Klimatické změny jsou v celosvětovém povědomí již desítky let. Vědecké předpovědi, které se objevily již na začátku 80. let (např. od odborníků z ropného gigantu Exxon), se ukazují jako přesné. Škody způsobené teplejším a chaotičtějším světem se neustále zhoršují a stávají se finančně náročnější. Přesto mnoho zemí neplní své emisní cíle a objevují se velké rozpory mezi přislíbenými závazky a skutečnými kroky, které jsou potřeba k udržení globálního oteplení pod hranicí 1,5 °C.
Nová zpráva o stavu klimatu ukazuje, že Země se nachází na nebezpečné cestě. Rok 2024 byl nejteplejší v historii měření a pravděpodobně nejteplejší za posledních 125 000 let. Sledujeme 34 životně důležitých ukazatelů planety a v roce 2024 jich 22 dosáhlo rekordních úrovní. Nových maxim dosáhly koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře a teplo v oceánech. Dále rekordně vzrostly ztráty lesů v důsledku požárů, spotřeba masa a spotřeba fosilních paliv.
Důsledky nečinnosti jsou stále zřetelnější. V letech 2023 až 2025 došlo k nejrozsáhlejšímu bělení korálů v historii, které postihlo zhruba 84 % korálových útesů. Hmotnost ledu v Grónsku a Antarktidě klesla na rekordně nízké hodnoty. Prudce se zvýšil počet smrtících a nákladných katastrof, včetně povodní v Texasu, které si vyžádaly nejméně 135 životů, a lesních požárů v Los Angeles, jejichž náklady přesáhly 380 miliard australských dolarů. Od roku 2000 způsobily globální katastrofy spojené s klimatem škody přesahující 27 bilionů amerických dolarů.
Zpráva se zaměřuje na tři oblasti, ve kterých je nutná okamžitá a silná reakce: energie, příroda a jídlo.
Celková spotřeba solární a větrné energie sice v roce 2024 dosáhla nového rekordu, ale je stále 31krát nižší než spotřeba fosilních paliv (ropa, uhlí, plyn). Přitom obnovitelné zdroje jsou již téměř všude nejlevnější volbou pro novou energii. Jedním z důvodů tohoto nepoměru jsou pokračující dotace pro fosilní paliva. Do roku 2050 by mohly solární a větrné elektrárny dodávat téměř 70 % celosvětové elektřiny. Tento přechod však vyžaduje plné ukončení výroby a používání fosilních paliv, nikoli jejich současné globální rozšiřování. V důsledku rostoucí spotřeby fosilních paliv stouply emise související s energií v roce 2024 o 1,3 % a dosáhly historického maxima 40,8 gigatun ekvivalentu oxidu uhličitého. Největšími emitenty byly Čína (30,7 %), Spojené státy (12,5 %), Indie (8,0 %), Evropská unie (6,1 %) a Rusko (5,5 %). Dohromady představovaly 62,8 % globálních emisí.
Ochrana a obnova ekosystémů, jako jsou lesy, mokřady, mangrovy a rašeliniště, je jedním z nejsilnějších nástrojů v boji proti změně klimatu. Tato opatření by mohla do roku 2050 odstranit nebo zabránit vzniku přibližně 10 gigatun emisí oxidu uhličitého ročně. To odpovídá zhruba 25 % současných ročních emisí. Je však nutné zastavit ničení stávajících ekosystémů. Globální ztráta lesní plochy činila v roce 2024 téměř 30 milionů hektarů, což je druhá největší plocha v historii a 4,7% nárůst oproti roku 2023. Zejména ztráty tropických pralesů způsobené požáry dosáhly rekordního maxima 3,2 milionu hektarů, což je 370% nárůst oproti 690 tisícům hektarů v roce 2023.
