Protrhla se Desná. Před 110 lety došlo k nejtragičtější události na české přehradě

Přehrada Desná na řece Bílá Desná v Jizerských horách se začala stavět jako ochrana před opakujícími se záplavami v roce 1912. Budování vodního díla probíhalo až do roku 1915. Už stavbu přehrady provázely mnohé komplikace. Dlouhotrvající intenzivní deště třeba přispěly k tomu, že přehrada již od svého počátku nebyla v dobrém technickém stavu. Navíc vypukla první světová válka, a tak se na stavbě vodního díla muselo značně šetřit na materiálu i financích. Proto přehrada nevydržela ani rok.

Stavba byla zkolaudována v listopadu roku 1915. A o necelý rok později, v září následujícího roku, si dva lesní dělníci všimli, že hráz je poškozena a protéká jí voda z přehrady. To bylo pondělí 18. září asi o půl čtvrté odpoledne. Muži ihned tento problém oznámili hráznému a ten na tuto skutečnost okamžitě telefonicky upozornil vedení stavby. Správce přehrady poručil uzavření obou uzávěrů. Jenže to už se hráznému nepodařilo, protože krátce před čtvrtou hodinou byl proud vody tak silný, že se otvor v hrázi značně zvětšil a už z něj i lítaly kameny, a uzávěr již nešlo zavřít. 

Hned byly informovány obce nacházející se pod přehradou, že korytem bude nějakou chvíli protékat více vody. Jen 15 minut poté už ale od přehrady přišlo zoufalé volání s prosbou o alarmování hasičů, protože se hráz protrhla. Osmnáctimetrovou dírou v hrázi se rychle začaly valit proudy vody, které s sebou braly vše, co jim přišlo do cesty. V pět hodin jako předzvěst katastrofy z lesa znělo silné dunění a vidět bylo ohýbání stromů a prach nad lesem.

Prvním stavením, které přišlo vodě do cesty, byla pila s hájovnou. Proud vzal budovy, vyskládané klády i zpracované kusy dřeva, ale také malou dcerku majitele objektu. Zbytek rodiny tehdy nebyl doma, a tak si zachránil život. Někteří lidé stihli před vodou plnou dřeva a kamení utéct na kopce, díky čemuž přežili. Ne všichni však měli takové štěstí, mnozí zahynuli ve svých domovech, které voda spláchla během vteřiny. Když druhý den přišli záchranáři do oblasti hledat přeživší, nalezli 67 obětí! Jejich pohřeb se uskutečnil dne 23. září 1916.

Trvalo pouhou půl hodinu, než z přehrady odtekla veškerá voda. V průměru z ní vyteklo 150 metrů krychlových vody za vteřinu! Celou noc pak přeživší hledali své blízké a plakali nad ztrátou příbuzných, přátel i majetku. Na údolí pod přehradou byl hrozný pohled: všude jen hromady kamení, suti z domů a nepořádku, ve větvích stromů byli zamotáni zemřelí lidé i uhynulá zvířata.

Následky katastrofy se začaly likvidovat hned v následujících dnech. Odklízely se trosky a poskytovalo se náhradní ubytování lidem, kteří přišli o své domovy – to bylo celkem 370 osob, 95 rodin. Také se rozjelo vyšetřování s cílem zjistit, kdo za tragédii může. Ještě před soudním procesem, který nakonec trval dlouhých 17 let, spáchal sebevraždu c. k. dvorní rada Podhajský, který vykonával při stavbě státní dozor a dával si neštěstí za vinu. V roce 1932 však soud nikoho neobvinil a jako příčina byla stanovena geologická anomálie, kterou nebylo v tehdejší době možné odhalit. Z přehrady se dodnes dochovaly jen ruiny, kterým se říká Protržená přehrada nebo jednoduše Protrženka.