Klimatické změny jsou v celosvětovém povědomí již desítky let. Vědecké předpovědi, které se objevily již na začátku 80. let (např. od odborníků z ropného gigantu Exxon), se ukazují jako přesné. Škody způsobené teplejším a chaotičtějším světem se neustále zhoršují a stávají se finančně náročnější. Přesto mnoho zemí neplní své emisní cíle a objevují se velké rozpory mezi přislíbenými závazky a skutečnými kroky, které jsou potřeba k udržení globálního oteplení pod hranicí 1,5 °C.
Nová zpráva o stavu klimatu ukazuje, že Země se nachází na nebezpečné cestě. Rok 2024 byl nejteplejší v historii měření a pravděpodobně nejteplejší za posledních 125 000 let. Sledujeme 34 životně důležitých ukazatelů planety a v roce 2024 jich 22 dosáhlo rekordních úrovní. Nových maxim dosáhly koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře a teplo v oceánech. Dále rekordně vzrostly ztráty lesů v důsledku požárů, spotřeba masa a spotřeba fosilních paliv.
Důsledky nečinnosti jsou stále zřetelnější. V letech 2023 až 2025 došlo k nejrozsáhlejšímu bělení korálů v historii, které postihlo zhruba 84 % korálových útesů. Hmotnost ledu v Grónsku a Antarktidě klesla na rekordně nízké hodnoty. Prudce se zvýšil počet smrtících a nákladných katastrof, včetně povodní v Texasu, které si vyžádaly nejméně 135 životů, a lesních požárů v Los Angeles, jejichž náklady přesáhly 380 miliard australských dolarů. Od roku 2000 způsobily globální katastrofy spojené s klimatem škody přesahující 27 bilionů amerických dolarů.
Zpráva se zaměřuje na tři oblasti, ve kterých je nutná okamžitá a silná reakce: energie, příroda a jídlo.
Celková spotřeba solární a větrné energie sice v roce 2024 dosáhla nového rekordu, ale je stále 31krát nižší než spotřeba fosilních paliv (ropa, uhlí, plyn). Přitom obnovitelné zdroje jsou již téměř všude nejlevnější volbou pro novou energii. Jedním z důvodů tohoto nepoměru jsou pokračující dotace pro fosilní paliva. Do roku 2050 by mohly solární a větrné elektrárny dodávat téměř 70 % celosvětové elektřiny. Tento přechod však vyžaduje plné ukončení výroby a používání fosilních paliv, nikoli jejich současné globální rozšiřování. V důsledku rostoucí spotřeby fosilních paliv stouply emise související s energií v roce 2024 o 1,3 % a dosáhly historického maxima 40,8 gigatun ekvivalentu oxidu uhličitého. Největšími emitenty byly Čína (30,7 %), Spojené státy (12,5 %), Indie (8,0 %), Evropská unie (6,1 %) a Rusko (5,5 %). Dohromady představovaly 62,8 % globálních emisí.
Ochrana a obnova ekosystémů, jako jsou lesy, mokřady, mangrovy a rašeliniště, je jedním z nejsilnějších nástrojů v boji proti změně klimatu. Tato opatření by mohla do roku 2050 odstranit nebo zabránit vzniku přibližně 10 gigatun emisí oxidu uhličitého ročně. To odpovídá zhruba 25 % současných ročních emisí. Je však nutné zastavit ničení stávajících ekosystémů. Globální ztráta lesní plochy činila v roce 2024 téměř 30 milionů hektarů, což je druhá největší plocha v historii a 4,7% nárůst oproti roku 2023. Zejména ztráty tropických pralesů způsobené požáry dosáhly rekordního maxima 3,2 milionu hektarů, což je 370% nárůst oproti 690 tisícům hektarů v roce 2023.
