Klimatické změny

Konference COP30 skončila bez výrazného průlomu. Přinesla ale zásadní varování

Ukončení využívání uhlí, ropy a plynu je pro zastavení extrémního počasí zásadní. Dokáže COP30 něco změnit?

Ukončení využívání uhlí, ropy a plynu je zásadní pro zvládnutí klimatické krize, avšak i pouhá diskuse o tomto tématu je vysoce kontroverzní. Fosiliií paliva jsou v centru klimatické krize, jelikož jejich spalováním vzniká oxid uhličitý, který ohřívá planetu. Dosud se teplota zvýšila o 1,5 °C nad předindustriální úroveň a v budoucnu by mohla přesáhnout 2,5 °C, což by vedlo k rozsáhlým a nezvratným škodám.

COP30: Pokud budeme pokračovat v těžbě uhlovodíků, lidstvo se samo vyhubí

Mezinárodní skupina aktivistů shromážděná v Belému, dějišti klimatického summitu COP30, vydala naléhavou výzvu k uzavření Smlouvy o postupném vyřazení fosilních paliv. Aktivisté naléhají na brazilské předsednictví, aby podnítilo země k ukončení éry uhlí, ropy a plynu, která je hlavní příčinou klimatické krize.

Nová naděje pro planetu: Emise oxidu uhličitého v Číně začaly překvapivě klesat

Emise oxidu uhličitého v Číně se podle nové analýzy po dobu uplynulých osmnácti měsíců držely na stejné úrovni, nebo klesaly. Tato zjištění posilují naději, že největší světový znečišťovatel dosáhl cílového vrcholu emisí CO2 výrazně dříve, než se původně předpokládalo.

Podporuje ropné giganty, nikoliv planetu. Konference COP30 odstartovala kritikou Řecka

V brazilském Belému, které leží na okraji amazonského deštného pralesa, byl formálně zahájen klimatický summit OSN COP30. Konferenci oficiálně otevřel brazilský prezident COP30 a zkušený diplomat v oblasti klimatu, André Corrêa do Lago. Ten zdůraznil naléhavost situace v souvislosti s narůstajícím dopadem klimatických katastrof, které nedávno postihly Brazílii, Filipíny a Jamajku.

Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Klimatické summity selhávají, místo politiků na ně jezdí tisíce lobbistů

Exkluzivní výzkum ukazuje na bezprecedentní přístup více než 5 000 lobbistů zastupujících zájmy fosilních paliv na klimatických summitech OSN v posledních čtyřech letech. Toto období bylo přitom poznamenáno nárůstem katastrofálních extrémních jevů, nedostatečnou klimatickou akcí a rekordní expanzí těžby ropy a plynu. V tomto kontextu je paradoxní, že někteří lídři, jako prezident USA Donald Trump, na tyto summity nejezdí.

Změny počasí jsme dodnes nezastavili. Klimatická krize se ve všech ohledech zhoršila

Klimatické změny jsou v celosvětovém povědomí již desítky let. Vědecké předpovědi, které se objevily již na začátku 80. let (např. od odborníků z ropného gigantu Exxon), se ukazují jako přesné. Škody způsobené teplejším a chaotičtějším světem se neustále zhoršují a stávají se finančně náročnější. Přesto mnoho zemí neplní své emisní cíle a objevují se velké rozpory mezi přislíbenými závazky a skutečnými kroky, které jsou potřeba k udržení globálního oteplení pod hranicí 1,5 °C.

Trump zhatil historické úsilí o zavedení daně z klimatického znečištění

Rozhodné diplomatické akce Spojených států, které osobně vedl prezident Donald Trump, zhatily historické úsilí o zavedení daně z klimatického znečištění lodní dopravy. Klíčové jednání Mezinárodní námořní organizace (IMO) v Londýně skončilo v pátek rozhodnutím odložit celou věc o rok, jelikož Saúdská Arábie s podporou Ruska prosadila přerušení.

Česko odmítá unijní klimatický cíl 2040. Vláda vyzývá k jeho přehodnocení

Česká vláda žádá přehodnocení klimatického cíle 2040, který v současné podobě považuje za příliš ambiciózní a málo realistický. Hledala proto podporu mezi dalšími členskými státy, aby se o klimatickém cíli vedla další komplexní jednání. O úspěšném vyjednávání informoval premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po středečním zasedání vlády. Kabinet také odsouhlasil finanční příspěvek Středočeskému kraji na výstavbu klíčových komunikací navazujících na budované nové úseky dálnice D3.

Původní zpráva

Jak se chránit před extrémním počasím? Meteoroložka dala čtenářům EZ několik důležitých doporučení

Česko vstoupilo do další vlny úmorných veder, která vyvrcholí v pátek teplotami až 37 °C. Meteoroložka Dagmar Honsová pro EuroZprávy.cz varovala, že tropické počasí představuje zátěž hlavně pro seniory, děti a chronicky nemocné, a radí, jak se chránit. Klíčem je dostatek tekutin, lehké oblečení, vyhýbání se polednímu slunci a ochrana pokožky i očí.

Jak se změní tepoty v příštích letech? To, co dnes máme za extrémní vedra, bude brzy chladné počasí

Evropa se nachází v těsném sevření klimatické krize, která má hluboké dopady na zdraví obyvatel, infrastrukturu a stabilitu celé společnosti. Nová zpráva o klimatu, nazvaná State of the UK Climate 2024, upozorňuje na dramatické změny, které za poslední desetiletí postihly Británii zemi, a varuje před důsledky pro každodenní život. Vědecká analýza, založená na datech z meteorologických stanic, ukazuje, že klimatické podmínky jsou dnes radikálně odlišné od těch, které panovaly před několika desítkami let. 

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima

Třicátého června byl poslední den pro předložení plánů, jak učinit transformaci energetiky na obnovitelné zdroje dostupnou. Žádná ze zemí, vyjma Švédska, však termín nestihla. Panuje tak riziko ohrožení vyplácení finančních prostředků, sankce za opožděné plány ovšem nehrozí.

Počasí žene desítky milionů lidí na pokraj hladomoru, varují světové organizace

Desítky milionů lidí po celém světě se ocitají na pokraji hladovění v důsledku stále častějších a ničivějších such. Podle nové zprávy dochází k prudkému zhoršování situace, které je důsledkem klimatického rozvratu a špatného hospodaření s vodou.

Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Může za to politická zbabělost, varuje šéfka zelené transformace EU

Evropská unie čelí dramatickým dopadům klimatické krize, ale její reakce jsou podle eurokomisařky Teresy Ribery nadále nedostatečné. V rozhovoru pro deník The Guardian označila šéfka zelené transformace EU politickou zbabělost za hlavní překážku v boji proti klimatickým změnám. I přes drtivou vlnu veder, která v posledních dnech zasáhla kontinent, nedochází podle ní k dostatečně ráznému jednání.

Extrémní počasí v nadcházejících dnech zabije tisíce lidí, varují vědci

Evropa čelí vlně extrémního horka, která si podle odborníků v následujících dnech může vyžádat až 4 500 lidských životů. Teploty překračují 40 stupňů Celsia a přepisují klimatické rekordy v několika státech, zatímco odborníci bijí na poplach a volají po rychlém přijetí adaptačních opatření.

Evropu spaluje extrémní počasí. Nemocnice jsou plné lidí, státy omezují práce a zavírají školy

Střední a jižní Evropa zažívají mimořádně intenzivní vlnu veder, která již několik dní sužuje Itálii, Francii i Španělsko. Teploty na jihu kontinentu překračují hranici 40 stupňů Celsia a přinášejí zvýšenou zátěž pro zdravotnický systém, nárůst požárů a řadu preventivních opatření ze strany úřadů.

EU chystá nový klimatický cíl: Od roku 2036 bude vše jinak

Evropská komise plánuje výrazný posun v klimatické politice: od roku 2036 umožní členským státům, aby část svého úsilí o snižování emisí "outsourcovaly" do chudších zemí. Vyplývá to z návrhu, k němuž získal přístup server Politico. Tento krok však budí kritiku – a to i od vědeckých poradců samotné EU.

Počasí se mění v tichého zabijáka. Co byste měli vědět o vlnách veder a jak se před nimi chránit?

S narůstajícími teplotami na planetě se z vln veder stává čím dál nebezpečnější fenomén. Lékaři je často označují jako „tiché zabijáky“, protože mají vážné dopady na lidské zdraví, přestože zřídkakdy bývají uvedeny jako přímá příčina smrti. Co přesně vlny veder způsobují a jak se proti nim bránit?

Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Hoaxy mění klimatickou krizi v katastrofu

Klimatické dezinformace přetvářejí globální krizi v katastrofu. Takové varování přináší nová rozsáhlá zpráva Mezinárodního panelu pro informační prostředí (Ipie), která zkoumala 300 studií o vlivu falešných informací na boj s klimatickou změnou. Autoři dokumentu upozorňují, že šíření nepravdivých a zavádějících tvrzení, pocházejících zejména od fosilních průmyslových firem, pravicových politiků i některých států, výrazně brání a zpomaluje potřebné klimatické kroky.

Jak porazit extrémní počasí? Macron řekl, kdo je náš největší spojenec

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že tolik potřebná mezinárodní dohoda na ochranu oceánů – tzv. Smlouva o volném moři – má dostatek států, které ji formálně ratifikují. Dohoda by tak mohla brzy vstoupit v platnost a stát se významným nástrojem v boji za záchranu mořského života.