Exšéf Mossadu: Izraelští špioni opakovaně pronikli do íránského jaderného zařízení ve Fordo

Rozvědčík však ve svém projevu neupřesnil, v jakém časovém období k těmto inspekcím došlo ani kteří konkrétní operativci se na nich podíleli. Bližší detaily ohledně průběhu nebo metodiky těchto operací tak zůstávají i nadále předmětem utajení. Bývalý šéf špionážní služby pouze zdůraznil význam získaných poznatků pro izraelskou bezpečnostní strategii.

Podzemní komplex ve Fordo patří k nejlépe střeženým a strategicky nejvýznamnějším prvkům íránského jaderného programu. Právě kvůli jeho hlubokému uložení v horském masivu představuje objekt mimořádně složitý cíl pro případné vojenské operace. Dlouhodobý zájem izraelské rozvědky o toto zařízení tak podtrhuje jeho zásadní roli v celém regionálním konfliktu.

Izrael v červnu předchozího roku zahájil proti Teheránu vojenskou operaci s deklarovaným cílem oslabit jeho jaderný a balistický program. Izraelská vláda tyto armádní kapacity dlouhodobě označuje za existenciální hrozbu pro svou vlastní bezpečnost. Tento krok naplno rozhořel dlouho přetrvávající napětí mezi oběma úhlavními rivaly na Blízkém východě.

Do dvanáctidenního ozbrojeného střetu se následně krátce zapojily i Spojené státy americké. Americké letectvo s využitím pokročilých bojových letounů provedlo údery na tři hlavní íránská jaderná zařízení, která se nacházela právě ve Fordo, Natanzu a Isfahánu. Tyto koordinované útoky měly za cíl zásadním způsobem narušit íránské schopnosti v oblasti obohacování uranu.

Podle agentury AFP komentoval Kohen americké bombardování s velkým zadostiučiněním. Bývalý šéf tajné služby prohlásil, že zničení komplexu americkými sílami pro něj znamenalo splnění jeho dlouholetých profesionálních snů. Tento výrok jasně ukazuje, jak vysokou prioritu měla eliminace tohoto zařízení pro izraelské bezpečnostní složky.

Íránský jaderný program představuje dlouhodobé ohnisko sporů mezi Teheránem, Izraelem a západními mocnostmi. Sporné záležitosti jsou rovněž ústředním tématem jednání, jejichž cílem je ukončit současný válečný konflikt. Zatímco Teherán opakovaně odmítá nařčení ze snahy získat jadernou zbraň a tvrdí, že jeho výzkum slouží výhradně k mírovým účelům, druhá strana tomuto tvrzení nevěří.

Jossi Kohen má blízko k izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi a během svého působení v čele rozvědky sehrál klíčovou úlohu při vyjednávání takzvaných Abrahámovských dohod. Tyto USA zprostředkované smlouvy vedly k normalizaci vztahů mezi Izraelem a několika arabskými státy, například Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem či Marokem. Podobnou dohodu podepsal i Súdán, avšak kvůli následnému vypuknutí vnitřního konfliktu k její plné ratifikaci nedošlo.

Bývalý šéf Mossadu bývá rovněž spojován s atentátem na významného íránského jaderného vědce Mohsena Fachrízádeha z roku 2020, k této operaci se však Izrael nikdy oficiálně nepřihlásil. I po odchodu z funkce zůstává Kohen výraznou postavou veřejného života. Pravidelně poskytuje rozhovory médiím a opakovaně naznačuje svůj možný vstup do vysoké politiky.