Rusko přitvrzuje. Útoky raketami jsou stále častější, Moskva polevit nehodlá

Ruská armáda výrazně zrychlila frekvenci svých úderů a od dřívějších desetidenních či týdenních pauz přejela k téměř nepřetržitému ostřelování. Jen za poslední měsíc Moskva na ukrajinské území vypálila rekordní množství balistických a plochodrážních střel. Zvláště alarmující je nízká úspěšnost ukrajinské protivzdušné obrany proti balistickým raketám, z nichž se daří zachytit jen necelou třetinu.

Moskevským zbrojovkám se daří překračovat stanovené výrobní plány u klíčových typů střel o více než sto procent. Výroba moderních hypersonických raket Zirkon a vylepšených střel Oniks dokonce dosáhla celoročních cílů již v průběhu srpna. Ruské velení tak jasně upřednostňuje produkci zbraní, které vykazují na bojišti nejvyšší účinnost a schopnost pronikat ukrajinskou obranou.

Naopak výroba některých dříve vyzdvihovaných systémů byla dočasně pozastavena. Týká se to například střel Kinžal a Ch-32, které v bojových podmínkách nenaplnily očekávání ohledně přesnosti. Výrobní kapacity a finance dříve určené pro tyto neefektivní programy Rusko okamžitě přesměrovalo na posílení produkce spolehlivějších balistických raket.

Zásadní proměnou prochází také ruská produkce útočných bezpilotních prostředků, kde plánované měsíční objemy dosahují tisícových hodnot. Moskva se začíná masivně zaměřovat na vývoj a výrobu rychlejších dronů s proudovým pohonem. Při nedávných útocích již tyto vysokorychlostní stroje tvořily až polovinu všech nasazených bezpilotních letounů, což výrazně komplikuje práci ukrajinských skupin protivzdušné obrany.

Současně s raketovým výzkumem Rusko zrychluje vývoj vlastní satelitní komunikační sítě Rassvet, která má představovat obdobu systému Starlink. Ačkoliv je tato konstelace na oběžné dráze zatím v počáteční fázi a funguje pouze přerušovaně, do budoucna má čítat stovky družic. Vytvoření stabilního nezávislého satelitního spojení by ruským silám poskytlo výraznou výhodu při řízení bojových operací.

Hlavními terči ruských úderů zůstávají zařízení ukrajinského obranného průmyslu, logistické uzly, přístavní infrastruktura, železnice a energetické objekty klíčové pro chod státu. Ruské velení se snaží systematicky ničit zázemí ukrajinské armády a narušovat dodavatelské řetězce potřebné k zásobování fronty.

Podle ukrajinské rozvědky se Moskva navíc snaží vytvořit dostatečné raketové zásoby pro nadcházející podzimní a zimní období. Přestože může dojít k dočasnému snížení počtu raket použitých při jednotlivých vlnách útoků, celková intenzita ostřelování neklesne. Ukrajina tak musí počítat s tím, že ji v chladných měsících čeká další vlna útoků na kritickou infrastrukturu.

Ochrana ukrajinského nebe si proto bude vyžadovat přísun dalších moderních systémů protivzdušné obrany od západních spojenců. Bez adekvátní reakce na nové technologie, jako jsou proudové drony či přesnější balistické střely, bude čelení ruskému zbrojnímu tlaku pro ukrajinskou obranu čím dál složitější.