ANALÝZA | Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes

Stagflace představuje pro hospodářství noční můru: je to stav, kdy ekonomická aktivita stagnuje nebo klesá, ale ceny zboží a služeb přesto nekontrolovaně rostou. Tento scénář je nyní více než aktuální, neboť drahé energie podkopávají globální růst a zároveň ženou inflaci i úrokové sazby do výšin, které svět nepamatuje od ropných šoků v 70. letech minulého století.

Hlavním hybatelem paniky je cena ropy, která v pondělí pokořila hranici 115 dolarů za barel. Jde o nejvyšší hodnotu od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Pro srovnání, americká lehká ropa WTI se nyní prodává za téměř dvojnásobek své lednové ceny. Investoři reagují na faktické uzavření Hormuzského průlivu, kudy běžně proplouvá pětina světové produkce ropy a zkapalněného plynu.

Kromě samotné blokády průlivu situaci zhoršují i výpadky těžby přímo v zemích Blízkého východu. Warren Hogan, ekonomický poradce Judo Bank, varuje, že jsme svědky jednoho z nejprudších nárůstů nákladů na ropu v historii. Podle něj se naděje na brzký návrat k původním cenám rozplývá s každým dalším dnem trvání konfliktu, což vytváří tlak na celý dodavatelský řetězec včetně hnojiv a plynu.

Dopady na běžné spotřebitele jsou okamžité. Ve Spojených státech vzrostly ceny pohonných hmot za jediný týden o 50 centů na galon. Ekonomové z Royal Bank of Canada předpovídají, že pokud se ropa udrží nad 100 dolary, americká inflace vyletí na 3,7 %. Vyšší náklady na dopravu se totiž promítají do cen všeho – od potravin až po nábytek, což vysává peněženky domácností po celém světě.

Evropa je v ještě složitější situaci, protože je na dovozu energetických surovin závislá. Ceny zemního plynu na starém kontinentu vzrostly hned v prvním týdnu války o neuvěřitelných 67 %. Podle Oxford Economics čeká Spojené království i eurozónu prudké zrychlení inflace, které může v kombinaci s ochlazením ekonomiky srazit hospodářský růst těchto regionů na pouhé 1 % nebo i níže.

Podobně pesimistické vyhlídky má i Austrálie a Asie. V Austrálii se očekává, že inflace napadne hranici 5 %, přičemž ceny benzínu mohou stoupnout až o dolar na litr. Asijské ekonomiky, které doposud těžily z technologického rozmachu, čelí riziku, že drahé energie udusí jejich průmyslovou produkci. Japonský index Nikkei a jihokorejský Kospi už v pondělí odepsaly přes 6 % své hodnoty.

Historická paralela se 70. léty je podle analytiků děsivá. David Bassanese z BetaShares podle serveru The Guardian upozorňuje, že tehdejší konflikty na Blízkém východě uvrhly vyspělé ekonomiky do vleklé recese. Pokud ropa zůstane drahá, centrální banky budou mít svázané ruce. Budou muset bojovat s vysokou inflací, i když ekonomika bude skomírat, což jim znemožní pomoci hospodářství snižováním sazeb.

Tento obrat v měnové politice je již patrný. Před vypuknutím bojů se v roce 2026 očekávalo snižování úrokových sazeb, nyní se však počítá spíše s jejich zvyšováním nebo stabilitou na vysokých úrovních. Evropská centrální banka i Bank of England pravděpodobně odloží jakékoliv uvolňování, zatímco v Austrálii se trhy připravují na další dvě zvýšení sazeb ještě v letošním roce.

Krize již nutí státy k drastickým úsporným opatřením. Bangladéš se rozhodl uzavřít univerzity a posunout svátky, aby šetřil elektřinu. Jižní Korea poprvé po třiceti letech uvažuje o zastropování cen pohonných hmot. I kdyby se prezidentu Trumpovi podařilo válku rychle ukončit, obchodníci budou do cen ropy nadále započítávat riziko obnovení konfliktu, což návrat k levným energiím znemožní.

Výhled do budoucna závisí na délce trvání blokády. Pokud by narušení dodávek trvalo měsíc, mohla by se cena ropy vyšplhat na rekordních 145 dolarů za barel. Tříměsíční konflikt by pak podle Westpac mohl znamenat cenu až 185 dolarů, což by téměř jistě uvrhlo světovou ekonomiku do hluboké recese. Stabilizace cen je v nedohlednu a strach ze stagflace se stává novou globální realitou.