USA a Írán absolvovaly v New Yorku první jednání od selhání příměří

Rozhovorům v zákulisí předcházel ostrý projev amerického prezidenta Donalda Trumpa před světovými lídry. Šéf Bílého domu ve svém vystoupení prohlásil, že stojí před rozhodnutím, zda s Íránem uzavře dohodu, nebo zemi vojensky zničí. Ve své řeči obhajoval dosavadní vojenské kroky a zdůraznil, že útoky zabránily Teheránu v získání jaderné zbraně. Prezident zároveň vyjádřil přesvědčení, že dohodu s Íránem se podaří vyjednat po nadcházejících kongresových volbách.

Americká delegace v čele s Witkoffem podle BBC potvrdila, že vyjednavači během celého dne přecházeli mezi oběma výpravami. Samotné rozhovory trvaly přibližně tři hodiny a americká strana po jejich skončení vyjádřila mírný optimismus. Zástupci Spojených států vyjádřili naději, že tato série jednání přinese v budoucnu konkrétní výsledky. Zprostředkovatelé z Kataru budou podle vyjádření Bílého domu v diplomacii pokračovat i v následujících dnech.

Íránská strana prostřednictvím mluvčího ministerstva zahraničí zopakovala své klíčové požadavky pro ukončení konfliktu. Teherán požaduje okamžité zastavení amerických vojenských akcí na všech frontách a ukončení námořní blokády. Mezi další podmínky patří uvolnění zmrazených íránských finančních aktiv v zahraničí. Íránští představitelé zdůrazňují, že otevření Hormuzského průlivu je podmíněno kroky ze strany Washingtonu.

Vojenský konflikt mezi oběma zeměmi vypukl na konci února po amerických a izraelských leteckých úderech na íránské cíle. Teherán na tyto útoky reagoval odpálením raket na americké základny v Perském zálivu a spojence Spojených států. Důležitým faktorem současné krize zůstává zablokování Hormuzského průlivu, kterým dříve procházela pětina světové spotřeby ropy a zkapalněného zemního plynu. Omezení plavby v této oblasti vede k výrazným výkyvům cen energií na globálních trzích.

Vyostřená situace v Perském zálivu zvyšuje tlak na Bílý dům ohledně rychlého vyřešení celého konfliktu. Hospodářské dopady válečného stavu a rostoucí ceny paliv se stávají klíčovým tématem před nadcházejícími podzimními volbami. Donald Trump ve svém projevu na půdě OSN věnoval značný prostor obhajobě dosavadního postupu své administrativy. Vystoupení amerického prezidenta tak neslo výrazné prvky předvolební kampaně zaměřené na domácí voliče.

Projev amerického prezidenta stál v ostrém kontrastu k vystoupení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Šéf světové organizace ve svém úvodním slovu varoval před prohlubujícími se globálními příkopy a zdůraznil vzájemnou provázanost lidstva. Trump naopak prosazoval svou strategii míru prostřednictvím síly a kladením ultimát. Většina íránské delegace během prezidentova projevu na protest opustila sál.

Od selhání červnového příměří dochází mezi oběma stranami k opakovaným vojenským incidentům. Íránské síly zaútočily na několik plavidel, která se podle nich pokusila proplout Hormuzským průlivem bez povolení. Americká armáda naopak zasáhla íránské vojenské pozice v průlivu a námořní tankery u íránského pobřeží. Spojené státy navíc udržují přísnou blokádu íránských přístavů, což způsobuje těžké škody tamní ekonomice.

Soustavný tlak ze strany Washingtonu zahrnuje také hrozby sankcemi proti třetím zemím, které nepřestanou s Teheránem obchodovat. Íránská vláda však dosud nesignalizuje ochotu k ustoupení ze svých základních požadavků. Teherán podmiňuje jakýkoli posun trvalým zastavením bojů, a to včetně izraelských operací proti hnutí Hizballáh v Libanonu. Do konfliktu se zapojili i jemenští Hútíové, kteří stupňují útoky na ropnou infrastrukturu v Saúdské Arábii.