Na pobřeží po celém světě se valí vlna za vlnou. Ale tentokrát nejde jen o přirozený rytmus moře, nýbrž o varovný signál. Vědci hlásí, že vlny v jižním oceánu rostou – jsou větší, silnější a rychlejší než kdykoli předtím. A zatímco pro surfaře může jít o vzrušující výzvu, pro pobřežní oblasti po celém světě představují zvyšující se vlny jedno z nejvážnějších rizik spojených s klimatickou krizí.
Podle dlouhodobých měření vzrostla výška vln v jižním oceánu mezi lety 1985 a 2018 o 30 centimetrů. Tento nárůst – v průměru o jeden centimetr ročně – však není lokální kuriozitou. Vlny z tohoto oceánu se šíří do Pacifiku, Atlantiku i Indického oceánu a způsobují nárůst energie i velikosti vln po celém světě. A tento trend se nezpomaluje – naopak, s přibývající energií v atmosféře a intenzivnějšími bouřemi se zrychluje.
Změny ve vlnění ale neznamenají jen velkolepé záběry vln tříštících se o útesy. Dopady jsou hlubší a znepokojivější. Například studie profesora Iana Younga z univerzity v Melbourne varuje, že do konce století zažije asi 60 % světového pobřeží větší a častější extrémní vlny. Tyto vlny, v kombinaci s rostoucí hladinou moře, mohou zvýšit frekvenci záplav desetkrát a snížit hodnotu světové ekonomiky až o pětinu.
Australská zkušenost ukazuje, že to není jen teoretická hrozba. Přímořské čtvrti Narrabeen a Collaroy na severu Sydney již utrpěly značné škody, když jim moře během jediné bouře vzalo až 25 metrů pobřeží a smetlo bazény i části domů. V jiných částech světa, jako na tichomořských ostrovech nebo v arktických oblastech, kde pobřeží ustupuje o metry ročně, dochází k narušení infrastruktury, ekosystémů a celých komunit.
Nejde však pouze o výšku vln. Důležitá je také jejich délka, směr a četnost. Vědec Mark Hemer z australské agentury CSIRO připomíná, že vlivy na pobřeží jsou komplexní: jakákoli změna v dynamice moře posouvá křehkou rovnováhu pobřežních ekosystémů. To může vést k erozi pláží, změně sedimentace nebo nečekaným záplavám i tam, kde by je nikdo nečekal.
Změny v oceánském vlnění ale přinášejí nejen rizika, ale i potenciál. Vědci a inovátoři se nyní obracejí k moři nejen s obavami, ale i s nadějí. Vlna totiž není jen ničivá síla – je také obrovským zdrojem energie. Podle odhadů by samotné vlny, které dorážejí na australský kontinentální šelf, mohly vyrobit až desetkrát více energie, než země ročně spotřebuje. A protože moře nikdy nespí, vlnová energie má výhodu téměř nepřetržitého výkonu.
Zatímco solární a větrná energie jsou již široce rozšířené, technologie na využití vln teprve hledají cestu k masovému nasazení. Překážkou jsou zejména vysoké náklady a obtížné podmínky v mořském prostředí. Přesto se objevují první vlaštovky – například australská firma WaveSwell již úspěšně testovala zařízení schopné zásobit energií 200 domácností. A na západním pobřeží Austrálie probíhá test nové technologie vyvinuté univerzitou v Manchesteru, která má potenciál k integraci s větrnými elektrárnami.
Podle Dr. Wiebke Ebelingové z University of Western Australia je právě propojení vlnové a větrné energie jednou z cest budoucnosti. Pokud se technologie vhodně zkombinuje, může produkce energie narůst až čtyřnásobně, aniž by se dramaticky zvýšily náklady. Klíčem je tedy spolupráce technologií – a s tím i promyšlené investice.
Přes rostoucí zájem však sektor vlnové energie zůstává ve srovnání se solárními nebo větrnými zdroji pozadu. Ani Evropa, USA či Čína – navzdory miliardovým investicím do obnovitelných zdrojů – zatím nevyvinuly rozsáhlé projekty, které by dokázaly tuto energii plně využít.
Větší a silnější vlny jsou tedy symbolem klimatické proměny, která se neodehrává pouze ve statistikách nebo modelech, ale na skutečných pobřežích, v domech lidí, v přírodních i energetických systémech. A jak připomíná profesor Ian Young, atmosféra a oceán jsou v neustálém propojení: zasáhnete-li jednu část, druhá se okamžitě přizpůsobí – nebo vzbouří.
1. listopadu 2025 14:21
Změny počasí jsme dodnes nezastavili. Klimatická krize se ve všech ohledech zhoršila
Související
Jako z hollywoodského trháku. Trosečníky na ostrově zachránil nápis z palmových listů
Co skutečně leží na dně světových oceánů? Vědci spočítali, kolik plastu jsme už nastřádali
Aktuálně se děje
před 32 minutami
Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék
před 1 hodinou
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
před 1 hodinou
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
před 2 hodinami
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
před 4 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.
Zdroj: Jakub Jurek