Orbánova pravá ruka skončila. Novým maďarským prezidentem bude András Baka

Samotný volební proces odstartoval v odpoledních hodinách oznámením odevzdaných nominací, přičemž platný návrh vyžadoval písemnou podporu nejméně pětiny poslanců. Zákonodárný sbor nakonec vybíral z jediného kandidáta, jehož nominaci zajistila parlamentní většina.

Opoziční blok Fidesz–KDNP se hlasování ani předchozího nominačního procesu vůbec nezúčastnil. Zástupci obou stran označili nedávné odvolání předchozího prezidenta Tamáse Sulyoka z funkce za nelegitimní krok, a rozhodli se proto celý proces bojkotovat.

O prezidentský úřad projevilo zájem také hnutí Mi Hazánk, které navrhovalo právníka Mátého Tótha. Tento kandidát však nedokázal shromáždit potřebný počet poslaneckých podpisů, a jeho jméno se tak na hlasovacích lístcích nakonec neobjevilo.

Tajné hlasování zabralo poslancům zhruba čtyřicet minut a následné sčítání hlasů trvalo dvě desítky minut. Vzhledem k dvoutřetinové většině vládnoucí strany Tisza bylo rozhodnuto již v prvním kole a opakované hlasování nebylo nutné.

Z celkového počtu 146 odevzdaných hlasovacích lístků se 140 zákonodárců vyslovilo pro zvolení nového prezidenta, zatímco pouze šest poslanců bylo proti. Po vyhlášení výsledků a státní hymně složil András Baka prezidentskou přísahu.

Nově zvolený prezident je zkušeným právním odborníkem s výrazným osobním příběhem. V minulosti vedl maďarský Nejvyšší soud, avšak po ústavních změnách prosazených tehdejší většinou v roce 2011 byl z funkce předčasně odvolán. Baka se proti tomuto kroku bránil u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, kde vysoudil přelomové vítězství, a následně působil jako předseda jednoho ze senátů Kúrie.

Ve svém prvním projevu po zvolení označil Baka rozhodnutí parlamentu za obrovskou poctu a projev nečekané důvěry. Přiznal, že nabídku na kandidaturu přijal i přes svůj pokročilý věk, neboť se domnívá, že se Maďarsko nachází v klíčovém dějinném okamžiku, který vyžaduje hlubokou reflexi o fungování státu a ústavnosti.

Ve své řeči se nový prezident kriticky vymezil vůči vývoji v uplynulých desetiletích a upozornil na promarněné příležitosti celé jedné generace. Zdůraznil, že se země dostala do hluboké krize zasahující právní stát, ekonomiku, veřejné finance, zdravotnictví, školství i ochranu dětí.

Baka rovněž poukázal na hluboké rozdělení společnosti a přechod veřejného majetku do soukromých rukou. Podle jeho slov byla v minulých letech záměrně stavěna proti sobě města a venkov, věřící a nevěřící či různé skupiny obyvatelstva podle věku a politického přesvědčení.

Cesta ke jmenování nového prezidenta byla poměrně klikatá a předcházela jí intenzivní jednání u uvnitř nejsilnějšího strannického uskupení. Původně zvažovaná kandidátka, šachová velmistryně Judit Polgárová, totiž nabídku ucházet se o nejvyšší státní funkci odmítla s tím, že se necítí připravena na historickou odpovědnost spojenou se spojováním rozdělené společnosti.

Po odmítnutí Polgárové proběhla série schůzek s dalšími osobnostmi veřejného a vědeckého života, mezi nimiž byl například historik Ignác Romsics či právník Fülöp Botond. Poslanecký klub nakonec dal definitivní důvěru právě Andrási Bakovi, který se tak po letech strávených v justici vrací do samého centra maďarského dění.