Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci

Jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem Íránu vyvolalo v zemi hluboké emoce, které se pohybují na škále od organizovaného nadšení v ulicích až po mrazivý odpor v soukromí íránských domovů. Zatímco režimní příznivci oslavují zachování kontinuity, pro velkou část populace představuje tento krok začátek éry, která může být ještě temnější než ta předchozí.

Zprávy z Teheránu a dalších měst naznačují, že veřejnost vnímá Modžtabu jako postavu, která otce v radikalismu a útlaku možná i překoná. Jedna z místních žen středního věku pro BBC Persian bez obalu uvedla, že nový vůdce je „horší než jeho táta“. Její slova odrážejí rozšířený pocit, že pokud byl Alí Chameneí architektem systému, jeho syn je jeho nejtvrdším vykonavatelem.

Mladší generace, která tvoří většinu íránské populace, reaguje na jmenování s kombinací strachu a rezignace. Dvacetiletá žena z hlavního města vyjádřila obavu, že pod Modžtabovou vládou čeká zemi jen smrt a nesvoboda. Mnozí mladí lidé nyní upínají své naděje paradoxně k pokračujícímu válečnému konfliktu a doufají, že údery USA a Izraele ukončí vládu celého establishmentu.

Naproti tomu v centru Teheránu probíhají masové demonstrace loajality. Tisíce příznivců režimu zaplnily náměstí s portréty nového vůdce i jeho zabitého otce. Symbolika předávání vlajky z otce na syna má demonstrovat stabilitu, kterou Shromáždění znalců touto historicky první dědičnou volbou zamýšlelo. Pro zastánce tvrdé linie je Modžtaba zárukou, že revoluční ideály nebudou obětovány.

Modžtaba Chameneí se narodil v roce 1969 v Mašhadu a jeho život byl od počátku spjat s vzestupem jeho otce k moci. Jako druhý syn Alího Chameneího vyrůstal v epicentru revolučního dění. Své vzdělání získal pod dohledem předních teologů, ale jeho profil je mnohem více vojenský a bezpečnostní než čistě duchovní, což je jeden z hlavních bodů kritiky jeho odpůrců.

V roce 1987 vstoupil do Islámských revolučních gard (IRGC) a aktivně se účastnil íránsko-irácké války. Tato zkušenost mu zajistila doživotní úzké vazby na armádní špičky. Právě podpora ze strany gard je považována za klíčový pilíř, o který se jeho nová moc opírá. Bez nich by jeho vzestup na vrchol teokratické pyramidy nebyl možný.

Politicky se Modžtaba profiloval jako „šedá eminence“ v úřadu svého otce. Podle uniklých diplomatických depeší kontroloval přístup k nejvyššímu vůdci a dohlížel na všechna zásadní politická a bezpečnostní rozhodnutí. Fakticky fungoval jako zástupce šéfa štábu a mluvilo se o něm jako o muži, který má v rukou skutečné nitky moci dávno před oficiálním jmenováním.

V roce 2009 se jeho jméno stalo symbolem útlaku, když převzal kontrolu nad polovojenskými milicemi Basídž. Reformní kruhy mu přisuzují hlavní odpovědnost za brutální potlačení protestů po tehdejších prezidentských volbách. Tato kapitola jeho života upevnila jeho pověst bezohledného zastánce tvrdé linie, který se nezdráhá použít násilí proti vlastním občanům.

Ideologicky je Modžtaba řazen k nejextrémnějším křídlům íránských konzervativců. Analytici z Atlantic Council varují, že jeho vazby na radikální duchovní mohou vést k další eskalaci napětí se Západem. Na rozdíl od svého otce je považován za mnohem většího zastupce vývoje jaderných zbraní a mohl by usilovat o revizi náboženských dekretů, které jejich výrobu dosud formálně zakazovaly.

Paradoxem jeho jmenování je i fakt, že samotné dědičné nástupnictví bylo dříve v islámské republice tabu. Jak Alí Chameneí, tak zakladatel Chomejní varovali před návratem k monarchistickým principům. Skutečnost, že Shromáždění znalců tento princip nyní porušilo, ukazuje na hloubku krize, ve které se režim po náhlé ztrátě Alího Chameneího ocitl.

Ekonomicky je nový vůdce pod tlakem již delší dobu. V roce 2019 na něj ministerstvo financí USA uvalilo sankce jako na klíčovou osobu napojenou na nejvyšší vedení. To mu znemožňuje legální pohyb na mezinárodních trzích, což však v izolovaném Íránu spíše posiluje jeho obraz bojovníka proti „velkému satanovi“, jak režim USA nazývá.

V íránských městech mimo dosah kamer státní televize se lidé ptají, zda toto jmenování nebylo součástí nějaké širší zákulisní dohody. Mezi obyvateli Karadže se například spekuluje o tom, zda Donald Trump o tomto nástupnictví věděl nebo zda jde o čistě íránskou reakci na chaos vyvolaný válkou. Nedůvěra v oficiální verzi událostí je v zemi všudypřítomná.

Navzdory blokování a rušení signálu zůstává BBC Persian hlavním zdrojem informací pro miliony Íránců. Právě skrze tyto kanály se svět dozvídá o skutečném rozpoložení společnosti, která je rozpolcená mezi povinnou loajalitu a touhu po změně. Svědectví o tom, že se lidé Modžtaby bojí více než jeho otce, je pro mezinárodní společenství varovným signálem.

Nástup Modžtaby Chameneího tak neznamená jen změnu jména v čele státu. Je to sázka režimu na totální radikalizaci a vojenskou kontrolu společnosti. Pokud se potvrdí odhady analytiků, může jeho vláda přinést nejen tvrdší represe uvnitř Íránu, ale i agresivnější zahraniční politiku, která by mohla konflikt v regionu ještě více vyostřit.

Budoucnost Íránu pod třetím nejvyšším vůdcem je nyní ve hvězdách. Zatímco v Teheránu doznívají oslavné chorály, většina země s napětím sleduje oblohu a čeká, zda Modžtaba dokáže zemi vyvést z válečného pekla, nebo zda v něm sám skončí. Jeho osud je nyní neoddělitelně spjat s přežitím systému, který ho vynesl na vrchol moci.

Související

Modžtaba Chámeneí

Trump se v Íránu spletl. Nové vedení jmenované Chámeneím prosazuje agresivní přístup

Nový vývoj v íránském vedení naznačuje zásadní posun v bezpečnostní i zahraniční politice Teheránu. Ačkoliv americký prezident Donald Trump vyjadřuje přesvědčení, že konflikt vede k racionálnějšímu a přístupnějšímu vedení v Íránu, jmenování šesti zastánců tvrdé linie do klíčových bezpečnostních pozic svědčí o opaku. Nová garnitura je tvořena veterány, kteří celou svou kariéru zasvětili boji proti vnějším nepřátelům a tvrdému potlačování domácího nesouhlasu.

Více souvisejících

Modžtaba Chámeneí Írán Alí Chameneí (íránský ajatolláh)

Aktuálně se děje

před 51 minutami

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

včera

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

včera

včera

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

včera

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

včera

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

včera

Marco Rubio

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil

Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.

včera

Počasí v pátek a o víkendu. Teploty budou nadále příjemné

Podzim již vystrkuje růžky a nadcházející víkend bude důkazem. Ráno se vyplatí se teple obléknout, odpoledne ale mají teploty ještě stoupat nad 20 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy