Změny počasí jsme dodnes nezastavili. Klimatická krize se ve všech ohledech zhoršila

Klimatické změny jsou v celosvětovém povědomí již desítky let. Vědecké předpovědi, které se objevily již na začátku 80. let (např. od odborníků z ropného gigantu Exxon), se ukazují jako přesné. Škody způsobené teplejším a chaotičtějším světem se neustále zhoršují a stávají se finančně náročnější. Přesto mnoho zemí neplní své emisní cíle a objevují se velké rozpory mezi přislíbenými závazky a skutečnými kroky, které jsou potřeba k udržení globálního oteplení pod hranicí 1,5 °C.

Nová zpráva o stavu klimatu ukazuje, že Země se nachází na nebezpečné cestě. Rok 2024 byl nejteplejší v historii měření a pravděpodobně nejteplejší za posledních 125 000 let. Sledujeme 34 životně důležitých ukazatelů planety a v roce 2024 jich 22 dosáhlo rekordních úrovní. Nových maxim dosáhly koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře a teplo v oceánech. Dále rekordně vzrostly ztráty lesů v důsledku požárů, spotřeba masa a spotřeba fosilních paliv.

Důsledky nečinnosti jsou stále zřetelnější. V letech 2023 až 2025 došlo k nejrozsáhlejšímu bělení korálů v historii, které postihlo zhruba 84 % korálových útesů. Hmotnost ledu v Grónsku a Antarktidě klesla na rekordně nízké hodnoty. Prudce se zvýšil počet smrtících a nákladných katastrof, včetně povodní v Texasu, které si vyžádaly nejméně 135 životů, a lesních požárů v Los Angeles, jejichž náklady přesáhly 380 miliard australských dolarů. Od roku 2000 způsobily globální katastrofy spojené s klimatem škody přesahující 27 bilionů amerických dolarů.

Zpráva se zaměřuje na tři oblasti, ve kterých je nutná okamžitá a silná reakce: energie, příroda a jídlo.

Celková spotřeba solární a větrné energie sice v roce 2024 dosáhla nového rekordu, ale je stále 31krát nižší než spotřeba fosilních paliv (ropa, uhlí, plyn). Přitom obnovitelné zdroje jsou již téměř všude nejlevnější volbou pro novou energii. Jedním z důvodů tohoto nepoměru jsou pokračující dotace pro fosilní paliva. Do roku 2050 by mohly solární a větrné elektrárny dodávat téměř 70 % celosvětové elektřiny. Tento přechod však vyžaduje plné ukončení výroby a používání fosilních paliv, nikoli jejich současné globální rozšiřování. V důsledku rostoucí spotřeby fosilních paliv stouply emise související s energií v roce 2024 o 1,3 % a dosáhly historického maxima 40,8 gigatun ekvivalentu oxidu uhličitého. Největšími emitenty byly Čína (30,7 %), Spojené státy (12,5 %), Indie (8,0 %), Evropská unie (6,1 %) a Rusko (5,5 %). Dohromady představovaly 62,8 % globálních emisí.

Ochrana a obnova ekosystémů, jako jsou lesy, mokřady, mangrovy a rašeliniště, je jedním z nejsilnějších nástrojů v boji proti změně klimatu. Tato opatření by mohla do roku 2050 odstranit nebo zabránit vzniku přibližně 10 gigatun emisí oxidu uhličitého ročně. To odpovídá zhruba 25 % současných ročních emisí. Je však nutné zastavit ničení stávajících ekosystémů. Globální ztráta lesní plochy činila v roce 2024 téměř 30 milionů hektarů, což je druhá největší plocha v historii a 4,7% nárůst oproti roku 2023. Zejména ztráty tropických pralesů způsobené požáry dosáhly rekordního maxima 3,2 milionu hektarů, což je 370% nárůst oproti 690 tisícům hektarů v roce 2023.

Přibližně 30 % potravin se celosvětově ztrácí nebo plýtvá. Snížení plýtvání potravinami by výrazně snížilo emise skleníkových plynů, protože plýtvání představuje zhruba 8–10 % globálních emisí. Přechod na stravu bohatou na rostlinné produkty by také pomohl zpomalit klimatické změny a přinesl by výhody pro lidské zdraví a zabezpečení potravin. Technický potenciál snížení emisí spojený s omezením spotřeby masa je odhadován na 0,7–8,0 gigatun ekvivalentu oxidu uhličitého ročně do roku 2050. To je dáno tím, že emise metanu z krav, ovcí a dalších přežvýkavců tvoří zhruba polovinu všech zemědělských emisí skleníkových plynů. Spotřeba masa na obyvatele dosáhla v roce 2024 historického maxima a týdně přibývá 500 000 dalších přežvýkavců.

