Amerického prezidenta Donalda Trumpa doprovázelo při jeho utajeném odletu z Turecka několik blízkých osobních poradců. K přesunu docházelo na palubě menšího letadla, do kterého se prezident tajně přesunul z původního většího stroje Air Force One. Podle informovaného zdroje CNN s ním na palubě menšího speciálu C-32A cestovala například jeho výkonná asistentka Natalie Harp, zástupce šéfa Bílého domu Dan Scavino nebo ředitel operací Oválné pracovny Walt Nauta. Z členů kabinetu s Trumpem z Ankary v tomto letadle odletěl pouze ministr obrany Pete Hegseth.
Ostatní vysoce postavení činitelé americké administrativy zůstali v původním prezidentském speciálu, který odletěl bez Donalda Trumpa. Na palubě tradičního Boeingu 747 zůstali například ministr zahraničí Marco Rubio, ministr financí Scott Bessent a zástupce šéfa kanceláře Stephen Miller. Většina cestujících, mezi kterými byli i další pracovníci Bílého domu, vojenský personál a novináři, přitom vůbec netušila, že prezident na palubě chybí. Tyto dvě skupiny představitelů vlády byly rozděleny na základě narychlo připraveného bezpečnostního plánu.
Celá utajovaná operace byla reakcí na konkrétní bezpečnostní hrozbu úderu ramenní raketou na původní prezidentský speciál. Zpravodajské informace se objevily v závěrečný den summitu Severoatlantické aliance, který se konal v Turecku. Hrozba byla vyhodnocena jako natolik závažná, že se úřady obávaly o život prezidenta v případě odletu běžným způsobem. Bezpečnostní složky znepokojovala především přesnost, s jakou íránská strana znala detaily o Trumpově programu a pohybu v Ankaře.
Trump strávil v turecké metropoli jednu noc v luxusním hotelu v centru města a opakovaně se přesouval mezi ubytováním a místem konání summitu. Plán na bezpečný přesun hlavy státu připravily americké vojenské složky společně s Tajnou službou během několika málo hodin. K samotnému přemístění prezidenta mezi letadly byl využit běžný letištní cateringový vůz. Videoanalýza z letiště v Ankaře potvrdila, že vůz byl k původnímu letadlu přistaven ještě před příjezdem prezidentské kolony.
Po Trumpově nástupu na palubu se kontejner cateringového vozidla spustil, odjel od většího stroje a zamířil k menšímu letadlu C-32A. Původní větší letadlo bez prezidenta na palubě odstartovalo přibližně v 20:44 místního času. Při svém startu minulo menší stroj, ve kterém už se nacházel Donald Trump s částí svého týmu. Menší letadlo s prezidentem na palubě následně vyjelo na vzletovou dráhu jen o minutu později.
Všechna letadla poté zamířila na vojenskou základnu ve Velké Británii, kde došlo k opětovnému setkání všech členů delegace. Po přistání na britské základně zachytily kamery Trumpa, jak v doprovodu Hegsetha, Nauty a Harp přechází k novému letadlu pro cestu do Washingtonu. Tam se opět spojil s ostatními členy své administrativy včetně ministra Rubia či Bessenta. Cesta dále pokračovala přes Atlantik na palubě stroje darovaného Katarem.
Sám Donald Trump celou událost později potvrdil, ale její dramatické okolnosti před novináři spíše zlehčoval. Uvedl, že pouze následoval pokyny Tajné služby a armády, které navrhly přesun do jiného letadla. Prezident novinářům sdělil, že podrobnosti o hrozbě nezkoumal a z možného raketového útoku si nedělal starosti. Podle svých slov se řídí pravidlem přijímat věci tak, jak přicházejí, a rozhodnutí bezpečnostních složek plně respektoval.
Americké úřady dlouhodobě varují před možnými íránskými pokusy o atentát na Trumpa v odvetě za zabití generála Kásima Sulejmáního v roce 2020. V dnech předcházejících summitu zněly v Íránu výzvy k Trumpově smrti během pohřbu nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Konzervativní íránský duchovní a poslanec Hamíd Rasaí dokonce otevřeně vyzýval k raketovému úderu na místo prezidentova pobytu v Turecku. Izraelské zpravodajské služby rovněž sdílely s USA informace o novém íránském plánu na atentát, ačkoliv někteří američtí představitelé byli k těmto zprávám skeptičtí.
Související
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Problém, se kterým si vědci 90 let nevěděli rady, je minulostí. AI ho vyřešila za 4 dny
před 1 hodinou
Americká armáda zasáhla pět íránských tankerů, jeden z nich potopila
před 2 hodinami
Optimismus mizí. Ukrajinská armáda čelí v Donbasu sílícímu tlaku
před 3 hodinami
ODS už není nejsilnější opoziční stranou, ukazuje nový průzkum
před 4 hodinami
Počasí se po víkendu opět oteplí, naznačují meteorologové
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Nepálská vláda požaduje finanční odškodnění za katastrofální záplavy, které zasáhly zemi po částečném zřícení tajícího ledovce. Ničivá živelná pohroma si podle dosavadních údajů vyžádala přes 1 300 potvrzených obětí na životech a více než 5 500 lidí zůstává nezvěstných. Nepálský ministr zahraničí Šišír Chánál v této souvislosti vyzval největší světové ekonomiky, aby přijaly svůj díl odpovědnosti za dopady klimatické krize. Podle něj je nezbytné, aby globální společenství pomohlo zemi, která k celosvětovým emisím skleníkových plynů přispívá pouze minimálně.
Zdroj: Libor Novák