Lipsko se vyhnulo katastrofě. Dron s výbušninou narazil do letadla, našli na něm DNA

Křídla letadel představují mimořádně zranitelné místo, neboť se v nich nacházejí palivové nádrže. Záběry z kamer jasně zachycují objekt, který nepozorovaně pronikl do areálu letiště a zamířil přímo ke stojícímu stroji. K explozi nedošlo jen díky tomu, že se zařízení od křídla odrazilo a spadlo na zem, což potvrzují i nalezené stopy na trupu letadla.

Uvíznutého dronu si bezpečnostní složky všimly až s několkahodinovým zpožděním, a to víceméně nešťastnou náhodou. Jako první na podezřelý předmět upozornil řidič letištního autobusu. Původní verze událostí tvrdily, že řidič do zařízení strčil nohou, nicméně kamerový záznam odhalil, že dron již ležel na zemi a pracovník u něj pouze vyčkal do příjezdu ostrahy.

Vyšetřovatelé Spolkového kriminálního úřadu následně zjistili, že výbušnina byla vzdálena od samotného těla bezpilotního prostředku. K oddělení trhaviny od konstrukce dronu došlo pravděpodobně v momentě prudkého nárazu do křídla letounu. Tato skutečnost přinesla novou stopu v rozkrývání celého incidentu.

Způsob, jakým se dron k ukrajinskému letadlu přiblížil, vyvrací původní domněnky o pouhém varovném gestu. Vše nasvědčuje tomu, že cílem bylo stroj zničit. Původní hypotézu, že bezpilotní letoun neměl primárně explodovat, považují odborníci po zhlédnutí kamerových záznamů za zcela neudržitelnou a hovoří o štěstí, že letiště uniklo destruktivnímu útoku.

Ačkoliv vyšetřovatelé zatím nemají přímé důkazy ukazující na konkrétního viníka, řada detailů naznačuje vysokou profesionalitu pachatelů. Bezpilotní stroj nebyl běžně dostupným komerčním modelem, ale podomácku sestrojeným zařízením, jehož konstrukce přesahuje možnosti běžných amatérů či příležitostných pachatelů.

Díky neobvyklé konstrukci dokázal dron proklouznout mimo dosah standardních letištních radarů. K útoku byla navíc použita silná trhavina Semtex s rozbuškou, která by v případě výbuchu letadlo zcela zničila. Ačkoliv lze tuto výbušninu zřídka sehnat na černém trhu, běžně s ní manipulují především vojenské složky.

Zapojení cizího státního aktéra do přípravy útoku se tak pro německé orgány stává jednou z nejpravděpodobnějších vyšetřovacích verzí. Způsob provedení a použitý materiál totiž vyžadovaly zázemí a znalosti, kterými disponují především tajné služby nebo specializované armádní jednotky.

Německá policie navíc na dronu našla stopy DNA, které se podle tamních médií shodují s DNA registrovanou v Litvě, kterou úřady zaregistrovaly v souvislosti se žhářským útokem z července 2024 na logistické centrum v Lipsku.

Incident vyvolal značné mezinárodní napětí, přičemž americké zpravodajské služby již naznačily možnou spojitost s Ruskem. Ruské velvyslanectví v Berlíně naopak veškerá obvinění odmítá a událost v Lipsku označuje za vykonstruovanou provokaci. Vyšetřování tak pokračuje za přísných bezpečnostních opatření.