Přes 130 mrtvých a 500 zraněných. Kolumbie svádí závod s časem, pod troskami zůstávají další lidé

Nejhorší následky hlásí oblast takzvaného kávového regionu, přičemž vůbec nejvíce postiženým místem se stalo město Pereira. Přestože se samotné ohnisko otřesů nacházelo v blízkosti vesnice San José del Palmar, z tohoto místa podle místního starosty zázrakem nejsou hlášeni žádní mrtví ani zranění, ačkoliv přístupové cesty utrpěly vážná poškození. Celostátní bilance zraněných však již přesáhla pět set padesát osob a záchranné složky dál svádějí boj s časem.

V samotné Pereiře způsobily otřesy doslova spoušť, když se v metropolitní oblasti zřítily desítky budov. Dramatické záběry zachycují momenty, kdy se přímo na hlavním náměstí Plaza Bolívar kácí k zemi celá stavba a prostor plní oblaka prachu a trosky. Zdejší úřady evidují desítky obětí a v patnácti zřícených objektech stále probíhá pátrání po přeživších. Kvůli zmatku a snaze zamezit rabování vyhlásila samospráva v částech města noční zákaz vycházení.

Těžké škody zaznamenala také stotisícová Cali ležící dále na jih, kde se zřítilo přes třicet budov. Mnozí obyvatelé i zahraniční návštěvníci popisují okamžiky hrůzy, kdy v pyžamech vybíhali ze třesoucích se hotelů na ulice. Přestože některé modernější konstrukce ustály otřesy bez zásadního narušení statiky, ze zdí opadávala omítka a vzduchem lítaly skleněné střepy. Zprávy o obětech na životech a materiálních škodách postupně přicházejí i z dalších měst, jako jsou Manizales či Medellín.

Právě v Manizales pomohly zachránit mnohé životy přísné stavební předpisy zavedené po dřívějších katastrofách. Přestože z regálů padaly stovky knih a ulice zaplnil prach z poškozených fasád, většina výškových budov obrovský nápor vydržela. I tak si však katastrofa ve městě vyžádala lidské životy a vyvolala obrovskou paniku mezi obyvateli, kteří v hromadném strachu opouštěli své domovy.

Letecká doprava v zemi utrpěla vážnou ránu, neboť národní letecký úřad hlásí poškození infrastruktury na několika regionálních letištích. Živly zasáhly terminály v Pereiře, Manizales i v přístavním městě Buenaventura. V samotném hlavním městě Bogotě se silně třásly semafory a stromy a na řadě budov se objevily praskliny, nicméně zásadní městská infrastruktura zůstala podle dosavadních zpráv nedotčena. Sílu otřesů zaznamenali dokonce i obyvatelé v sousedních státech – Venezuele, Ekvádoru a Panamě.

Současná přírodní pohroma přichází pro region v nejméně vhodnou dobu, pouhé dva měsíce po ničivých otřesech v sousední Venezuele. Nově nastoupený kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella, který se úřadu ujal teprve před několika dny, okamžitě vyhlásil stav národní katastrofy. Tento krok mu dává mimořádné pravomoci pro rychlé přerozdělení státního rozpočtu a okamžité nasazení všech dostupných složek integrovaného záchranného systému.

Podle prvních odhadů prezidentské kanceláře bylo poškozeno nebo zcela zničeno více než patnáct set domácností. Na tragédii již zareagovalo mezinárodní společenství a řada světových lídrů nabídla Kolumbii okamžitou pomoc. Evropská unie zapojila do monitorování zasažených oblastí své satelitní systémy, zatímco okolní latinskoamerické státy i Spojené státy americké vyjádřily připravenost vyslat na místo specializované záchranářské týmy a humanitární materiál.

Podle geologických průzkumů pocítilo silné otřesy kolem půl druhého milionu lidí. Přestože hluboká zemětřesení bývají na povrchu obvykle méně destruktivní než ta plytká, dokáží uvolnit obrovské množství energie, která stávající infrastrukturu zásadně prověří. Pro Kolumbii tak začíná dlouhá fáze záchranných prací a následné obnovy, přičemž prioritou zůstává vyproštění všech zasažených ze zřícených domů.