Dopady supersilného El Niňo budou masivní. Zemře nejméně půl milionu lidí, spočítali vědci

Odhady úmrtnosti v důsledku horka byly zpracovány na regionální úrovni, což vědcům umožnilo přesně určit oblasti, kde mohou cílená ochranná opatření zachránit nejvíce životů. Mezi účinné kroky patří lepší předpovídání vln veder, zřizování chladicích center pro veřejnost nebo posílení personálních kapacit ve zdravotnických zařízeních během teplotních špiček. Zásadní význam má rovněž zvýšená ochrana lidí pracujících pod otevřeným nebem. Včasné nasazení těchto krizových opatření může výrazně snížit celkový počet obětí.

Současný jev El Niño ohřívající planetu překonal dosavadní teplotní rekordy již před svým očekávaným vyvrcholením. Z důvodu nebývalé intenzity označují odborníci tuto událost za extrémní či monstrózní. Přirozený klimatický cyklus se tak kombinuje s globálním oteplováním způsobeným lidskou činností, což vede k nevídaným teplotním výkyvům. Nejkritičtější období s nejvyššími teplotami má trvat do začátku příštího roku, zvýšená úmrtnost však může přetrvávat až do poloviny roku.

Profesor Michael Greenstone, spoluzakladatel výzkumné iniciativy Climate Impact Lab působící na Chicagské univerzitě a spoluautor zprávy, zdůraznil lidský rozměr těchto číselných odhadů. Za údajem o 451 tisících obětí se podle něj skrývají konkrétní rodiče, děti, prarodiče i sousedé chodící do práce a pečující o své rodiny. Dále uvedl, že zatímco lidstvo dokáže dlouhodobě předpovídat dopady na úrodu, tato studie otevírá dveře k předvídání toho nejzásadnějšího dopadu, kterým je ztráta lidských životů. Vzhledem k naléhavosti situace se autoři rozhodli výsledky zveřejnit bezprostředně před jejich oficiálním recenzním řízením.

Největší zátěž v podobě dodatečných úmrtí z horka ponesou tropické země na globálním jihu. Nejvyšší počet obětí se v nadcházejícím půlroce předpovídá v Nigérii, za níž následují Indonésie, Súdán, Indie a Brazílie. V samotném africkém regionu Sahel může extrémní horko připravit o život téměř 70 tisíc lidí. Mezi dvacítkou nejvíce zasažených národů se nacházejí i Spojené státy, kde se počítá s přibližně 3 500 dodatečnými oběťmi.

Výzkumníci popisují současný stav jako pohlednici z naší budoucnosti, neboť teploty dosahují úrovní, které klimatické modely dříve předpovídaly až pro období za dvě desetiletí. Spoluautorka zprávy Tamma Carletonová z Kalifornské univerzity v Berkeley zdůraznila, že posílení krizové reakce může v letošním roce zachránit desítky tisíc životů. Varovala však, že za dvacet let, až se tyto extrémní teploty stanou běžným standardem, nesmí lidstvo zůstávat v neustálém krizovém stavu. Podle ní je nutné již nyní vyvíjet a nasazovat adaptivní nástroje pro budoucí roky.

Metodika použitého výzkumu vychází z vědecky ověřených postupů, které sledovaly měsíční vztahy mezi růstem teplot a úmrtností ve více než 24 tisících regionech po celém světě. Tyto poznatky výzkumníci propojili s předpověďmi vyšších teplot pro nadcházející měsíce a srovnali je s průměrnou úmrtností z minulých desetiletí. Globální teploty pevniny mají v zasaženém období překročit běžný průměr o více než jeden stupeň Celsia, což dramaticky zvýší počet extrémně horkých dnů.

Kromě přímých zdravotních rizik spojených s horkem ohrožuje El Niño také globální zásoby potravin. Světový potravinový program již dříve varoval, že dopady sucha a výkyvů počasí mohou uvrhnout do akutního hladu až 50 milionů lidí a způsobit prudký nárůst cen potravin. Historické paralely ukazují, že silný jev El Niño na konci devatenáctého století způsobil rozsáhlé hladomory a desítky milionů obětí v Indii, Brazílii a Číně. Současné extrémy již nyní působí značné škody v zemědělství v mnoha zasažených oblastech.

Profesorka Friederike Ottová z Imperial College v Londýně uvedla, že současná událost představuje obrovskou redistribuci energie v klimatickém systému planety. Hlavní nebezpečí podle ní spočívá v tom, že k jevu El Niño dochází na základně již výrazně oteplené lidskou činností. Spalování fosilních paliv neustále zvyšuje průměrné teploty, což místním komunitám výrazně ztěžuje schopnost čelit přicházejícím extrémům počasí.