Studenti ve Francii už zablokovali 2000 škol. Okamžitě řešte jejich požadavky, nařídil Lecornu

Podle údajů studentských odborových svazů bylo v zemi zablokováno nebo uzavřeno až 1 800 středních škol a zablokováno je přibližně 90 procent univerzit. Ministerstvo školství udává o něco mírnější, avšak stále vysoká čísla, podle nichž musela vyučování úplně nebo částečně přerušit téměř devět stovek středních škol. Rozsah barikád a dočasných uzávěr ukazuje na hluboké rozhořčení mezi mladou generací.

Hlavní výhrady protestujících se týkají především neúnosných podmínek pro výuku a chátrající infrastruktury. Studenti i rodiče si stěžují na neúměrně dlouhé školní dny, které často trvají od půl deváté ráno až do osmnácti hodin večer, a také na příliš krátké přestávky na oběd. K problémům patří rovněž přeplněné třídy, chybějící suplování za nepřítomné pedagogy a zhoršující se stav školních budov, kvůli nimž mají mladí lidé obavy o svou budoucnost.

Protesty se však na mnoha místech vyhrotily do násilných střetů s policií a nepokojů. V Lille demonstranti zapalovali popelnice, ve Štrasburku házeli na policisty dělobuchy a k potyčkám došlo také v Nancy či na předměstí Paříže. Během posledního týdne byly zablokovány stovky škol, přičemž bylo zraněno největší měrou 215 lidí a více než 5 000 osob bylo zatčeno. Střety provázela vážná zranění, při nichž studenti utrpěli poškození zraku, ztrátu zubů a jednomu patnáctiletému mladíkovi šokový granát dokonce utrhl ruku.

Rostoucí míra násilí vyvolává vážné znepokojení mezi organizacemi na ochranu lidských práv. Francouzská Národní poradní komise pro lidská práva (CNCDH) i organizace Amnesty International vyzvaly vládu k deeskalaci a upozornily na nepřiměřené použití síly ze strany policie. Francouzský ministr vnitra Laurent Nuñez v reakci na kritiku potvrdil, že úřady již zahájily deset interních vyšetřování týkajících se možného policejního násilí.

Sami studenti zdůrazňují, že jejich hnutí má především sociální a praktický charakter zaměřený na každodenní život ve školách, ačkoli se vláda snaží tvrdit, že protesty byly zneužity. Přestože podporu demonstrantům vyjádřil například představitel krajní levice Jean-Luc Mélenchon, studenti odmítají, aby byl jejich odpor vnímán výhradně jako politický boj, a trvají na tom, že jim jde o konkrétní zlepšení výuky.

Francouzský premiér Sébastien Lecornu v reakci na napjatou situaci nařídil svým ministrům, aby se bezodkladně zabývali hlavními požadavky studentů. Vláda se zavázala prověřit délku desetihodinových školních dní, prodloužit přestávky na oběd, zajistit náhradu za chybějící učitele a investovat do oprav starých školních budov, přičemž konkrétní návrhy mají být předloženy do konce října. Ministr školství Édouard Geffray zároveň zahájil národní konzultaci se středoškoláky.

Naplnění slibů a požadavků však naráží na širší ekonomickou realitu státu. Francouzská vláda se nachází pod silným tlakem na naléhavé omezení veřejných výdajů, což výrazně komplikuje možnost rozsáhlých investic do školství. Budoucnost studentského hnutí tak zůstává nejistá, zatímco tisíce mladých lidí v ulicích vyjadřují strach, že bez zásadních změn se podmínky ke studiu nezlepší.