Americký prezident Donald Trump potvrdil, že při svém nedávném odletu ze summitu Severoatlantické aliance v Turecku musel na poslední chvíli narychlo změnit letadlo. K tomuto kroku přistoupil na základě důrazného doporučení bezpečnostních složek a armády, které zaznamenaly bezprostřední riziko možného útoku. Trump novinářům sdělil, že v podobných situacích bez výhrad respektuje pokyny Tajné služby a vojenského doprovodu.
Bezpečnostní varování souviselo s poznatky amerických zpravodajských služeb, které zachytily konkrétní hrozbu ze strany Íránu. Podle dostupných informací se v blízkosti místa konání summitu v Ankaře pohybovala osoba vybavená ramenním raketovým kompletem, jež mohla mít za cíl zasáhnout prezidentský speciál. Bílý dům proto okamžitě schválil tajný plán na bezpečné evakuování hlavy státu.
Celé operaci předcházelo důmyslné divadlo navržené tak, aby případný útočník nepoznal, kterým strojem prezident ve skutečnosti odletí. Trump 8. července před objektivy kamer televizních štábů nejdříve veřejně nastoupil na palubu tradičního prezidentského speciálu Air Force One. Krátce nato se však za využití zásobovacího vozidla pro catering skryl a nepozorovaně vystoupil na druhé straně letadla.
Zásobovací vůz prezidenta tajně dopravil k menšímu vojenskému letounu C-32A, což je upravená verze Boeingu 757 běžně používaná viceprezidentem. Aby přesun nevzbudil podezření okolí, ministr obrany Pete Hegseth nastoupil do tohoto náhradního stroje samostatně po venkovním schodišti. Zbytek delegace i novináři přitom žili v domnění, že šéf Bílého domu stále pobývá v původním stroji.
Zpravodajská kamufláž pokračovala i ve vzduchu, kde oba letouny používaly rozdílné identifikátory. Zatímco menší vojenský stroj s Trumpem na palubě odstartoval pod vojenským volacím znakem Reach 18, návnadový letoun s novináři si ponechal prestižní označení Air Force One. Tímto způsobem se bezpečnostním složkám dařilo dál udržovat iluzi, že prezident cestuje ve své obvyklé vzdušné kanceláři.
Omezení na palubě původního speciálu přesto vyvolala mezi přítomnými zmatek. Cestující novináři a členové personálu dostali přísný příkaz zatáhnout všechny okenní rolety a nevyhlížet ven. Přestože některým fotografům připadaly tyto pokyny neobvyklé, o nepřítomnosti prezidenta neměli až do přistání nejmenší tušení.
Na palubě původního letadla, které sloužilo jako klamný cíl, přitom zůstala řada vysoce postavených představitelů americké administrativy. Mezi cestujícími byli například ministr zahraničí Marco Rubio nebo ministr financí Scott Bessent. Otázka, zda nebyly životy těchto členů kabinetu a novinářů vystaveny nadměrnému riziku, vyvolala podle BBC v USA vlnu debat.
Prezidentská kolona následně zamířila do Velké Británie, kde stroj přistál na vojenské základně Mildenhall. Zde Trump bez poutání pozornosti opět přestoupil do původního velkého speciálu, kterým následně pokračoval v cestě do Washingtonu. Během závěrečné fáze letu již Trump s novináři hovořil, o provedené výměně strojů se však v té chvíli vůbec nezmínil.
K celé věci se šéf Bílého domu vyjádřil až s odstupem času při návštěvě státu Ohio, kde zdůraznil, že čelí neustálým výhrůžkám. Zopakoval, že se dlouhodobě považuje za hlavní cíl íránského režimu, přičemž podrobnosti o konkrétním bezpečnostním riziku v Turecku detailně nezjišťoval. Podle svých slov se spoléhá na to, že odborníci na bezpečnost dělají svou práci správně.
Aféra nicméně vyvolala ostrou reakci ze strany organizací na ochranu novinářů. Zástupci Výboru na ochranu novinářů zdůraznili, že vláda má povinnost dbát na bezpečnost zástupců médií a nevystavovat je zbytečnému nebezpečí. Žurnalisté by podle nich měli být o reálných hrozbách informováni, aby se mohli sami rozhodnout, zda jsou ochotni podobná rizika podstoupit.
Související
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
U jezera to neskončilo. Trump zvažuje přejmenování celého státu
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Problém, se kterým si vědci 90 let nevěděli rady, je minulostí. AI ho vyřešila za 4 dny
před 1 hodinou
Americká armáda zasáhla pět íránských tankerů, jeden z nich potopila
před 2 hodinami
Optimismus mizí. Ukrajinská armáda čelí v Donbasu sílícímu tlaku
před 3 hodinami
ODS už není nejsilnější opoziční stranou, ukazuje nový průzkum
před 4 hodinami
Počasí se po víkendu opět oteplí, naznačují meteorologové
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Nepálská vláda požaduje finanční odškodnění za katastrofální záplavy, které zasáhly zemi po částečném zřícení tajícího ledovce. Ničivá živelná pohroma si podle dosavadních údajů vyžádala přes 1 300 potvrzených obětí na životech a více než 5 500 lidí zůstává nezvěstných. Nepálský ministr zahraničí Šišír Chánál v této souvislosti vyzval největší světové ekonomiky, aby přijaly svůj díl odpovědnosti za dopady klimatické krize. Podle něj je nezbytné, aby globální společenství pomohlo zemi, která k celosvětovým emisím skleníkových plynů přispívá pouze minimálně.
Zdroj: Libor Novák