OSN: Svět už není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia

Prezident Republiky Palau Surangel Whipps mladší vyjádřil hluboké emoce obyvatel, kteří žijí v první linii klimatické krize. Připomněl, že zranitelné ostrovní národy tvrdě bojovaly za to, aby se limit 1,5 stupně Celsia stal srdcem Pařížské dohody. Odborníci podle webu The Conversation nicméně upozorňují, že i přes současný pesimistický výhled existuje naděje na dočasný charakter tohoto překročení. Pokud by státy radikálně zvýšily své úsilí v odklonu od fosilních paliv, vrchol oteplení by mohl dosáhnout hranice 1,8 stupně Celsia.

Dosažení vrcholu na úrovni 1,8 stupně Celsia by po intenzivním využití technologií na odstraňování uhlíku mohlo umožnit návrat teplot zpět pod hranici 1,5 stupně ještě v tomto století. V roce 2026 je již planeta teplejší přibližně o 1,4 stupně Celsia v porovnání s předindustriálním obdobím. Škody a počet obětí způsobených extrémními výkyvy počasí přitom neustále rostou po celém světě. Velká Británie například varuje před možným nedostatkem potravin v důsledku historického sucha.

Rozsáhlé lesní požáry zasahují nové oblasti ve Francii i Španělsku, zatímco ledovce rychle tají a oceány dosahují nejvyšších zaznamenaných teplot v historii. V Tichém oceánu se navíc formuje silný jev El Niño, který pravděpodobně přinese další výrazné narušení klimatu. Východní Evropu trápí rekordně nízká hladina významných řek, což přímo ohrožuje obchod, provoz elektráren i zemědělství. Příkladem je řeka Dunaj v jihovýchodním Rumunsku, kde dramatický úbytek vody komplikuje říční dopravu.

Pařížská dohoda z roku 2015 stanovila společný cíl udržet nárůst globální teploty výrazně pod hranicí 2 stupňů Celsia a usilovat o limit 1,5 stupně Celsia. Vědecké posudky tehdy jednoznačně potvrdily, že oteplení přesahující 2 stupně představuje nebezpečný hazard pro celou společnost. Tichomořské státy prosazovaly přísnější limit jako podstatnou podmínku pro své přežití v boji s mořskou hladinou. Význam tohoto cíle potvrdil také Mezinárodní soudní dvůr, který jej označil za primární právní závazek jednotlivých vlád.

Vzhledem k rozhodnutí mezinárodního soudu hrozí vládám bez dostatečně ambiciózních kroků žaloby u soudních tribunálů. Většina členských států Valného shromáždění OSN toto právní stanovisko podpořila a vyzvala k okamžitému jednání. Každé další zvýšení teploty přináší stále častější extrémy počasí a ztráty přírodního bohatství. Dlouhodobé překročení stanovené hranice navíc dramaticky zvyšuje riziko spuštění nevratných klimatických bodů zlomu.

Mezi tyto kritické změny patří tání ledovcových příkrovů v Grónsku a západní Antarktidě nebo kolaps mořských proudů v Atlantském oceánu. Rizikem je rovněž přeměna Amazonského pralesa na aktivní zdroj skleníkových emisí. Přestože dosažený pokrok zůstává pomalý, dosavadní opatření v rámci dohody zabránila těm nejhorším scénářům vývoje. Výrazný rozmach zaznamenala solární energetika, využívání elektromobilů i celková elektrifikace.

Podle analýzy organizace Climate Action Tracker se podařilo odvrátit oteplení odpovídající přibližně jednomu stupni Celsia. Místo původně hrozícího nárůstu o 3,6 stupně do konce století směřuje současný svět k oteplení o 2,6 stupně Celsia. I přes tento posun celosvětové emise skleníkových plynů zatím nezačaly zásadním způsobem klesat. Pro návrat k bezpečnějším hodnotám bude nezbytné odčerpat z atmosféry obrovské množství oxidu uhličitého pomocí výsadby stromů a obnovy přírody.

Do úvahy přicházejí také technologické postupy, jako je umělé zvětrávání hornin nebo úprava alkality oceánů. Tyto metody však zatím nejsou v praxi dostatečně prověřeny a nesou s sebou řadu vedlejších rizik. Globální transformace nicméně zrychluje, což dokládá i raketový nárůst celkového výkonu instalovaných solárních elektráren. Rozvojové země navíc stále rychleji přecházejí na nízkoemisní elektrickou dopravu.

V listopadu bude Austrálie vést vyjednávání na mezinárodním klimatickém summitu COP31, který se uskuteční v Turecku. Diplomati se pokusí udržet cíl 1,5 stupně Celsia na dosah i za situace, kdy dojde k jeho dočasnému překročení. Australská vláda chce poukázat na vlastní energetickou transformaci a přimět ostatní státy k odklonu od fosilních paliv. Odkládání řešení na budoucí generace by mohlo znamenat, že cesta k bezpečnému klimatu bude definitivně uzavřena.