Evropští spojenci se intenzivně snaží sehnat další střely do protivzdušných systémů Patriot pro Ukrajinu, která se před nadcházející zimou obává masivních ruských raketových útoků. Kyjev naléhavě požaduje stovky těchto zachytávacích střel, avšak nová výroba trvá příliš dlouho a americké zásoby jsou navíc značně vyčerpány kvůli probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě. Klíčoví evropští dárci přitom podle webu Politico upozorňují, že sami disponují jen minimálními rezervami, které by ještě mohli bezpečně postoupit.
Naléhavost situace dokládají i nedávná čísla o účinnosti ukrajinské protivzdušné obrany. Bývalý ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov upozornil, že Rusko v posledních měsících vystřelí za jediný týden více raket, než kolik Ukrajina obdrží od svých partnerů za několik měsíců. Podle statistik ministerstva obrany dokázaly ukrajinské síly v červenci zničit pouze 29 ze 195 ruských balistických střel, což odhaluje nebezpečné mezery v obraně.
Německo, které Ukrajině dříve poskytlo několik kompletů Patriot, naráží na své kapacitní limity. Berlín musí vyvažovat potřeby Ukrajiny s nutností udržet vlastní minimální zásoby potřebné pro národní bezpečnost a plnění závazků v rámci NATO. Zástupci německého ministerstva obrany potvrzují, že stát se dostal na hranici svých možností, přičemž severské a středoevropské země vyzývají k zapojení i ostatní evropské státy.
Pozornost se v této situaci obrací na státy jižní Evropy, jako jsou Španělsko nebo Řecko, které dosud předaly méně techniky než země ze severu či západu. Řecko například disponuje staršími střelami verze PAC-2, o jejichž případném poskytnutí Kyjev jedná. Diplomatická jednání probíhají na mnoha úrovních, avšak většina vlád se zdráhá oslabit vlastní protiraketovou deštník v době zvýšeného mezinárodního napětí.
Klíčovou roli v celém řetězci dodávek nadále hrají Spojené státy, které vyrábějí nejmodernější střely typu PAC-3. Výsledky jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem však zatím hmatatelné navýšení nezajistily. Trump navíc ustoupil od původních úvah o udělení licence k výrobě těchto střel přímo na Ukrajině s tím, že Washington musí v první řadě doplňovat vlastní vyčerpané arzenály.
Ukrajinská strana se s ohledem na dlouhé dodací lhůty snaží urychlit vývoj vlastního protivzdušného systému nazvaného Freyja. Tento domácí projekt sice představuje slibnou alternativu pro zachytávání balistických cílů, nicméně před svým plným nasazením stále vyžaduje další testování a technologické dokončení, což znamená, že nadcházející zimu ještě plně nepokryje.
Nedostatek zachytávacích střel nutí ukrajinské armádní velení ke změně taktiky a intenzivnějšímu zaměření na samotná odpalovací zařízení na ruském území. Cílem této strategie je eliminovat ruské raketové týmy bezprostředně po startu střely ještě dříve, než stihnou změnit pozici. Tento agresivnější přístup má alespoň částečně vykompenzovat dočasnou neschopnost zachycovat všechny dolétající balistické rakety ve vzduchu.
Čas hraje jednoznačně proti Kyjevu, zatímco se nezadržitelně blíží zimní měsíce. Ukrajinští představitelé zdůrazňují, že bojují doslova o každou jednotlivou střelu, jelikož bez dostatečného množství munice pro systémy Patriot bude infrastruktura i obyvatelstvo vystaveno masivnímu ruskému ostřelování, které se Kreml pravděpodobně pokusí využít k definitivnímu zničení energetické sítě země.
Související
Optimismus mizí. Ukrajinská armáda čelí v Donbasu sílícímu tlaku
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Problém, se kterým si vědci 90 let nevěděli rady, je minulostí. AI ho vyřešila za 4 dny
před 1 hodinou
Americká armáda zasáhla pět íránských tankerů, jeden z nich potopila
před 2 hodinami
Optimismus mizí. Ukrajinská armáda čelí v Donbasu sílícímu tlaku
před 3 hodinami
ODS už není nejsilnější opoziční stranou, ukazuje nový průzkum
před 4 hodinami
Počasí se po víkendu opět oteplí, naznačují meteorologové
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Nepálská vláda požaduje finanční odškodnění za katastrofální záplavy, které zasáhly zemi po částečném zřícení tajícího ledovce. Ničivá živelná pohroma si podle dosavadních údajů vyžádala přes 1 300 potvrzených obětí na životech a více než 5 500 lidí zůstává nezvěstných. Nepálský ministr zahraničí Šišír Chánál v této souvislosti vyzval největší světové ekonomiky, aby přijaly svůj díl odpovědnosti za dopady klimatické krize. Podle něj je nezbytné, aby globální společenství pomohlo zemi, která k celosvětovým emisím skleníkových plynů přispívá pouze minimálně.
Zdroj: Libor Novák