Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi

Hlavní příčinou současného šoku je naprosté ochromení lodní dopravy v Hormuzském průlivu, což je jediná námořní cesta pro tankery vyvážející ropu a plyn z Perského zálivu. Veřejně dostupná data ze systému MarineTraffic ukazují děsivý obrázek – za posledních 24 hodin proplulo průlivem směrem do Indického oceánu pouze jediné plavidlo plující pod vlajkou Belize. Ostatní lodě v oblasti buď stojí na kotvách, nebo se snaží zůstat neviditelné.

Podle analytiků z webu TankerTrackers.com v regionu aktuálně operuje nejméně 57 plavidel v takzvaném „temném režimu“. To znamená, že záměrně vypnula své sledovací systémy AIS, aby nebylo možné určit jejich přesnou polohu. Námořníci se tak snaží vyhnout hrozbám Íránu, který v rámci válečné rétoriky pohrozil, že plavidla využívající tuto trasu „zachvátí plameny“.

Bezpečnostní rizika potvrzuje i fakt, že bylo identifikováno již 11 hlášených incidentů, při kterých došlo k poškození komerčních lodí. I když se Spojené státy snaží situaci uklidnit nabídkou vládních záruk za pojištění lodí, mnohé posádky a majitelé plavidel zůstávají kvůli bezprostřednímu ohrožení raději v bezpečí kotevních stanovišť. Tato paralýza dopravy znamená, že miliony barelů ropy zůstávají uvězněny v zálivu, zatímco těžební země hlásí omezování produkce.

V reakci na tento kritický vývoj se narychlo sešli ministři financí zemí G7. Hlavním tématem jejich nouzového jednání je koordinované uvolnění strategických zásob ropy pod záštitou Mezinárodní energetické agentury (IEA). Diskutuje se o masivním zásahu v podobě uvolnění 300 milionů barelů ze státních rezerv, což by byl historický rekord.

Pro srovnání, navrhované uvolnění zásob by bylo více než dvojnásobné oproti dosud největší intervenci z dubna 2022, ke které došlo po ruské invazi na Ukrajinu. Takto hluboko sáhly státy do svých strategických rezerv pouze pětkrát v historii. Pokud bude tento plán schválen, znamenalo by to odčerpání celých 25 % všech světových nouzových zásob ropy.

Navzdory ohromujícímu číslu 300 milionů barelů však ekonomové varují, že ani takový krok nemusí stačit k dlouhodobé stabilizaci trhu. Celosvětová spotřeba ropy totiž dosahuje přibližně 104 milionů barelů denně. Navrhovaná pomoc by tedy pokryla necelé tři dny globální spotřeby, což odpovídá zhruba čtrnáctidennímu objemu běžného provozu v nyní uzavřeném Hormuzském průlivu.

Obavy z nekontrolovaného růstu cen energií se okamžitě přelily i na finanční trhy. Po evropských a asijských burzách zahájily pondělní obchodování v hlubokém minusu i Spojené státy. Index Dow Jones se během několika minut po otevření propadl o více než 550 bodů, tedy o 1,1 %. Podobné ztráty v řádu jednoho procenta zaznamenaly i indexy S&P 500 a technologický Nasdaq.

Celá situace naznačuje, že svět stojí na prahu největšího ropného šoku, jaký kdy moderní ekonomika zažila. Pokud se nepodaří v dohledné době obnovit bezpečnou plavbu v Perském zálivu, ani historicky unikátní uvolnění strategických rezerv zřejmě nezabrání drastickým dopadům na ceny pohonných hmot a následně i na ceny veškerého zboží a služeb po celém světě.