Počasí: Svět zažil nejteplejší srpen v historii. Hranice k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize padla

Za historicky vysokými teplotami stojí kombinace dlouhodobé změny klimatu a zesilujícího se přírodního jevu El Niño v Tichém oceánu. Strategická vedoucí pro oblast klimatu ve službě Copernicus Samantha Burgessová označila toto období za výjimečné v historii globálních klimatických záznamů. Dopady těchto extrémů podle ní stále výrazněji pociťují komunity, ekonomiky i přírodní ekosystémy po celém světě. Spojení rekordních teplot vzduchu, rekordního zahřívání oceánů a výjimečného evropského léta podle vědců dokazuje, že klimatické změny nyní způsobují výkyvy v atmosféře i ve vodním prostředí.

Šéf Organizace spojených národů pro oblast klimatu Simon Stiell uvedl, že naměřené hodnoty jsou nevyvratitelným důkazem lidského vlivu na planetu. Podle jeho slov jde o stále rostoucí cenu za závislost lidstva na fosilních palivech, která živí celosvětovou klimatickou krizi. Vedle spalování fosilních paliv zhoršuje situaci nastupující silný jev El Niño, při kterém dochází k neobvyklému ohřívání vody ve východní části Tichého oceánu. Tento přírodní fenomén uvolňuje nahromaděné oceánské teplo do atmosféry a vědci očekávají, že současný cyklus ještě zesílí a může se zařadit k nejsilnějším v historii.

Hlavní dopad tohoto přírodního úkazu na globální teploty se očekává v průběhu nadcházejícího roku, což znamená, že série teplotních rekordů může dále pokračovat. Projevovat se má například ovlivněním monzunových dešťů a bouří v Asii, kde v důsledku záplav musely opustit své domovy desítky tisíc lidí. Spojené království zaznamenalo nejteplejší léto od počátku vedení záznamů v roce 1884. Britský meteorologický úřad v této souvislosti dospěl k závěru, že k dosažení takto vysokých teplot přispěla lidská činnost, která pravděpodobnost jejich výskytu zvýšila přibližně stotřicetkrát.

Výzkumnice v oblasti extrémního počasí z Imperial College v Londýně Clair Barnesová zdůraznila, že vysoké teploty mají velmi konkrétní lidské oběti. Vlna veder napříč Británií a Evropou narušila výuku ve školách, přetížila nemocnice, zasáhla produkci potravin, podnítila vznik požárů a způsobila rozsáhlé sucho. V důsledku těchto extrémních podmínek přišly o život desítky tisíc lidí. Odbornice zároveň odmítla myšlenku, že by takto horká léta měla být považována za nový běžný standard.

Dokud lidstvo nepřestane spalovat fosilní paliva, budou dosavadní teplotní rekordy podle vědců i nadále překonávány. Extrémní výkyvy počasí se navíc mohou zhoršovat rychleji, než jak bude společnost schopna se novým podmínkám přizpůsobovat. Vědci zároveň připomínají, že míra zhoršení celé situace závisí na budoucích rozhodnutích a zůstává plně v rukách lidí.