Kolumbie, Mexiko, Kuba i Grónsko. Trump po zásahu ve Venezuele vyhrožuje dalším zemím

Trumpovy výroky vyvolaly v Bogotě okamžité pobouření, přičemž kolumbijská vláda už dříve označila podobné hrozby za útok na svou suverenitu. Prezident zmínil, že název „Operace Kolumbie“ mu zní velmi dobře, čímž dal najevo ochotu k jednostrannému vojenskému řešení drogové problematiky. Kolumbie přitom dlouhodobě patří mezi klíčové partnery USA v regionu, což se s nástupem současné americké administrativy dramaticky mění.

Pozornost prezidenta se zaměřila také na Mexiko a jeho prezidentku Claudii Sheinbaumovou. Trump prohlásil, že jí opakovaně nabízel pomoc amerických speciálních jednotek v boji proti kartelům, ale ona se podle jeho slov „trochu bojí“. Mexická hlava státu tyto návrhy již dříve striktně odmítla s tím, že suverenita země není na prodej a Mexiko si své problémy vyřeší samo.

V případě Kuby zvolil Trump o něco mírnější, i když stále velmi kritický tón. Uvedl, že vojenský zásah na ostrově pravděpodobně nebude nutný, protože věří, že tamní režim se zhroutí sám od sebe. Podle něj Kuba bez podpory venezuelské ropy a financí neudrží svou stabilitu a padne bez vnějšího přičinění, což označil za nevyhnutelný proces.

Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel však na americké počínání v regionu reagoval s hlubokým opovržením a označil operaci ve Venezuele za akt státního terorismu. Havana potvrdila, že při sobotním útoku v Caracasu zahynulo nejméně 32 kubánských občanů, kteří působili v Madurově ochrance. Pro kubánský režim představuje ztráta venezuelského spojence kritickou hrozbu pro budoucí ekonomické přežití.

Kromě napětí v Latinské Americe se Trump vrátil ke své myšlence na anektování Grónska, které patří pod dánskou správu. Ostrov označil za naprosto nezbytný pro národní bezpečnost USA, zejména kvůli rostoucí přítomnosti ruských a čínských plavidel v okolních vodách. Podle něj je Grónsko nyní strategicky klíčové a Dánsko není schopno zajistit jeho obranu tak, jak situace vyžaduje.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová tyto úvahy znovu rázně odmítla a vyzvala amerického prezidenta, aby zmírnil svou rétoriku vůči historickému spojenci. Zdůraznila, že USA nemají žádné právo anektovat území dánského království a že takové diskuse jsou zcela nesmyslné. Připomněla také existující obranné dohody, které už nyní umožňují Spojeným státům rozsáhlý přístup na ostrov.

Donald Trump však na svých plánech trvá a tvrdí, že i Evropská unie si je vědoma nutnosti, aby Grónsko přešlo pod americkou kontrolu. Svou vizi o novém uspořádání v Arktidě i v Jižní Americe prezentuje jako obranu amerických zájmů, která nepřipouští kompromisy.