Extrémní počasí nejvíc odnesou nejchudší země. Klima se nezlepší, ani když zastavíme oteplování, varují vědci

Nárůst teplot v tropických oblastech byl v poměru k jejich historickému teplotnímu rozpětí výraznější než ve vyšších zeměpisných šířkách. Mezi oblasti s mírnějším relativním oteplením patří bohatší státy v Evropě a Severní Americe, které historicky vyprodukovaly většinu emisí. Tropické ekosystémy jsou přitom vůči změnám zranitelnější, protože se vyvinuly v daleko užším teplotním pásmu. Místní prostředí, jako jsou například korálové útesy, tak bude negativním dopadům čelit po podstatně delší dobu.

Výzkum publikovaný ve vědeckém časopise Environmental Research Letters vedl Andrew King z Melbournské univerzity. Vědecký tým využil tři sady počítačových modelů k předpovědi pravděpodobných teplotních změn po dosažení čisté nuly. Výsledky fyzikálních modelů výzkumníci následně porovnali s daty o hrubém domácím produktu jednotlivých států. Analýza potvrdila přímou souvislost mezi nízkým ekonomickým výkonem země a vyšší dlouhodobou zranitelností vůči klimatickým změnám.

Podle Andrewa Kinga bude nerovnost v regionálním oteplování přetrvávat neomezeně dlouho, pokud lidstvo půjde pouze cestou těsného dosažení čisté nuly. Bohatší státy, které problém většinově způsobily, nepatří k nejvíce ohroženým regionům. Oblasti s minimálním podílem na historických emisích naopak ponesou největší břemeno dalšího růstu teplot. King zdůraznil, že osud chudších rovníkových oblastí závisí na celkovém množství skleníkových plynů vypuštěných před dosažením emisní neutrality.

Uhlík vypuštěný do atmosféry v ní zůstává po celá staletí, což znemožňuje vzniklé škody snadno odčinit. Rychlejší dosažení nulových emisí je proto zásadní pro omezení dlouhodobého oteplování v období po dosažení neutrality. Včasné ukončení emisí představuje podle vědců hlavní způsob, jak prohlubování klimatické nerovnosti stlačit na minimum. V opačném případě budou tropické národy čelit trvalému teplotnímu tlaku i poté, co se globální emise zastaví.

Zveřejnění studie se časově shoduje s novou zprávou Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Dokument vypracovaný ve spolupráci s Centrem Petera McMullina pro otázky osob bez státní příslušnosti upozorňuje na rostoucí riziko ztráty státní příslušnosti v důsledku klimatické krize. Extrémní dopady klimatu již nyní ohrožují existenci některých tichomořských ostrovních států, které přicházejí o území kvůli stoupající hladině moří. Zpráva proto vyzývá mezinárodní společenství k podpoře zachování státnosti ohrožených zemí.

Klimatické katastrofy, jako jsou rozsáhlé požáry, povodně a stoupající moře, nutí obyvatele k opuštění domovů a zvyšují riziko jejich vysídlení. Úřad OSN v současnosti odhaduje globální počet osob bez státní příslušnosti na čtyři a půl milionu, skutečné číslo je však podle autorů zprávy pravděpodobně vyšší. Oficiální statistiky tyto osoby často nezahrnují, což vede k jejich přehlížení. Docentka Radha Govilová uvedla, že existuje přímá korelace mezi regiony nejvíce zasaženými klimatickou krizí a výskytem osob bez státního občanství.

Zpráva OSN doporučuje pomoci ohroženým zemím s digitalizací evidencí občanství, aby se předešlo ztrátě dokumentů během živelních pohrom. Odborníci rovněž zdůrazňují potřebu zajistit udílení státního občanství dětem, které během katastrof přijdou o rodiče. Rizika pro děti se zvyšují v zemích, kde matky nemají stejné právo předávat své občanství potomkům jako otcové. Autoři dokumentu zdůrazňují, že navržená administrativní opatření jsou plně uskutečnitelná a mohou riziku hromadné ztráty státní příslušnosti předejít.