Kolumbie vyhlásila stav národní katastrofy. Počet mrtvých po zemětřesení dál prudce stoupá

Ohnisko otřesů se nacházelo v oblasti obce San José del Palmar v severozápadním departementu Chocó, zhruba 240 kilometrů západně od hlavního města Bogoty. Síla zemětřesení byla natolik intenzivní, že rozezněla alarmy i v samém srdci metropole, kde vyvolala paniku a přiměla tisíce obyvatel k preventivní evakuaci do ulic. Otřesy byly zřetelné dokonce i v sousední Venezuele a Ekvádoru.

Informace o obětech postupně přicházejí ze zasažených měst a departementů, přičemž tragická bilance stále nemusí být konečná. Významným ohniskem ztrát na životech se stal departement Risaralda ve středozápadní části země, kde úřady potvrdily již nejméně čtyři desítky mrtvých. Další oběti na životech byly nahlášeny také v oblastech Valle del Cauca, Antioquia či v samotném Chocó.

Extrémně vážná situace panuje ve městě Cali, kde úřady hlásí zřícení nejméně dvou desítek budov. Zvláště dramatická je situace v tamní univerzitní nemocnici, jejíž části se po otřesech sesypaly a v sutinách zůstalo uvězněno několik pacientů i zdravotnického personálu. Hasiči společně s armádou pracují na jejich vyproštění, přičemž zhruba sedm dalších zdravotnických zařízení v regionu muselo být kvůli narušené statice okamžitě uzavřeno.

Výrazné materiální škody hlásí rovněž město Pereira, kde se do ulic zřítila čtyřpatrová budova a došlo k částečnému kolapsu fasády kostela svatého Josefa. Panika zavládla také na tamním mezinárodním letišti Matecaña, z jehož stropů se na cestující sypala suť. Z důvodu poškození infrastruktury byl dočasně pozastaven provoz na více než desítce letišť napříč zasaženým regionem.

Tragická přírodní katastrofa představuje velkou zatěžkávací zkoušku pro nového kolumbijského prezidenta Abelarda de la Espriellu, který do úřadu nastoupil teprve minulý pátek. Konzervativní hlava státu okamžitě svolala krizový štáb a převzala osobní dohled nad řízením záchranných prací. Prezident zdůraznil, že vláda udělá vše, co je v jejích silách, aby ochránila zasažené obyvatelstvo a pomohla obnovit postižené oblasti.

V reakci na rozsah škod a ztrát na životech vyhlásila kolumbijská vláda stav národní katastrofy. Toto opatření umožňuje rychlou mobilizaci finančních i materiálních zdrojů a jejich přednostní směřování do nejvíce zasažených oblastí. Armáda již do terénu vyslala pět specializovaných záchranářských čet a s vyprošťováním v postižených městech pomáhají také týmy vyslané přímo z Bogoty.

K humanitární pomoci se okamžitě připojují i mezinárodní organizace. Záchrannou síť aktivovala například charitativní organizace World Central Kitchen šéfkuchaře Josého Andrése, která plánuje v postižených oblastech zajišťovat teplou stravu pro oběti i záchranáře. Nabídky konkrétní pomoci a podpory při pátrání po přeživších přicházejí také od lídrů ze Spojených států, Evropy i Blízkého východu.

Podle odborníků z Kolumbijského geologického ústavu šlo o nejsilnější zemětřesení zaznamenané v zemi za posledních deset let. Vědci vysvětlují, že západní část Kolumbie leží v subdukční zóně, kde se jedna tektonická deska podsouvá pod druhou, což tuto oblast historicky vystavuje silným otřesům. Veřejnost byla zároveň varována před možnými následnými otřesy, z nichž dva slabší již seismologové zaznamenali krátce po hlavním úderu.

Zemětřesení v Kolumbii přichází v době, kdy se jihoamerický region stále vzpamatovává z nedávných seismických událostí v sousední Venezuele. Kolumbijci si v této souvislosti připomínají tragické otřesy z minulosti, například z roku 1979 či ničivé zemětřesení z roku 1999 ve městě Armenia, při němž zahynulo přes tisíc lidí. Současná tragédie tak znovu obnažila zranitelnost regionu vůči nepředvídatelným sílám přírody.