Ukrajinské ozbrojené síly provedly rozsáhlý útok na ruskou námořní základnu v černomořském přístavu Novorossijsk. Informoval o tom podle webu Kyiv Post ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle něhož šlo o unikátní operaci zaměřenou na poslední hlavní základnu ruské flotily v Černém moři. Útok se odehrál ve vzdálenosti více než 300 kilometrů od frontové linie za použití střel Neptun, proudových dronů Paljanycja a bezposádkových námořních systémů. Ukrajinské zbraně při této akci zasáhly pozice ruské protivzdušné obrany, přístavní mola i související infrastrukturu.
Tato vojenská operace proběhla v době, kdy deník Financial Times zveřejnil informace o předchozí tajné diplomatické dohodě mezi Kyjevem a Washingtonem. Americký viceprezident JD Vance totiž při telefonickém rozhovoru z 31. července požádal prezidenta Zelenského, aby se Ukrajina vyhnula útokům na klíčovou trasu pro vývoz kazašské ropy. Washington se tímto krokem snažil zabránit narušení globálních trhů s ropou i ohrožení zájmů amerických společností působících v regionu. Ukrajinská strana na tuto žádost přistoupila a od té doby neútočí na plavidla v blízkosti zmíněného ropného terminálu.
Představitel americké administrativy potvrdil, že Spojené státy varovaly Kyjev před údery na neruská plavidla a infrastrukturu Kaspického ropovodního konsorcia. Tento ropovod je pro západní země klíčový, protože zajišťuje přepravu kazašské energie na evropské trhy a představuje důležitou alternativu k ruským dodávkám. Přístavem Novorossijsk protéká přibližně 80 procent kazašského vývozu ropy, což odpovídá téměř dvěma procentům celosvětových dodávek této suroviny. Podíly v konsorciu i v hlavních kazašských ropných polích navíc drží americké energetické společnosti Chevron a ExxonMobil.
Na základě dosažené dohody se Ukrajina zavázala neútočit na infrastrukturu konsorcia ani na neruské tankery. Výjimku tvoří pouze plavidla, na která byly uvaleny ukrajinské sankce, nebo ta, jež převážejí ruskou ropu či jiný ruský náklad. Samotná úmluva se však nijak nevztahuje na ruské vojenské cíle nacházející se v Novorossijsku. Nedávné útoky ukrajinských sil tak byly pečlivě směrovány pouze na armádní objekty a zcela minuly mezinárodní energetická zařízení.
Podle zdrojů obeznámených s postojem Kyjeva přijala ukrajinská vláda žádost americké administrativy také z důvodu vlastní bezpečnosti. Kyjev se v současnosti usiluje o získání amerického povolení k vlastní výrobě zachytávacích střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Vedle toho má Ukrajina v plánu zakoupit ještě před nadcházející zimou několik stovek těchto obranných raket. Tyto systémy jsou pro zemi zásadní, jelikož se s příchodem chladného počasí očekává intenzifikace ruských útoků na ukrajinskou kritickou infrastrukturu.
Ukrajina v posledních měsících systematicky stupňuje své údery proti ruskému ropnému průmyslu ve snaze zredukovat příjmy, které Moskva využívá k financování války. Poslední operace v přístavu Novorossijsk však ukázala schopnost Kyjeva rozlišovat mezi ruskými vojenskými cíli a mezinárodními energetickými aktivy. Ukrajinské ozbrojené síly tak pokračují v eliminaci ruské vojenské přítomnosti v Černém moři bez narušení globálních dodávek energie. Celá situace zdůrazňuje složitou rovnováhu mezi vojenskými cíli Ukrajiny a ekonomickými zájmy jejích mezinárodních partnerů.
Související
Optimismus mizí. Ukrajinská armáda čelí v Donbasu sílícímu tlaku
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
válka na Ukrajině , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , J. D. Vance
Aktuálně se děje
před 56 minutami
Británie obvinila izraelské osadníky z páchání etnických čistek na Západním břehu Jordánu. Miliband zavádí sankce
před 1 hodinou
Problém, se kterým si vědci 90 let nevěděli rady, je minulostí. AI ho vyřešila za 4 dny
před 2 hodinami
Americká armáda zasáhla pět íránských tankerů, jeden z nich potopila
před 3 hodinami
Optimismus mizí. Ukrajinská armáda čelí v Donbasu sílícímu tlaku
před 4 hodinami
ODS už není nejsilnější opoziční stranou, ukazuje nový průzkum
před 5 hodinami
Počasí se po víkendu opět oteplí, naznačují meteorologové
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz prohlásil, že i přes výrazné vítězství krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách zůstává ve své funkci. Šéf spolkové vlády před novináři přiznal, že volební úspěch protipřistěhovalecké a proruské strany otřásl jeho Křesťanskodemokratickou unií (CDU) v samotných základech. AfD v Sasku-Anhaltsku drtivě zvítězila se ziskem téměř 44 procent hlasů a porazila dosud vládnoucí křesťanské demokraty. Ačkoliv strana nezískala absolutní většinu, má na dosah možnost sestavit první zemskou vládu s účastí krajní pravice od konce druhé světové války.
Zdroj: Libor Novák