Extrémní počasí změní život v celé Evropě. Připravte se na katastrofální nárůst teplot, vzkazují vědečtí poradci EU

Předseda poradního sboru Ottmar Edenhofer zdůraznil, že klima v Evropě se mění velmi rychle a nejde již o vzdálené nebo abstraktní riziko. Extrémní projevy počasí, jako jsou ničivé povodně a vleklá sucha, představují rostoucí hrozbu pro společnost, hospodářství i celé ekosystémy. V posledních letech zemřely v důsledku vln veder desetitisíce lidí a roční účet za nápravu škod po klimatických katastrofách dosahuje v průměru 45 miliard eur.

Vědci varují, že dosavadní úsilí EU připravit se na současné i budoucí dopady globálního oteplování je nedostatečné a roztříštěné. Chybí jednotná vize a společné chápání toho, na co se mají členské státy kolektivně připravit. To vede k nekonzistentnímu hodnocení rizik, které podkopává efektivní krizové řízení. Poradní sbor proto doporučuje, aby se unie chránila na základě předpokladu, že kontinent bude do roku 2100 o 4 stupně Celsia teplejší než v předindustriální éře.

Tento doporučený scénář vychází z projekcí, podle nichž globální oteplování dosáhne 2,8 až 3,3 stupně Celsia, což pro samotnou Evropu znamená právě vzestup o zhruba 4 stupně. Vědci apelují na uplatnění „principu předběžné opatrnosti“ a doporučují provádět zátěžové testy plánování i pro ještě horší scénáře. To je podle nich nezbytné vzhledem k nejistotě provázející globální úsilí o snižování emisí, zejména v souvislosti s aktuálním obratem politiky ve Spojených státech.

Zpráva navrhuje pět klíčových opatření pro zvýšení klimatické odolnosti Evropy. Mezi ně patří stanovení závazných a konkrétních cílů pro adaptaci v jednotlivých sektorech, například pro roky 2030 a 2040. Vědci také doporučují, aby EU začala plánovat svůj rozpočet s přímým ohledem na klimatická rizika a vytvořila mechanismy pro zvládání rostoucích ekonomických nákladů přírodních katastrof, včetně zapojení pojišťovacího sektoru.

Mnoho doporučení obsažených ve zprávě jde přímo proti současnému trendu deregulace v Bruselu. Výzkumníci v dokumentu dokonce pokárali Evropskou komisi za oslabování požadavků na podávání ekologických zpráv. Příkladem je nedávný zjednodušující balíček, který osvobodil většinu firem v EU od povinnosti reportovat o tom, jak klimatická změna ohrožuje jejich obchodní modely. Podle sboru to může oslabit dohled nad klimatickými riziky v celém unijním hospodářství.

Přestože má EU rozsáhlou legislativu pro snižování emisí, v oblasti adaptace (přizpůsobení se změnám) zatím žádné závazné cíle ani politiky neexistují. Dosud unie disponuje pouze obecnou strategií z roku 2021. Přizpůsobování je podle vědců složité, protože dopady se liší napříč členskými státy – jih Evropy čelí jiným hrozbám než sever. Dosavadní investice navíc směřovaly spíše do zmírňování příčin oteplování než do řešení jeho příznaků.

Zpráva přichází v klíčovém okamžiku, kdy Evropská komise pracuje na novém rámci pro klimatickou odolnost, který by měl být představen koncem letošního roku. Doporučení ESABCC mají na tvorbu unijní politiky v minulosti velký vliv. Jejich dřívější rada ohledně 90% snížení emisí do roku 2040 se stala oficiálním cílem unijních institucí, a proto se očekává, že i aktuální výzva k přípravě na extrémní oteplení se promítne do budoucí legislativy.