Co způsobí super El Niño? Asie se chystá na devastační dopady extrémního počasí

V Indii vyvolává největší obavy možnost, že klimatický jev ještě více umocní současná smrtelná vedra a oslabí nadcházející monzunové deště, u kterých se již nyní očekávají podprůměrné srážky. Pro celý subkontinent by to znamenalo katastrofu, protože země se potýká s energetickou krizí způsobenou napětím na Blízkém východě a zemědělci jsou závislí na červnových srážkách pro novou sadbu.

Pokud deště kvůli El Niñu dorazí se zpožděním, vlna veder paralyzuje obživu milionů lidí a poškodí potravinovou bezpečnost, přičemž květnové teploty již poničily úrodu pšenice a hořčice. Indický zemědělský expert Devender Sharma upozornil, že kombinace klimatických změn a geopolitické situace učiní z nadcházejících měsíců pro zemi kritické zkušební období.

Kromě venkova zasáhne krize i indická velkoměsta, zejména finanční a filmovou metropoli Bombaj, která je se svými 22 miliony obyvatel závislá na sedmi jezerech napájených deštěm. V těchto nádržích zbývají zásoby vody na pouhých 45 dní, a pokud monzun nepřijde včas, město bude čelit vážnému nedostatku pitné vody. Problémy se zemědělstvím navíc umocňuje nedostatek hnojiv, který je rovněž důsledkem blízkovýchodního konfliktu. Obyvatelé měst i venkovských oblastí se tak ocitají v situaci, kdy se musí připravit na zásadní omezení základních životních potřeb.

Čína se během letních měsíců potýká se souběhem záplav a veder, což dlouhodobě přetěžuje její energetickou síť, a letošní El Niño tyto výzvy ještě znásobí. Národní klimatické centrum oznámilo, že vliv tohoto jevu vyvrcholí na podzim a v zimě, což přinese nadprůměrné srážky na jihu země a plošný nárůst teplot. Podle státní tiskové agentury Nová Čína se v některých oblastech očekává objem srážek o pětinu vyšší než obvykle. Meteorologický úřad v provincii Čching-chaj na Tibetské náhorní plošině varoval obyvatele, že dopady budou nepředvídatelné a extrémní, a doporučil jim vytvořit si doma nouzové zásoby potravin a materiálu.

Vydatné srážky a bouře již donutily čínské úřady vydat varování před vážnou situací v oblasti protipovodňové ochrany, kterou ministerstvo vodních zdrojů označilo za složitou. V některých jižních a východních částech země se očekávají srážky přesahující 200 milimetrů, přičemž vážně zasažena je již provincie Chu-pej. Tento dramatický nárůst srážek v jedné části země ostře kontrastuje se suchem a extrémními teplotami v jiných regionech. Čínská infrastruktura tak bude muset v nadcházejících měsících odolávat protichůdným projevům počasí vyvolaným globálními atmosférickými změnami.

V jihovýchodní Asii hrozí podle profesora Justina Sentiana z malajsijské univerzity dlouhotrvající vlny veder, sucha, lesní požáry a silné znečištění ovzduší. Za normálních okolností pohání silný vítr teplé povrchové vody směrem k západnímu Pacifiku, což regionu přináší vydatné srážky. Když však tyto větry oslabí nebo změní směr, teplá voda se posune na východ, což státy jako Malajsie, Singapur, Indonésie, Thajsko a Filipíny připraví o nezbytnou atmosférickou vlhkost. Tento rozvrat klimatu ohrozí veřejné zdraví, přetíží elektrické sítě a drasticky sníží zásoby vody.

Fyzikální klimatolog Ming Yi z Národní univerzity v Singapuru uvedl, že nejvíce zasaženými odvětvími budou zemědělství a vodní energetika. Státy závislé na pěstování rýže a produkci palmového oleje mohou kvůli vyprahlé půdě čelit nedostatku potravin a růstu tržních cen, což zasáhne zejména nízkopříjmové domácnosti. Celý region navíc již nyní řeší výpadky v dodávkách energie a nedostatek hnojiv kvůli krizi na Blízkém východě, což místní vlády nutí využívat ekologicky špinavější paliva. Podle Jasona Leeho z globální sítě pro zdraví je návrat tohoto jevu zatěžkávací zkouškou pro systémy, které jsou již teď pod značným tlakem.

Nejhorší důsledky sucha pocítí odlehlé venkovské oblasti s nedostatečnou vodohospodářskou infrastrukturou, kde jsou komunity odkázány na mělké studny a horské potoky. Jakmile se v důsledku veder tyto zdroje odpaří, rodiny budou nuceny využívat kontaminovanou stojatou vodu z vysychajících koryt řek, což může vést k epidemiím cholery. Extrémní podmínky spojené s El Niñem navíc vytvářejí příznivé prostředí pro šíření dalších tropických nemocí, jako jsou horečka dengue a malárie. Ohrožen je i klíčový turistický sektor, jelikož denní teploty v oblíbených destinacích od Bangkoku po Da Nang budou stoupat vysoko nad 40 stupňů Celsia.

Dlouhé období sucha může zažehnout rozsáhlé požáry zemědělské půdy a rašelinišť na Sumatře a Kalimantanu. Toxický kouř z těchto požárů pak podle vědců zahalí finanční a dopravní uzly, jako jsou Singapur a Kuala Lumpur. Benjamin Horton z městské univerzity v Hongkongu potvrdil, že jihovýchodní Asie patří k nejzranitelnějším oblastem na světě. Současná situace je podle něj alarmující právě proto, že se nejedná o izolovaný klimatický jev, ale o proces, který se rozvíjí na pozadí dlouhodobých klimatických změn způsobených lidskou činností.