika, ale i potenciál. Vědci a inovátoři se nyní obracejí k moři nejen s obavami, ale i s nadějí. Vlna totiž není jen ničivá síla – je také obrovským zdrojem energie. Podle odhadů by samotné vlny, které dorážejí na australský kontinentální šelf, mohly vyrobit až desetkrát více energie, než země ročně spotřebuje. A protože moře nikdy nespí, vlnová energie má výhodu téměř nepřetržitého výkonu.
Zatímco solární a větrná energie jsou již široce rozšířené, technologie na využití vln teprve hledají cestu k masovému nasazení. Překážkou jsou zejména vysoké náklady a obtížné podmínky v mořském prostředí. Přesto se objevují první vlaštovky – například australská firma WaveSwell již úspěšně testovala zařízení schopné zásobit energií 200 domácností. A na západním pobřeží Austrálie probíhá test nové technologie vyvinuté univerzitou v Manchesteru, která má potenciál k integraci s větrnými elektrárnami.
Podle Dr. Wiebke Ebelingové z University of Western Australia je právě propojení vlnové a větrné energie jednou z cest budoucnosti. Pokud se technologie vhodně zkombinuje, může produkce energie narůst až čtyřnásobně, aniž by se dramaticky zvýšily náklady. Klíčem je tedy spolupráce technologií – a s tím i promyšlené investice.
Přes rostoucí zájem však sektor vlnové energie zůstává ve srovnání se solárními nebo větrnými zdroji pozadu. Ani Evropa, USA či Čína – navzdory miliardovým investicím do obnovitelných zdrojů – zatím nevyvinuly rozsáhlé projekty, které by dokázaly tuto energii plně využít.
Větší a silnější vlny jsou tedy symbolem klimatické proměny, která se neodehrává pouze ve statistikách nebo modelech, ale na skutečných pobřežích, v domech lidí, v přírodních i energetických systémech. A jak připomíná profesor Ian Young, atmosféra a oceán jsou v neustálém propojení: zasáhnete-li jednu část, druhá se okamžitě přizpůsobí – nebo vzbouří.
1. listopadu 2025 14:21
Změny počasí jsme dodnes nezastavili. Klimatická krize se ve všech ohledech zhoršila
Související
Jako z hollywoodského trháku. Trosečníky na ostrově zachránil nápis z palmových listů
Co skutečně leží na dně světových oceánů? Vědci spočítali, kolik plastu jsme už nastřádali
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Plzeň prodloužila neporazitelnost. Sparta si zajistila pohár i na jaře, Olomouc vybouchla
Aktualizováno před 1 hodinou
Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny
před 1 hodinou
V neděli startuje nový jízdní řád. České dráhy nabídnou ještě více komfortních vlaků
před 2 hodinami
Kupka tepe Babiše, který nechce dát Ukrajincům už ani korunu
před 3 hodinami
Kmoníček má nahradit Pojara. Babiš oslovil i dalšího člověka
před 4 hodinami
Slavia hrála v Londýně sympaticky, kvalita soupeře ale byla jinde. Tottenham vyhrál 3:0
před 5 hodinami
Přes deset událostí. Na západě Čech se zase otřásá země
před 5 hodinami
Turek je stále kandidátem na ministra, tvrdí Motoristé
před 6 hodinami
Česko za Babiše nehodlá financovat Ukrajinu. Nebudeme tam dávat peníze, řekl
před 7 hodinami
Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce
před 8 hodinami
Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou
před 10 hodinami
Trumpa znovu ukázali na fotkách s Epsteinem. Hoax, obořil se Bílý dům na Demokraty
před 10 hodinami
Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů
před 11 hodinami
Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék
před 12 hodinami
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
před 12 hodinami
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
před 13 hodinami
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
před 15 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
Evropská unie se v pátek rozhodla trvale zmrazit ruská aktiva v Evropě, aby zajistila, že miliardy eur nebudou moci být zablokovány Moskvě vládami Maďarska a Slovenska. Aktiva budou zablokována, dokud Rusko neukončí svou válku na Ukrajině a neuhradí těžké škody, které za téměř čtyři roky způsobilo.
Zdroj: Libor Novák