Přibližně 30 % potravin se celosvětově ztrácí nebo plýtvá. Snížení plýtvání potravinami by výrazně snížilo emise skleníkových plynů, protože plýtvání představuje zhruba 8–10 % globálních emisí. Přechod na stravu bohatou na rostlinné produkty by také pomohl zpomalit klimatické změny a přinesl by výhody pro lidské zdraví a zabezpečení potravin. Technický potenciál snížení emisí spojený s omezením spotřeby masa je odhadován na 0,7–8,0 gigatun ekvivalentu oxidu uhličitého ročně do roku 2050. To je dáno tím, že emise metanu z krav, ovcí a dalších přežvýkavců tvoří zhruba polovinu všech zemědělských emisí skleníkových plynů. Spotřeba masa na obyvatele dosáhla v roce 2024 historického maxima a týdně přibývá 500 000 dalších přežvýkavců.
Zpráva zdůrazňuje, že ke klimatickým akcím mohou vést tzv. sociální zlomové body. Jedná se o momenty, kdy malá, odhodlaná menšina vyvolá rychlý a rozsáhlý posun v sociálních normách, přesvědčeních nebo chování. Výzkumy ukazují, že udržitelné, nenásilné protesty a hnutí, do kterých se zapojí jen malá část populace (asi 3,5 %), mohou pomoci spustit transformační změny. Mnoho lidí podceňuje, jak velká je celosvětová podpora klimatických opatření. Tento pocit izolace může vést k neangažovanosti. Jakmile si však lidé uvědomí, že jejich hodnoty sdílejí i ostatní, podmínky pro dosažení pozitivního zlomového bodu se posílí. Dosažení tohoto bodu bude vyžadovat odvahu, propojení a kolektivní odhodlání. Opatření na zmírnění změny klimatu jsou dostupná, nákladově efektivní a naléhavě potřebná. Stále máme šanci omezit oteplení, pokud budeme jednat odvážně a rychle, ale čas se krátí.
Související
Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned
Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Meta zaplatí pokutu 17 miliard dolarů. Facebook a Instagram čekají stěžejní změny
před 2 hodinami
"Je to běžné." Trump se poprvé vyjádřil k cestě šéfa CIA do Moskvy
před 3 hodinami
Slovensko překazilo žhářský útok na továrnu na drony. Nešlo o první případ ohrožení, řekl Kaliňák
před 5 hodinami
Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud
před 6 hodinami
Kanada oznámila zavedení odvetných cel na zboží z USA
před 7 hodinami
Sněmovna plánuje přehlasovat Pavlovo veto. Opozice se obrátí na Ústavní soud
před 8 hodinami
Trump stupňuje nátlak. Přejmenování jezera Ontario není jediný kontroverzní krok, který připravuje
před 10 hodinami
Trump má před sebou nesplnitelný úkol. Aby protiíránské sankce fungovaly, potřebuje Čínu
před 11 hodinami
Smrt Dolly Parton zasáhla celý svět. Amerika se halí do smutku, Trump nařídil svěsit vlajky
před 12 hodinami
Počasí přinese do konce týdne tropy, ty vystřídají bouřky a ochlazení
včera
Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin
včera
Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned
včera
Zemřela Dolly Parton. Nejslavnější country zpěvačku všech dob proslavily hity I Will Always Love You a Jolene
včera
Trumpovi se nelíbí kanadské sbližování s Čínou. Hrozí zavedením stoprocentních cel
včera
V Moskvě v tichosti přistálo americké letadlo se šéfem CIA na palubě. USA i Rusko mlčí
včera
Čína se oficiálně postavila za Írán. USA otevřeně hrozí odvetou za sankce
včera
USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně
včera
Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele
včera
Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí
včera
I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?
Obchodní spor mezi Kanadou a Spojenými státy získává na intenzitě a Ottawa zvažuje své možnosti odvety proti administrativě prezidenta Donalda Trumpa. Ačkoliv Kanada vyváží do USA přibližně 70 procent svého zboží, disponuje významnými pákami, kterými může americkou ekonomiku citelně zasáhnout. Zemi javorového listu hraje do karet fakt, že je největším obchodním odběratelem pro 26 amerických států a mezi první tři klíčové trhy patří celkem pro 45 z 50 států USA.
Zdroj: Libor Novák