Změny počasí jsme dodnes nezastavili. Klimatická krize se ve všech ohledech zhoršila

Klimatické změny jsou v celosvětovém povědomí již desítky let. Vědecké předpovědi, které se objevily již na začátku 80. let (např. od odborníků z ropného gigantu Exxon), se ukazují jako přesné. Škody způsobené teplejším a chaotičtějším světem se neustále zhoršují a stávají se finančně náročnější. Přesto mnoho zemí neplní své emisní cíle a objevují se velké rozpory mezi přislíbenými závazky a skutečnými kroky, které jsou potřeba k udržení globálního oteplení pod hranicí 1,5 °C.

Nová zpráva o stavu klimatu ukazuje, že Země se nachází na nebezpečné cestě. Rok 2024 byl nejteplejší v historii měření a pravděpodobně nejteplejší za posledních 125 000 let. Sledujeme 34 životně důležitých ukazatelů planety a v roce 2024 jich 22 dosáhlo rekordních úrovní. Nových maxim dosáhly koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře a teplo v oceánech. Dále rekordně vzrostly ztráty lesů v důsledku požárů, spotřeba masa a spotřeba fosilních paliv.

Důsledky nečinnosti jsou stále zřetelnější. V letech 2023 až 2025 došlo k nejrozsáhlejšímu bělení korálů v historii, které postihlo zhruba 84 % korálových útesů. Hmotnost ledu v Grónsku a Antarktidě klesla na rekordně nízké hodnoty. Prudce se zvýšil počet smrtících a nákladných katastrof, včetně povodní v Texasu, které si vyžádaly nejméně 135 životů, a lesních požárů v Los Angeles, jejichž náklady přesáhly 380 miliard australských dolarů. Od roku 2000 způsobily globální katastrofy spojené s klimatem škody přesahující 27 bilionů amerických dolarů.

Zpráva se zaměřuje na tři oblasti, ve kterých je nutná okamžitá a silná reakce: energie, příroda a jídlo.

Celková spotřeba solární a větrné energie sice v roce 2024 dosáhla nového rekordu, ale je stále 31krát nižší než spotřeba fosilních paliv (ropa, uhlí, plyn). Přitom obnovitelné zdroje jsou již téměř všude nejlevnější volbou pro novou energii. Jedním z důvodů tohoto nepoměru jsou pokračující dotace pro fosilní paliva. Do roku 2050 by mohly solární a větrné elektrárny dodávat téměř 70 % celosvětové elektřiny. Tento přechod však vyžaduje plné ukončení výroby a používání fosilních paliv, nikoli jejich současné globální rozšiřování. V důsledku rostoucí spotřeby fosilních paliv stouply emise související s energií v roce 2024 o 1,3 % a dosáhly historického maxima 40,8 gigatun ekvivalentu oxidu uhličitého. Největšími emitenty byly Čína (30,7 %), Spojené státy (12,5 %), Indie (8,0 %), Evropská unie (6,1 %) a Rusko (5,5 %). Dohromady představovaly 62,8 % globálních emisí.

Ochrana a obnova ekosystémů, jako jsou lesy, mokřady, mangrovy a rašeliniště, je jedním z nejsilnějších nástrojů v boji proti změně klimatu. Tato opatření by mohla do roku 2050 odstranit nebo zabránit vzniku přibližně 10 gigatun emisí oxidu uhličitého ročně. To odpovídá zhruba 25 % současných ročních emisí. Je však nutné zastavit ničení stávajících ekosystémů. Globální ztráta lesní plochy činila v roce 2024 téměř 30 milionů hektarů, což je druhá největší plocha v historii a 4,7% nárůst oproti roku 2023. Zejména ztráty tropických pralesů způsobené požáry dosáhly rekordního maxima 3,2 milionu hektarů, což je 370% nárůst oproti 690 tisícům hektarů v roce 2023.

Přibližně 30 % potravin se celosvětově ztrácí nebo plýtvá. Snížení plýtvání potravinami by výrazně snížilo emise skleníkových plynů, protože plýtvání představuje zhruba 8–10 % globálních emisí. Přechod na stravu bohatou na rostlinné produkty by také pomohl zpomalit klimatické změny a přinesl by výhody pro lidské zdraví a zabezpečení potravin. Technický potenciál snížení emisí spojený s omezením spotřeby masa je odhadován na 0,7–8,0 gigatun ekvivalentu oxidu uhličitého ročně do roku 2050. To je dáno tím, že emise metanu z krav, ovcí a dalších přežvýkavců tvoří zhruba polovinu všech zemědělských emisí skleníkových plynů. Spotřeba masa na obyvatele dosáhla v roce 2024 historického maxima a týdně přibývá 500 000 dalších přežvýkavců.

Zpráva zdůrazňuje, že ke klimatickým akcím mohou vést tzv. sociální zlomové body. Jedná se o momenty, kdy malá, odhodlaná menšina vyvolá rychlý a rozsáhlý posun v sociálních normách, přesvědčeních nebo chování. Výzkumy ukazují, že udržitelné, nenásilné protesty a hnutí, do kterých se zapojí jen malá část populace (asi 3,5 %), mohou pomoci spustit transformační změny. Mnoho lidí podceňuje, jak velká je celosvětová podpora klimatických opatření. Tento pocit izolace může vést k neangažovanosti. Jakmile si však lidé uvědomí, že jejich hodnoty sdílejí i ostatní, podmínky pro dosažení pozitivního zlomového bodu se posílí. Dosažení tohoto bodu bude vyžadovat odvahu, propojení a kolektivní odhodlání. Opatření na zmírnění změny klimatu jsou dostupná, nákladově efektivní a naléhavě potřebná. Stále máme šanci omezit oteplení, pokud budeme jednat odvážně a rychle, ale čas se krátí.

Související

Petr Macinka

Klimatická krize v Česku skončila, prohlásil Macinka. Počasí nesouhlasí

Předseda hnutí Motoristé sobě Petr Macinka se stal členem nové vlády Andreje Babiše a okamžitě na sebe strhl veškerou pozornost. Ve funkci ministra je sice teprve krátce, ale jeho jmenování do čela hned dvou resortů vyvolalo v politických kruzích značné pozdvižení. Macinka nově řídí českou diplomacii v Černínském paláci a zároveň byl pověřen dočasným vedením ministerstva životního prostředí, což doprovodil velmi sebevědomým prohlášením.
COP30

Konference COP30 skončila bez výrazného průlomu. Přinesla ale zásadní varování

Letošní klimatické rozhovory OSN, konané v brazilském Belému (COP30), skončily bez výrazného průlomu. Konečná dohoda sice nezahrnovala závazek k odklonu od fosilních paliv, odložila klíčové finanční otázky a rozhodnutí „mutirão“ neobsahovalo plán na zastavení a zvrácení odlesňování. Nicméně multilaterální systém na COP30 se udržel pohromadě v době, kdy se jeho kolaps zdál být blízko. Toto by mělo sloužit jako varování, že příští konference stran musí dosáhnout lepší dohody mezi bohatými a chudými zeměmi.

Více souvisejících

Klimatické změny globální oteplování

Aktuálně se děje

před 56 minutami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Chceme konec války, ne konec Ukrajiny. Zbylých 10 procent mírové dohody rozhodne o osudu Evropy

Mírová dohoda, která by mohla ukončit ruskou agresi, je hotová z 90 procent. Toto zásadní prohlášení zaznělo z úst ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v jeho novoročním projevu k národu. Přestože se zdá, že konec bojů je na dosah, Zelenskyj varoval, že zbývajících 10 procent obsahuje ty nejtěžší otázky, které rozhodnou o osudu Ukrajiny i celé Evropy.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj našel náhradu za Jermaka. Do čela prezidentské kanceláře jmenoval Budanova

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes učinil zásadní krok v reorganizaci svého nejbližšího okolí. Do čela prezidentské kanceláře jmenoval generálporučíka Kyryla Budanova, dosavadního šéfa vojenské rozvědky (HUR). Tento krok přichází v kritické době, kdy se Ukrajina snaží stabilizovat domácí politickou scénu po korupčním skandálu a zároveň čelí zvýšenému tlaku na diplomatické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

ISS končí. Startuje závod o novou vesmírnou stanici

Budoucnost lidské přítomnosti na oběžné dráze se začíná rýsovat v dílnách soukromých společností. S blížícím se koncem životnosti Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) soupeří o její nástupnictví několik ambiciózních projektů. Mezi hlavní favority patří stanice Starlab a Axiom, které sází na odlišné strategie, jak udržet lidstvo ve vesmíru i po roce 2030.

před 5 hodinami

Tomio Okamura byl zvolen novým předsedou Poslanecké sněmovny

Politická kreatura, proruský kolaborant... Opozice požaduje odvolání Okamury za nenávistný novoroční projev

Novoroční projev předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) vyvolal na české politické scéně bouři, která může skončit jeho odvoláním z funkce. Opoziční strany napříč spektrem ostře odsoudily jeho slova o nutnosti „vyskočit z bruselského vlaku“ a urážky směřované k předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyen. Podle opozice jsou tyto výroky nepřípustnou lživou manipulací, která zásadním způsobem poškozuje zájmy České republiky v zahraničí.

před 6 hodinami

Rusko, Kreml

Kreml plánuje provedení krvavé provokace pod falešnou vlajkou, varuje Kyjev

Ukrajinská rozvědka vydala varování před plány Kremlu na provedení krvavé provokace pod falešnou vlajkou. Podle zpravodajských informací má být cílem útoku místo s vysokou symbolickou hodnotou, pravděpodobně náboženský objekt, přičemž k akci má dojít v období nadcházejících pravoslavných Vánoc, které připadají na 7. ledna.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump

Pokud začnete do protestujících střílet, jsme v pohotovosti, pohrozil Trump Íránu

Situace v Íránu se vyostřuje a do dění se ostře vložil americký prezident Donald Trump. Ten prostřednictvím své sociální sítě Truth Social varoval íránský režim, že Spojené státy nebudou nečinně přihlížet násilnému potlačování protivládních demonstrací. Trump prohlásil, že pokud Írán začne do pokojných protestujících střílet, což označil za tamní zvyk, USA jim „přijdou na pomoc“. Zdůraznil, že americké síly jsou v plné pohotovosti.

před 10 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinský dronový útok v Rusku údajně zabil desítky lidí. Kyjev to popírá

První den roku 2026 přinesl tragické zprávy z okupované části Chersonské oblasti. Podle ruských úřadů zasáhl ukrajinský dronový útok hotel a kavárnu v letovisku Chorly na pobřeží Černého moře, kde právě probíhaly novoroční oslavy. Incident si podle Moskvy vyžádal nejméně 24 mrtvých, včetně jednoho dítěte, a dalších více než 50 zraněných.

před 11 hodinami

Kyjev

Ukrajinci nacházejí způsoby, jak se vyrovnat s výpadky proudu kvůli ruským útokům

Ukrajina prožívá začátek roku 2026 v temnotě a mrazu, přesto její obyvatelé odmítají nechat svůj život zastavit. Ruské útoky na energetickou soustavu se v posledních týdnech zintenzivnily a cílí na to, co prezident Volodymyr Zelenskyj označuje za snahu vyvolat chaos a psychologický nátlak. Jen v prosinci 2025 zažil Kyjev průměrné denní výpadky trvající téměř deset hodin, přičemž po masivních útocích z konce roku zůstala téměř polovina města bez vytápění.

před 12 hodinami

Prezident Trump

Trump si ředí krev. Užívá výrazně vyšší dávky léků, než mu stanovili lékaři

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro The Wall Street Journal otevřeně promluvil o svém zdravotním stavu. Přiznal v něm, že vědomě ignoruje doporučení svých lékařů ohledně užívání aspirinu. Devětasedmdesátiletý politik uvedl, že denně bere vyšší dávku, než mu odborníci radí, což dává do souvislosti s viditelnými modřinami na svých rukou.

před 13 hodinami

včera

včera

Tomáš Plekanec

Dvě extraligové rezignace trenérů. Do nového roku vstupují s novými kouči Třinec a Kladno

Než se stihl s námi všemi rozloučit rok 2025, stihli naopak hned dva extraligové kluby sáhnout ke změnám na lavičkách. Zatímco jedna z nich byla nečekaná, o druhé už se spekulovalo delší dobu. Ta nečekaná přišla z Třince, který v době, kdy moravskoslezský celek atakuje nejvyšší příčky extraligové tabulky, opouští úspěšný stratég Zdeněk Moták. Druhá změna je z kategorie očekávaných, neboť se jedná o konec Davida Čermáka na lavičce Kladna. To se už delší dobu trápí a neustále se tak předposlednímu celku ztenčuje náskok před posledním Litvínovem.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

Nikdy to nevedlo k dobrým výsledkům, řekl Fiala po projevu premiéra Babiše

Bývalý premiér Petr Fiala (ODS) sice odpočítává i poslední dny ve funkci předsedy občanských demokratů, přesto si neodpustil kritiku novoročního projevu svého nástupce Andreje Babiše (ANO). Fiala varoval předsedu vlády před podněcováním nacionalismu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy