Ukrajina disponuje pouze desetinou střel do systému Patriot, které naléhavě potřebuje od Spojených států k zastavení sílících ruských balistických útoků. V rozhovoru pro stanici CNN to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že většinu dnů tráví nesčetnými telefonáty a neformálními jednáními se spojenci o zajištění dalších dodávek.
Ruské balistické údery v posledních týdnech výrazně zintenzivnily a zasáhly zejména hlavní město Kyjev, přičemž Moskva využívá téměř vyčerpaných ukrajinských zásob zachytávacích raket. Podle Zelenského by pět procent ze současných amerických zásob stačilo Ukrajině k přečkání zimy, zatímco desetina by umožnila zničit všechny ruské balistické střely.
V současné době má podle ukrajinské hlavy státu země k dispozici pouhé jedno procento potřebných kapacit. Situace je o to vážnější, že podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva byl letošní červenec pro ukrajinské civilisty nejsmrtelnějším měsícem od dubna 2022.
Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina má v tomto roce k dispozici dvaapůlkrát méně zachycovacích střel než v roce 2025, zatímco Rusko produkci balistických raket za měsíc zdvojnásobilo. Lidé na Ukrajině čelí masivním útokům několikrát do měsíce a přes značnou hrdost a odolnost jsou z neustálého tlaku vyčerpaní.
Na globálním trhu v současnosti panuje kritický nedostatek těchto střel, což je způsobeno mimo jiné konfliktem mezi Spojenými státy a Íránem, během něhož USA a státy Perského zálivu spotřebovaly desítky zachycovacích raket proti íránským střelám a dronům.
Zelenskyj popsal své každodenní osobní úsilí zaměřené na získání munice jako neustálý boj o navýšení zásob z jednoho na pět procent. V rámci těchto snah se snaží domlouvat nejrůznější výměny a obchody, z nichž mnohé kvůli jejich citlivé povaze nemůže veřejně konkretizovat.
Problémem zůstává také nejistý výhled ohledně možnosti, že by Ukrajina vyráběla rakety do systému Patriot sama na základě americké licence. Americký prezident Donald Trump sice během summitu NATO v Ankaře naznačil, že by Ukrajině udělení licence umožnil, o několik dní později však vyjádřil nad touto myšlenkou pochybnosti. Ačkoliv zástupci výrobců systému Patriot již navštívili Kyjev k jednáním, konkrétního výsledku zatím dosaženo nebylo a schválení ze strany USA nadále chybí.
Ukrajinský prezident se snaží apelovat na Bílý dům přímo i prostřednictvím spojenců, aby Američané svou pomoc v oblasti protivzdušné obrany navýšili. Podrobnosti o nedávných jednáních s americkou administrativou však odmítl přiblížit.
Potvrdil pouze, že absolvoval telefonát s americkým viceprezidentem JD Vanceem, ale nekomentoval zprávy médií o tom, zda na něj Washington naléhal, aby Ukrajina zastavila útoky na ruský ropný přístav v Černém moři z důvodu ochrany zájmů amerických firem a globálních cen energií.
Kyjev v současnosti předložil nové návrhy pro mírový proces, který se v posledních měsících ocitl v slepé uličce. Zelenskyj zdůraznil, že mírové řešení vyžaduje větší zapojení americké strany a silnější tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina, který podle něj nemá zájem válku ukončit.
Zároveň jednoznačně odmítl myšlenku, že by se Ukrajina vzdala zbytku území v Donbasu, a poukázal na to, že zásadní otázkou pro Ukrajinu zůstávají pevné bezpečnostní záruky, které by zabránily Rusku v budoucí opakované agresi.
Ukrajinský prezident se v rozhovoru ztotožnil s odhady některých západních služeb, podle nichž by se Putin mohl pokusit o eskalaci konfliktu vůči Severoatlantické alianci, například útokem na menší pobaltské státy.
Ruský vůdce podle Zelenského hledá způsob, jak válku prezentovat vlastní společnosti jako velké vítězství. Pokud takového výsledku nedosáhne na Ukrajině, může pro něj být jednodušší cílit na rozsahem menší zemi, přičemž otázka jejího členství v NATO pro něj nemusí hrát rozhodující roli.
Související
Optimismus mizí. Ukrajinská armáda čelí v Donbasu sílícímu tlaku
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
válka na Ukrajině , rakety Patriot , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Problém, se kterým si vědci 90 let nevěděli rady, je minulostí. AI ho vyřešila za 4 dny
před 1 hodinou
Americká armáda zasáhla pět íránských tankerů, jeden z nich potopila
před 1 hodinou
Optimismus mizí. Ukrajinská armáda čelí v Donbasu sílícímu tlaku
před 2 hodinami
ODS už není nejsilnější opoziční stranou, ukazuje nový průzkum
před 4 hodinami
Počasí se po víkendu opět oteplí, naznačují meteorologové
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Nepálská vláda požaduje finanční odškodnění za katastrofální záplavy, které zasáhly zemi po částečném zřícení tajícího ledovce. Ničivá živelná pohroma si podle dosavadních údajů vyžádala přes 1 300 potvrzených obětí na životech a více než 5 500 lidí zůstává nezvěstných. Nepálský ministr zahraničí Šišír Chánál v této souvislosti vyzval největší světové ekonomiky, aby přijaly svůj díl odpovědnosti za dopady klimatické krize. Podle něj je nezbytné, aby globální společenství pomohlo zemi, která k celosvětovým emisím skleníkových plynů přispívá pouze minimálně.
Zdroj: Libor Novák