Proč svět čelí tak extrémnímu počasí? Nepotrvá dlouho a podle vědců bude mnohem hůř

K uvolňování vázaného metanu a oxidu uhličitého dochází především kvůli tání permafrostu ve vysokých zeměpisných šířkách. Situaci dále zhoršují stále častější a intenzivnější lesní požáry ve vysychajících porostech a oteplování sladkovodních jezer a mokřadů. Všechny tyto přírodní procesy uvolňují skleníkové plyny, které byly po staletí bezpečně uloženy ve stromech a půdě. Vědci tyto mechanismy dlouho znali, avšak emise z přírodních zdrojů nebyly v klimatických projekcích dosud dostatečně započítávány.

Nová studie ukazuje, že přírodní emise zvýší průměrnou globální teplotu do konce tohoto století o dalších 0,2 až 0,4 stupně Celsia. Přesná výše tohoto nárůstu bude záviset na tom, jak rozhodně budou jednotlivé státy postupovat při omezování lidských emisí. I nepatrné zlomky stupně přitom mohou zásadním způsobem zvýšit riziko výskytu smrtonosných vln veder, sucha a záplav. Uvedené závěry publikoval vědecký tým v odborném časopise Environmental Research Letters.

Výzkum vedl Sam Abernethy ze společnosti Spark Climate Solutions Research, podle něhož tento skrytý násobitel v současných klimatických modelech chybí. Dosavadní politická rozhodnutí a plánovaná opatření tak mohou významně podceňovat rychlost a rozsah nadcházejícího oteplování. Vědci zároveň varují, že lidstvo kvůli opomenutí těchto faktorů přeceňuje množství uhlíku, které si ještě může dovolit vypustit do atmosféry. Spoluautor studie Rob Jackson ze Stanfordské univerzity zdůraznil, že narušení uhlíkových cyklů již probíhá v reálném čase.

Organizace spojených národů nedávno přiznala, že mezinárodní cíl udržet oteplení pod hranicí 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře bude v nejbližších letech překročen. Tento posun přinese ještě rychlejší a tvrdší dopady na životní prostředí, což potvrdily i letošní rekordní vlny veder a rozsáhlé požáry. Pokud země nepřijmou přísnější opatření, reálné zvýšení teploty překročí dosavadní předpovědi. Současné vládní politiky podle analýz organizace Climate Action Tracker směřují k celkovému oteplení planety o 2,6 stupně Celsia.

I při realizaci nejoptimističtějšího scenáře s rychlým omezením fosilních paliv přidají přírodní procesy k oteplení planety přibližně 0,2 stupně Celsia. V případě pesimističtějšího vývoje s vysokými emisemi se tato hodnota vyšplhá až na 0,4 stupně Celsia. Odborníci dlouhodobě varují před dosažením bodu, ze kterého již nebude návratu a klimatický systém se vymkne lidské kontrole. Mezi kritické body patří rozsáhlé tání ledovců v Grónsku a Antarktidě nebo proměna Amazonského pralesa v savanu.

K výsledkům studie se vyjádřil také ekolog Bill Ripple z Oregonské státní univerzity, který se zabývá výzkumem nekontrolovatelného oteplování. Výzkum označil za důležité varování před posilováním zpětných vazeb, které lidmi spuštěné oteplování dále násobí. Závěry studie podle něj připomínají, že záleží na každé desetině stupně Celsia, o kterou se planeta oteplí. Čím více se lidem daří planetu zahřívat, tím vyšší je riziko aktivace dalších přírodních procesů uvolňujících skleníkové plyny.