Zpráva zdůrazňuje, že ke klimatickým akcím mohou vést tzv. sociální zlomové body. Jedná se o momenty, kdy malá, odhodlaná menšina vyvolá rychlý a rozsáhlý posun v sociálních normách, přesvědčeních nebo chování. Výzkumy ukazují, že udržitelné, nenásilné protesty a hnutí, do kterých se zapojí jen malá část populace (asi 3,5 %), mohou pomoci spustit transformační změny. Mnoho lidí podceňuje, jak velká je celosvětová podpora klimatických opatření. Tento pocit izolace může vést k neangažovanosti. Jakmile si však lidé uvědomí, že jejich hodnoty sdílejí i ostatní, podmínky pro dosažení pozitivního zlomového bodu se posílí. Dosažení tohoto bodu bude vyžadovat odvahu, propojení a kolektivní odhodlání. Opatření na zmírnění změny klimatu jsou dostupná, nákladově efektivní a naléhavě potřebná. Stále máme šanci omezit oteplení, pokud budeme jednat odvážně a rychle, ale čas se krátí.

Související

Ilustrační foto

Extrémní počasí změní život v celé Evropě. Připravte se na katastrofální nárůst teplot, vzkazují vědečtí poradci EU

Evropská unie musí začít připravovat konkrétní plány na život na kontinentu, který bude do konce století o 4 stupně Celsia teplejší. V úterý to ve své zásadní zprávě uvedli vědečtí poradci bloku z Evropského vědeckého poradního sboru pro změnu klimatu (ESABCC). Podle nich je nutné přijmout fakt, že svět směřuje ke katastrofálnímu nárůstu teploty, který výrazně překročí cíle Pařížské dohody a masivně naruší život všech Evropanů, uvedl server Politico.
Ilustrační foto

Trump zasadil boji s oteplováním smrtelnou ránu. Éra klimatických regulací je definitivně u konce

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Bílém domě pojal své oznámení o rozsáhlém zrušení federální klimatické politiky jako politický triumf nad „radikální“ ekologickou agendou Demokratické strany. Tento krok, který patří k nejvýznamnějším v jeho druhém funkčním období, zrušil vědecké zjištění z roku 2009 z dob Baracka Obamy. To po dobu téměř sedmnácti let sloužilo jako právní základ pro snižování emisí z automobilů a elektráren s odůvodněním, že znečištění poškozuje veřejné zdraví.

Více souvisejících

Klimatické změny globální oteplování

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Izrael vyhrožuje vraždou každému, kdo stane v čele Íránu. Stane se okamžitým cílem, vzkazuje

Íránci se v deseti hodinách večer místního času sejdou v teheránském modlitebním areálu imáma Chomejního, aby vzdali poslední hold zesnulému nejvyššímu duchovnímu vůdci ajatolláhu Alímu Chameneímu. Státní média informovala, že tento pietní akt odstartuje třídenní období rozloučení. Samotný pohřební průvod bude podle oficiálních zpráv oznámen veřejnosti, jakmile budou doladěny všechny organizační detaily.

před 1 hodinou

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu

Katar se stal terčem útoku dvou íránských balistických raket, jak oficiálně potvrdilo tamní ministerstvo obrany. Jednu z těchto střel se podařilo úspěšně zlikvidovat katarským systémům protivzdušné obrany. Druhá raketa však zasáhla americkou leteckou základnu Al-Udaid, která představuje největší vojenské stanoviště Spojených států v této oblasti. Podle vyjádření katarských úřadů si tento incident nevyžádal žádné oběti na životech.

před 2 hodinami

včera

Charles de Gaulle (vpravo)

Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil v televizním projevu k národu vyslání letadlové lodi Charles de Gaulle do Středozemního moře. Plavidlo doprovodí celá flotila včetně fregat a leteckých sil. Macron zdůraznil, že Francie musí dodržet své obranné závazky vůči partnerům v Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátech, ačkoliv celou operaci označil za čistě defenzivní s cílem ukázat solidaritu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump

V Oválné pracovně se v úterý uskutečnilo první veřejné vystoupení Donalda Trumpa k íránskému konfliktu od jeho vypuknutí. Americký prezident při setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem konstatoval, že íránská armáda je po úderech v troskách. Podle jeho vyjádření ztratil Teherán kompletní kontrolu nad vzdušným prostorem i námořní kapacity a jeho radary byly vyřazeny z provozu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky

Americký prezident Donald Trump v úterý ostře zaútočil na Španělsko a označil ho za „příšerného spojence“. Reagoval tak na rozhodnutí vlády premiéra Pedra Sáncheze, která zakázala využití vojenských základen Rota a Morón pro americké operace v rámci válečného konfliktu v Íránu. Trump během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně prohlásil, že Spojené státy s touto evropskou zemí přeruší veškerý obchod.

včera

Prezident Trump

Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán

Americký prezident Donald Trump se během úterního setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně vyjádřil k aktuální situaci v Íránu. Podle jeho slov by nejhorším možným scénářem bylo, kdyby se vedení země ujal někdo stejně špatný, jako byl předchozí lídr. Trump zdůraznil, že si takový vývoj nepřeje a preferoval by, aby se moc vrátila do rukou lidu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) v úterý oznámily, že vyslaly své jednotky hlouběji do jižního Libanonu. Tento krok navazuje na dosavadní držení pěti strategických stanovišť a je oficiálně prezentován jako součást „posíleného dopředného obranného postoje“. Rozšíření pozemních operací přichází v reakci na stupňující se útoky teroristické skupiny Hizballáh, která od pondělí ostřeluje severní Izrael raketami a drony.

