Klimatické změny jsou v celosvětovém povědomí již desítky let. Vědecké předpovědi, které se objevily již na začátku 80. let (např. od odborníků z ropného gigantu Exxon), se ukazují jako přesné. Škody způsobené teplejším a chaotičtějším světem se neustále zhoršují a stávají se finančně náročnější. Přesto mnoho zemí neplní své emisní cíle a objevují se velké rozpory mezi přislíbenými závazky a skutečnými kroky, které jsou potřeba k udržení globálního oteplení pod hranicí 1,5 °C.
Nová zpráva o stavu klimatu ukazuje, že Země se nachází na nebezpečné cestě. Rok 2024 byl nejteplejší v historii měření a pravděpodobně nejteplejší za posledních 125 000 let. Sledujeme 34 životně důležitých ukazatelů planety a v roce 2024 jich 22 dosáhlo rekordních úrovní. Nových maxim dosáhly koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře a teplo v oceánech. Dále rekordně vzrostly ztráty lesů v důsledku požárů, spotřeba masa a spotřeba fosilních paliv.
Důsledky nečinnosti jsou stále zřetelnější. V letech 2023 až 2025 došlo k nejrozsáhlejšímu bělení korálů v historii, které postihlo zhruba 84 % korálových útesů. Hmotnost ledu v Grónsku a Antarktidě klesla na rekordně nízké hodnoty. Prudce se zvýšil počet smrtících a nákladných katastrof, včetně povodní v Texasu, které si vyžádaly nejméně 135 životů, a lesních požárů v Los Angeles, jejichž náklady přesáhly 380 miliard australských dolarů. Od roku 2000 způsobily globální katastrofy spojené s klimatem škody přesahující 27 bilionů amerických dolarů.
Zpráva se zaměřuje na tři oblasti, ve kterých je nutná okamžitá a silná reakce: energie, příroda a jídlo.
Celková spotřeba solární a větrné energie sice v roce 2024 dosáhla nového rekordu, ale je stále 31krát nižší než spotřeba fosilních paliv (ropa, uhlí, plyn). Přitom obnovitelné zdroje jsou již téměř všude nejlevnější volbou pro novou energii. Jedním z důvodů tohoto nepoměru jsou pokračující dotace pro fosilní paliva. Do roku 2050 by mohly solární a větrné elektrárny dodávat téměř 70 % celosvětové elektřiny. Tento přechod však vyžaduje plné ukončení výroby a používání fosilních paliv, nikoli jejich současné globální rozšiřování. V důsledku rostoucí spotřeby fosilních paliv stouply emise související s energií v roce 2024 o 1,3 % a dosáhly historického maxima 40,8 gigatun ekvivalentu oxidu uhličitého. Největšími emitenty byly Čína (30,7 %), Spojené státy (12,5 %), Indie (8,0 %), Evropská unie (6,1 %) a Rusko (5,5 %). Dohromady představovaly 62,8 % globálních emisí.
Ochrana a obnova ekosystémů, jako jsou lesy, mokřady, mangrovy a rašeliniště, je jedním z nejsilnějších nástrojů v boji proti změně klimatu. Tato opatření by mohla do roku 2050 odstranit nebo zabránit vzniku přibližně 10 gigatun emisí oxidu uhličitého ročně. To odpovídá zhruba 25 % současných ročních emisí. Je však nutné zastavit ničení stávajících ekosystémů. Globální ztráta lesní plochy činila v roce 2024 téměř 30 milionů hektarů, což je druhá největší plocha v historii a 4,7% nárůst oproti roku 2023. Zejména ztráty tropických pralesů způsobené požáry dosáhly rekordního maxima 3,2 milionu hektarů, což je 370% nárůst oproti 690 tisícům hektarů v roce 2023.
Přibližně 30 % potravin se celosvětově ztrácí nebo plýtvá. Snížení plýtvání potravinami by výrazně snížilo emise skleníkových plynů, protože plýtvání představuje zhruba 8–10 % globálních emisí. Přechod na stravu bohatou na rostlinné produkty by také pomohl zpomalit klimatické změny a přinesl by výhody pro lidské zdraví a zabezpečení potravin. Technický potenciál snížení emisí spojený s omezením spotřeby masa je odhadován na 0,7–8,0 gigatun ekvivalentu oxidu uhličitého ročně do roku 2050. To je dáno tím, že emise metanu z krav, ovcí a dalších přežvýkavců tvoří zhruba polovinu všech zemědělských emisí skleníkových plynů. Spotřeba masa na obyvatele dosáhla v roce 2024 historického maxima a týdně přibývá 500 000 dalších přežvýkavců.
Zpráva zdůrazňuje, že ke klimatickým akcím mohou vést tzv. sociální zlomové body. Jedná se o momenty, kdy malá, odhodlaná menšina vyvolá rychlý a rozsáhlý posun v sociálních normách, přesvědčeních nebo chování. Výzkumy ukazují, že udržitelné, nenásilné protesty a hnutí, do kterých se zapojí jen malá část populace (asi 3,5 %), mohou pomoci spustit transformační změny. Mnoho lidí podceňuje, jak velká je celosvětová podpora klimatických opatření. Tento pocit izolace může vést k neangažovanosti. Jakmile si však lidé uvědomí, že jejich hodnoty sdílejí i ostatní, podmínky pro dosažení pozitivního zlomového bodu se posílí. Dosažení tohoto bodu bude vyžadovat odvahu, propojení a kolektivní odhodlání. Opatření na zmírnění změny klimatu jsou dostupná, nákladově efektivní a naléhavě potřebná. Stále máme šanci omezit oteplení, pokud budeme jednat odvážně a rychle, ale čas se krátí.
Související
Klimatická krize v Česku skončila, prohlásil Macinka. Počasí nesouhlasí
Konference COP30 skončila bez výrazného průlomu. Přinesla ale zásadní varování
Klimatické změny , globální oteplování
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Tramvaje čeká v Praze několikadenní výluka. Protáhne se až do února
před 2 hodinami
U střelce z úřadu v Chřibské byly další zbraně. Na místě činu vystřelil asi stokrát
před 2 hodinami
Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali
před 3 hodinami
Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta
před 4 hodinami
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
před 4 hodinami
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
před 5 hodinami
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
před 5 hodinami
Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu
před 6 hodinami
Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj
před 7 hodinami
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
před 8 hodinami
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
před 9 hodinami
Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy
před 10 hodinami
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
před 11 hodinami
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
před 11 hodinami
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
před 12 hodinami
Trump se dnes sejde se Zelenským
před 13 hodinami
Nový hit internetu: Nejstahovanější aplikace pomáhá bojkotovat americké zboží
před 14 hodinami
Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů
před 15 hodinami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 16 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
Nadcházející víkend přinese do České republiky typické zimní počasí s převahou velké oblačnosti a rizikem nebezpečných jevů na silnicích. Podle aktuální předpovědi nás v sobotu i v neděli čeká zatažená až oblačná obloha, přičemž polojasné chvíle se objeví spíše ojediněle. Řidiči by si měli dát pozor zejména na mrznoucí mlhy a výjimečné mrznoucí srážky, které se mohou vyskytnout napříč celým územím.
Zdroj: Libor Novák