Přibližně 30 % potravin se celosvětově ztrácí nebo plýtvá. Snížení plýtvání potravinami by výrazně snížilo emise skleníkových plynů, protože plýtvání představuje zhruba 8–10 % globálních emisí. Přechod na stravu bohatou na rostlinné produkty by také pomohl zpomalit klimatické změny a přinesl by výhody pro lidské zdraví a zabezpečení potravin. Technický potenciál snížení emisí spojený s omezením spotřeby masa je odhadován na 0,7–8,0 gigatun ekvivalentu oxidu uhličitého ročně do roku 2050. To je dáno tím, že emise metanu z krav, ovcí a dalších přežvýkavců tvoří zhruba polovinu všech zemědělských emisí skleníkových plynů. Spotřeba masa na obyvatele dosáhla v roce 2024 historického maxima a týdně přibývá 500 000 dalších přežvýkavců.
Zpráva zdůrazňuje, že ke klimatickým akcím mohou vést tzv. sociální zlomové body. Jedná se o momenty, kdy malá, odhodlaná menšina vyvolá rychlý a rozsáhlý posun v sociálních normách, přesvědčeních nebo chování. Výzkumy ukazují, že udržitelné, nenásilné protesty a hnutí, do kterých se zapojí jen malá část populace (asi 3,5 %), mohou pomoci spustit transformační změny. Mnoho lidí podceňuje, jak velká je celosvětová podpora klimatických opatření. Tento pocit izolace může vést k neangažovanosti. Jakmile si však lidé uvědomí, že jejich hodnoty sdílejí i ostatní, podmínky pro dosažení pozitivního zlomového bodu se posílí. Dosažení tohoto bodu bude vyžadovat odvahu, propojení a kolektivní odhodlání. Opatření na zmírnění změny klimatu jsou dostupná, nákladově efektivní a naléhavě potřebná. Stále máme šanci omezit oteplení, pokud budeme jednat odvážně a rychle, ale čas se krátí.
Související
Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy
Pravda o projevech změny klimatu v Česku. Nejde jen o rostoucí teploty
Klimatické změny , globální oteplování
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl
před 1 hodinou
Sobotní exces v Edenu bude mít dohru. Šťastný chce zakázat zahalování obličeje na sportovních akcích
před 3 hodinami
Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení
před 4 hodinami
Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?
před 5 hodinami
Proč Starmer pod tlakem nerezignuje? Bojuje o čas
před 6 hodinami
Prohraný zápas, obří pokuta a zápasy bez diváků. Slavia zná trest, podle LFA s problémy musela počítat
před 6 hodinami
WHO poskytla zemím návod, jak se připravit na hantarivus
před 7 hodinami
Starmer rázně odmítl spekulace o svém konci. Rezignovat nehodlá
před 8 hodinami
Vrácení zboží na jeden klik? České e-shopy čeká zásadní změna
před 9 hodinami
EU zvažuje omezení sociálních sítí pro mladé. Zakázat je může už v létě
před 10 hodinami
Dialog skončil. Fanoušky čekají přísné represe, zrušené oslavy i kontrola občanek, oznámil Tvrdík
před 11 hodinami
Mrazivé detaily odhaleny. Vyšetřování zjistilo, co převážela potopená ruská nákladní loď
před 11 hodinami
Zelenského bývala pravá ruka je podezřelá z účasti na masivním případu korupce
před 12 hodinami
Den D pro Británii. Starmerova vláda se hroutí, může dnes definitivně padnout
před 14 hodinami
Výhled počasí do prvních červnových dnů. Teploty mají stoupat, hrozí bouřky
včera
Riziko je v Česku nízké, vzkazuje Vojtěch ohledně hantaviru
včera
Rulík a spol. se poprali s řadou omluvenek. Pastrňák nepojede, šanci mají hráči z AHL
včera
Slavii čeká správní řízení kvůli incidentu na sobotním derby
včera
Babišova vláda oficiálně jmenovala Landovského zmocněncem
Aktualizováno včera
Francie potvrdila první případ hantavirové infekce
Francie v pondělí potvrdila první případ hantavirové infekce. Prokázala se u francouzské občanky z lodi, kde několik lidí dokonce nemoci podlehlo. Informovala o tom stanice France24.
Zdroj: Lucie Podzimková