včera

Aktualizováno včera

Ministerstvo životního prostředí

Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí

V budově Ministerstva životního prostředí ve Vršovicích v Praze 10 aktuálně zasahují desítky policistů kvůli oznámení nálezu podezřelého balíčku doručeného poštou. Z objektu bylo evakuováno přibližně 400 osob. 

včera

Ropná rafinerie

Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny

Ceny zemního plynu zažívají v těchto hodinách strmý nárůst a dosáhly nejvyšší úrovně od konce roku 2022. Cena za termální jednotku (therm) plynu se vyšplhala na hodnoty srovnatelné s obdobím těsně po ruské invazi na Ukrajinu, kdy se Evropa potýkala s energetickou krizí. Od pondělního znovuotevření trhů se ceny více než zdvojnásobily v reakci na eskalaci konfliktu na Blízkém východě.

včera

Petr Pavel v Poslanecké sněmovně

Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům

Prezident Petr Pavel vystoupil před Poslaneckou sněmovnou v polovině svého pětiletého mandátu, aby zákonodárcům připomněl jejich mimořádnou odpovědnost vůči budoucnosti země. Ve svém projevu zdůraznil, že ačkoliv jsou názorové rozdíly hnacím motorem demokracie, neměly by vést k neochotě naslouchat druhým. „Zkuste jít vzorem a ukazujte, že uzavírat se do bublin, které své členy jen ujišťují ve vlastní pravdě proti všem, není cesta,“ apeloval prezident na poslance.

včera

včera

Íránské drony revolučních gard

Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismaíl Bagháí důrazně vyzval nepřátelské země, aby okamžitě zastavily válku, a apeloval na mezinárodní společenství, aby splnilo svou odpovědnost, dokud není příliš pozdě. Varoval, že proces, který byl zahájen, se brzy přelije i do Evropy. Podle jeho slov požár, který zažehly Spojené státy a „sionistický režim“, může zachvátit celý svět a důsledky porušování mezinárodního práva a Charty OSN pocítí každý člověk na Zemi.

včera

Petr Pavel

Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu

Prezident Petr Pavel po třech letech svého pětiletého mandátu poprvé zavítal do Poslanecké sněmovny v jejím novém složení. Hlava státu svou návštěvu odůvodnila snahou seznámit se s nově ustavenou dolní komorou. Před samotným projevem k poslancům se prezident setkal se členy vedení Sněmovny, kterou naposledy oficiálně navštívil loni v červnu ještě za předchozí vládní koalice.

včera

Libanon

Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé

V časných pondělních ranních hodinách se Bejrútem opět rozlehl zvuk explozí, který vyhnal tisíce lidí z jejich domovů. Pro jednačtyřicetiletého dělníka Abu Yehya a jeho dva syny to byl děsivě známý scénář – podobnou evakuaci zažili teprve před osmnácti měsíci. Poté, co několik hodin bloudili ulicemi, se dozvěděli, že hnutí Hizballáh zaútočilo na Izrael v odvetě za zabití íránského nejvyššího vůdce, a Libanon se tak oficiálně ocitl v dalším válečném konfliktu.

včera

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář

Izraelská armáda oznámila, že její letectvo podniklo cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, přičemž zasáhlo mimo jiné i prezidentskou kancelář a sídlo Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení izraelských sil bylo na tyto strategické objekty shozeno velké množství munice. Útoky zasáhly také vojenskou výcvikovou akademii a další klíčovou infrastrukturu režimu v areálu, který dříve využíval i nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, zabitý během sobotních operací.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou

Ceny ropy a zemního plynu v úterý pokračovaly v prudkém růstu kvůli stupňujícím se obavám, že probíhající konflikt na Blízkém východě vážně ohrozí globální dodávky paliv. Tato klíčová produkční oblast čelí nestabilitě, která se okamžitě promítá do světových trhů. Severomořská ropa Brent, která je hlavním měřítkem pro globální ceny, vyskočila o 6 % na 82 USD za barel, čímž překonala svá maxima z loňského června.

včera

Izraelská armáda

Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu

Izraelská armáda v úterý oznámila, že během nejnovější vlny náletů na libanonskou metropoli zasáhla klíčová mocenská centra hnutí Hizballáh. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Bejrútu soustředily na velitelská stanoviště, sklady zbraní a další objekty patřící zpravodajskému ředitelství této organizace. Nad městem byly po dopadech raket vidět mohutné sloupy kouře stoupající zejména z jižních předměstí.

včera

Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé

Při íránském útoku na provizorní operační středisko v civilním přístavu v Kuvajtu zahynulo v neděli ráno šest amerických vojáků. Jde o první potvrzené oběti z řad ozbrojených sil USA od začátku vojenského konfliktu s Íránem. Podle informací zdroje CNN blízkého situaci zasáhl přímý úder budovu v přístavu Šuaiba v neděli po deváté hodině místního času, přičemž útok přišel náhle a bez jakéhokoli varování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy