Klimatické změny

EU má nový cíl pro boj s extrémním počasím. Jenže vůbec neví, jak ho dosáhnout

Hranice 1,5 °C padla. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, obávají se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

Počasí jen v Evropě tvrdě dopadá na statisíce lidí. A bude to jen horší

Evropa zažila v roce 2024 nejteplejší období ve své historii, které bylo doprovázeno ničivými bouřemi a rozsáhlými povodněmi. Podle nové zprávy „Evropský stav klimatu“, kterou zveřejnily klimatické služby EU Copernicus a Světová meteorologická organizace (WMO), bylo přírodními katastrofami postiženo více než 413 000 obyvatel kontinentu.

Proč neumíme zastavit extrémní počasí? Firmy přišly na způsob, jak se dostat z obliga

Evropské veřejné právní firmy výrazně přispívají k prodlužování éry znečištění tím, že lobují za velké ropné společnosti, ukazuje nová analýza. Podle dat zveřejněných neziskovou organizací The Good Lobby pracuje většina hlavních hráčů v tomto sektoru alespoň pro jednoho klienta z oblasti fosilních paliv.

Osamělý boj papeže Františka s extrémním počasím: Nebál se o planetu, ale o přežití lidstva

V týdnech před svou smrtí znovu Papež František zopakoval své deset let staré poselství: svět potřebuje duchovní obrat, nikoli pouze technologické či ekonomické recepty. S odvahou a vytrvalostí vystupoval proti jak "trumpovskému" chamtivému kapitalismu, tak i vůči racionálnímu ekonomismu levice. Ve svém pohledu na klimatickou změnu viděl hluboký morální a duchovní kolaps lidstva.

Ničivé vlny veder i konec kapitalismu. Expertka popsala, co může způsobit extrémní počasí

Německá vědkyně Friederike Otto, odborná asistentka na Imperial College v Londýně a spoluzakladatelka iniciativy World Weather Attribution, ve své nové knize Climate Injustice tvrdí, že klimatická krize je důsledkem globální nerovnosti a nespravedlnosti – a že bez řešení těchto problémů klimatickou změnu nezastavíme.

Komu poděkovat za extrémní počasí? Experti odhalili největší znečišťovatelé ovzduší

Nejnovější analýza odhalila, že polovina celosvětových emisí oxidu uhličitého pochází z fosilních paliv produkovaných pouhými 36 společnostmi. Výzkumníci tvrdí, že tato data posilují argumenty pro to, aby byly firmy odpovědné za svůj podíl na klimatické krizi.

Extrémní počasí počká. EU odkládá boj s klimatickými změnami

Evropská komise odkládá zveřejnění svého klimatického cíle pro rok 2040, původně plánovaného na první čtvrtletí letošního roku. Podle komisaře pro klima Wopkeho Hoekstry je důvodem potřeba získat širší politickou podporu pro ambiciózní plán na snížení emisí skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990.

Bude lidstvo chudé? Pokud nezastavíme změny počasí, přijde každý člověk o polovinu financí, spočítali vědci

Nový výzkum ukazuje, že ekonomické modely dosud systematicky podceňovaly dopady globálního oteplování na hospodářství. Podle této studie by nárůst průměrné teploty Země o 4 °C způsobil, že by se průměrný člověk stal o 40 % chudším – což je téměř čtyřikrát více než některé dřívější odhady.

Změny počasí mohou počkat. Evropská komise odložila klimatický zákon

Evropská komise nebude ve středu představovat dlouho očekávaný návrh na ukotvení nového klimatického cíle EU pro rok 2040, jak dnes potvrdila její mluvčí Anna-Kaisa Itkonen. Přestože se původně očekávalo, že Komise zveřejní novelu klimatického zákona společně se strategií pro dekarbonizaci evropského průmyslu, nakonec k tomu nedojde.

Jak moc se mění počasí na Zemi? Největší studie svého druhu přinesla znepokojivé odhalení

Vědecká analýza největšího rozsahu, jaká byla dosud provedena, ukazuje, že světové ledovce tají rychleji než kdykoli předtím, což je důsledek klimatických změn. Horský ledovce, které jsou vlastně zamrzlými řekami ledu, slouží jako zdroj sladké vody pro miliony lidí po celém světě. Pokud by se všechny ledovce roztály, zvedla by se hladina moří o 32 cm.

Rozbili jsme počasí. Nejteplejší leden v historii ukázal, že La Niña už globální oteplování nezpomalí

Leden 2025 se zapsal do historie jako nejteplejší leden vůbec, s teplotami o 1,7 °C vyššími než v předindustriální éře. Mnozí klimatologové očekávali, že přechod k přirozenému ochlazovacímu jevu La Niña přinese alespoň mírné zmírnění globálního oteplování. To se však nestalo. Aktuální data naznačují, že lidská činnost a oteplování oceánů nyní převažují nad přirozenými klimatickými cykly.

Lámání rekordů pokračuje. Počasí je rok od roku extrémnější, kam až mohou teploty vystoupat?

Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, dokud ho rok 2024 nepřekonal a vůbec poprvé posunul globální oteplení nad kritickou hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Tento rekord však nebude poslední – pokud se nezmění současné politiky na snižování emisí, můžeme do konce století očekávat oteplení o 3,1 °C.

Oči světa se upínají k Trumpovi. Japonsko mezitím může v tichosti zničit globální úsilí o zásadní změny

Zatímco pozornost světové veřejnosti se upírá k postojům Donalda Trumpa ke klimatické politice, Japonsko stojí před klíčovým rozhodnutím, které by mohlo významně ovlivnit globální úsilí o omezení klimatických změn. Přestože je země třetí největší ekonomikou světa, její nový energetický a klimatický akční plán selhává jak na domácí, tak na mezinárodní úrovni, uvedl server The Diplomat.

Počasí v lednu bylo nejteplejší v historii. Jenže nikdo netuší proč

Leden 2025 se stal nejteplejším lednem v historii měření a vědce zaskočil svou nečekanou intenzitou. Přestože se očekávalo, že letošní leden bude kvůli změnám v Tichomoří mírně chladnější než ten loňský, podle evropské klimatické služby Copernicus nakonec překonal rekord z ledna 2024 téměř o 0,1 °C.

Evropa už nemůže spoléhat na USA. Extrémní počasí musí zastavit bez Trumpa

Od znovuzvolení Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise je jasné, že Evropská unie hodlá i nadále prosazovat Zelenou dohodu pro Evropu a současně propojit dekarbonizaci s průmyslovou konkurenceschopností v rámci tzv. Clean Industrial Deal. Tento přístup je nyní důležitější než kdy dříve, zejména s ohledem na novou americkou administrativu pod vedením Donalda Trumpa, jehož politika podporuje fosilní paliva a ohrožuje globální klimatické ambice.

Extrémnímu počasí jsme dali zelenou. Proč Pařížská dohoda selhala?

Existuje staré pravidlo zahraniční politiky, že „politika končí na vodní hranici“. Jinými slovy, bez ohledu na politickou příslušnost by mělo být cílem všech amerických lídrů zajistit bezpečnost a prosperitu Spojených států v porovnání s jejich zahraničními rivaly. Když se však prezident rozhodne využít mezinárodní dohodu k obejití domácích omezení své moci, výsledek je předem odsouzen k nezdaru. To je přesně případ Pařížské dohody (PD), píše National Interest.

Proč nedokážeme zastavit změny počasí? Na vině je i jeden přehlížený faktor

Německá klimatická aktivistka Luisa Neubauer, známá z hnutí Fridays for Future, varuje, že rostoucí extrémní počasí, spojené s globálním oteplováním, nepřináší očekávanou podporu politických opatření na ochranu klimatu. Naopak pro The Guardian upozorňuje na vzestup konspiračních teorií, které podkopávají důvěru veřejnosti a využívají přírodní katastrofy k šíření dezinformací.

Svět řeší extrémní počasí už 30 let. Plán B nemá a situace se nelepší

Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, dokud ho rok 2024 nepřekonal a vůbec poprvé posunul globální oteplení nad kritickou hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Tento rekord však nebude poslední – pokud se nezmění současné politiky na snižování emisí, můžeme do konce století očekávat oteplení o 3,1 °C.

Politováníhodné, nešťastné... Svět reaguje na Trumpovo odstoupení od klimatické dohody

Rozhodnutí Donalda Trumpa odstoupit od Pařížské dohody o klimatu vyvolalo po celém světě silné reakce. Přestože tento krok znamená oslabení snah o udržení globálního oteplování na hranici 1,5 °C nad předindustriální úrovní, většina zemí zdvojnásobila své závazky v boji proti klimatické krizi. Uvedl to server The Guardian.