Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci

Zprávy z Teheránu a dalších měst naznačují, že veřejnost vnímá Modžtabu jako postavu, která otce v radikalismu a útlaku možná i překoná. Jedna z místních žen středního věku pro BBC Persian bez obalu uvedla, že nový vůdce je „horší než jeho táta“. Její slova odrážejí rozšířený pocit, že pokud byl Alí Chameneí architektem systému, jeho syn je jeho nejtvrdším vykonavatelem.

Mladší generace, která tvoří většinu íránské populace, reaguje na jmenování s kombinací strachu a rezignace. Dvacetiletá žena z hlavního města vyjádřila obavu, že pod Modžtabovou vládou čeká zemi jen smrt a nesvoboda. Mnozí mladí lidé nyní upínají své naděje paradoxně k pokračujícímu válečnému konfliktu a doufají, že údery USA a Izraele ukončí vládu celého establishmentu.

Naproti tomu v centru Teheránu probíhají masové demonstrace loajality. Tisíce příznivců režimu zaplnily náměstí s portréty nového vůdce i jeho zabitého otce. Symbolika předávání vlajky z otce na syna má demonstrovat stabilitu, kterou Shromáždění znalců touto historicky první dědičnou volbou zamýšlelo. Pro zastánce tvrdé linie je Modžtaba zárukou, že revoluční ideály nebudou obětovány.

Modžtaba Chameneí se narodil v roce 1969 v Mašhadu a jeho život byl od počátku spjat s vzestupem jeho otce k moci. Jako druhý syn Alího Chameneího vyrůstal v epicentru revolučního dění. Své vzdělání získal pod dohledem předních teologů, ale jeho profil je mnohem více vojenský a bezpečnostní než čistě duchovní, což je jeden z hlavních bodů kritiky jeho odpůrců.

V roce 1987 vstoupil do Islámských revolučních gard (IRGC) a aktivně se účastnil íránsko-irácké války. Tato zkušenost mu zajistila doživotní úzké vazby na armádní špičky. Právě podpora ze strany gard je považována za klíčový pilíř, o který se jeho nová moc opírá. Bez nich by jeho vzestup na vrchol teokratické pyramidy nebyl možný.

Politicky se Modžtaba profiloval jako „šedá eminence“ v úřadu svého otce. Podle uniklých diplomatických depeší kontroloval přístup k nejvyššímu vůdci a dohlížel na všechna zásadní politická a bezpečnostní rozhodnutí. Fakticky fungoval jako zástupce šéfa štábu a mluvilo se o něm jako o muži, který má v rukou skutečné nitky moci dávno před oficiálním jmenováním.

V roce 2009 se jeho jméno stalo symbolem útlaku, když převzal kontrolu nad polovojenskými milicemi Basídž. Reformní kruhy mu přisuzují hlavní odpovědnost za brutální potlačení protestů po tehdejších prezidentských volbách. Tato kapitola jeho života upevnila jeho pověst bezohledného zastánce tvrdé linie, který se nezdráhá použít násilí proti vlastním občanům.

Ideologicky je Modžtaba řazen k nejextrémnějším křídlům íránských konzervativců. Analytici z Atlantic Council varují, že jeho vazby na radikální duchovní mohou vést k další eskalaci napětí se Západem. Na rozdíl od svého otce je považován za mnohem většího zastupce vývoje jaderných zbraní a mohl by usilovat o revizi náboženských dekretů, které jejich výrobu dosud formálně zakazovaly.

Paradoxem jeho jmenování je i fakt, že samotné dědičné nástupnictví bylo dříve v islámské republice tabu. Jak Alí Chameneí, tak zakladatel Chomejní varovali před návratem k monarchistickým principům. Skutečnost, že Shromáždění znalců tento princip nyní porušilo, ukazuje na hloubku krize, ve které se režim po náhlé ztrátě Alího Chameneího ocitl.

Ekonomicky je nový vůdce pod tlakem již delší dobu. V roce 2019 na něj ministerstvo financí USA uvalilo sankce jako na klíčovou osobu napojenou na nejvyšší vedení. To mu znemožňuje legální pohyb na mezinárodních trzích, což však v izolovaném Íránu spíše posiluje jeho obraz bojovníka proti „velkému satanovi“, jak režim USA nazývá.

V íránských městech mimo dosah kamer státní televize se lidé ptají, zda toto jmenování nebylo součástí nějaké širší zákulisní dohody. Mezi obyvateli Karadže se například spekuluje o tom, zda Donald Trump o tomto nástupnictví věděl nebo zda jde o čistě íránskou reakci na chaos vyvolaný válkou. Nedůvěra v oficiální verzi událostí je v zemi všudypřítomná.

Navzdory blokování a rušení signálu zůstává BBC Persian hlavním zdrojem informací pro miliony Íránců. Právě skrze tyto kanály se svět dozvídá o skutečném rozpoložení společnosti, která je rozpolcená mezi povinnou loajalitu a touhu po změně. Svědectví o tom, že se lidé Modžtaby bojí více než jeho otce, je pro mezinárodní společenství varovným signálem.

Nástup Modžtaby Chameneího tak neznamená jen změnu jména v čele státu. Je to sázka režimu na totální radikalizaci a vojenskou kontrolu společnosti. Pokud se potvrdí odhady analytiků, může jeho vláda přinést nejen tvrdší represe uvnitř Íránu, ale i agresivnější zahraniční politiku, která by mohla konflikt v regionu ještě více vyostřit.

Budoucnost Íránu pod třetím nejvyšším vůdcem je nyní ve hvězdách. Zatímco v Teheránu doznívají oslavné chorály, většina země s napětím sleduje oblohu a čeká, zda Modžtaba dokáže zemi vyvést z válečného pekla, nebo zda v něm sám skončí. Jeho osud je nyní neoddělitelně spjat s přežitím systému, který ho vynesl na vrchol moci.