Trump změnil názor. Licenci k výrobě raket systému Patriot Ukrajině neudělí

Hlavním sporným bodem celého projektu se stal pokročilý radiolokátorový naváděcí systém v pásmu Ka, který představuje samotné srdce střel Patriot. Tato kompaktní součástka umístěná v přídi rakety umožňuje v závěrečné fázi letu přesně zaměřit a zničit i ty nejrychlejší balistické a manévrující střely. Washington si tuto technologii velmi přísně střeží a licence na výrobu samotných raket v minulosti poskytl pouze Německu a Japonsku, přičemž ani Tokio nebylo oprávněno vyrábět samotný naváděcí senzor.

Rozhodnutí Washingtonu přichází v pro Kyjev kritické době, kdy se ukrajinská armáda potýká s kritickým nedostatkem munice pro tyto obranné systémy. S příchodem chladných měsíců se přitom očekává nová vlna masivních ruských raketových a dronových úderů zaměřených na kritickou infrastrukturu. Systém Patriot zůstává jediným prostředkem v ukrajinském armádním arzenálu, který dokáže efektivně likvidovat ruské balistické a hypersonické střely.

Představitelé ukrajinské vlády v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským opakovaně žádají o stovky dalších střel, aby dokázali ochránit velká města a klíčová zařízení. Důsledky nedostatečného pokrytí protivzdušnou obranou se naplno projevily při nedávném ruském útoku na kyjevskou oblast, kdy se nepodařilo zachytit ani jednu z více než dvou desítek odpálených balistických střel. Podle ukrajinské hlavy státu znamená každá chybějící obranná raketa přímou hrozbu pro lidské životy.

I v případě, že by Spojené státy licenční výrobu schválily, samotné zahájení produkce na Ukrajině by zabralo několik let. Celý proces totiž vyžaduje nejen předání kompletní dokumentace a softwaru, ale především prověření a certifikaci nových dodavatelů a výrobních závodů. Odborníci podle webu Kyiv Post poukazují na to, že například Japonsku trvalo úspěšné otestování první doma vyrobené rakety celé tři roky od získání potřebných oprávnění.

Kromě časové náročnosti se americká administrativa obává také vysokého rizika špionáže a nebezpečí, že by se přísně utajované technologie mohly dostat k nepříteli. Podle bezpečnostních analytiků by schválení licencí vyžadovalo přísný dohled nad ukrajinskými továrnami i zaměstnanci. Výraznou hrozbou zůstává i to, že případná továrna na výrobu střel přímo na ukrajinském území by se okamžitě stala primárním terčem pro ruské raketové údery.

Zvažovaná varianta přenést licenční výrobu do Německa nebo jiné evropské země by sice vyřešila bezpečnostní riziko spojené s přímým ostřelováním, ale přinesla by další právní a časové průtahy. Zajištění nových dodavatelských řetězců na evropském kontinentu by si opět vyžádalo delší časové období, což neřeší okamžitou potřebu posílení obrany před nadcházející zimou.

Výrobce naváděcích systémů, společnost Boeing, sice v současné době výrazně navyšuje produkční kapacity, avšak globální poptávka po těchto střelách je obrovská. Zásoby americké armády navíc výrazně vyčerpaly nedávné vojenské operace na Blízkém východě. Pro Ukrajinu tak kombinace omezených celosvětových zásob, pomalého rozšiřování výroby a opatrnosti Washingtonu znamená extrémně složitou situaci při zajišťování bezpečnosti svého vzdušného prostoru.