Rusko otestuje NATO už za pár měsíců, varují rozvědky. Podle BIS může být součástí zásah na území státu

Polský premiér Donald Tusk v parlamentu prohlásil, že Moskva může plánovat útoky drony nebo rakety na území NATO, aby zpochybnila praktickou funkčnost článku pět o společné obraně. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil tato varování za podložená a svolal v Paříži krizové jednání politických lídrů.

Ředitel české Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka uvedl, že součástí plánů Kremlu by mohl být i vojenský zásah menšího rozsahu na území státu NATO sousedícího s Ruskem. Scénář by podle něj mohl zahrnovat omezený průnik na cizí území, provokace pod cizí vlajkou nebo masivní vlivovou kampaň. Koudelka zdůraznil, že takový vývoj hrozí v horizontu měsíců, nikoliv let. Zároveň však dodal, že spojenci podnikají všechna potřebná opatření, aby podobným událostem zabránili.

Představitelé pobaltských států nahlížejí na možnost bezprostředního vojenského útoku o něco opatrněji a poukazují na značné vyčerpání ruských zdrojů ve válce na Ukrajině. Generální ředitel lotyšské bezpečnostní služby VDD Normunds Mežviets potvrdil, že aktuálně nevidí známky neprodleného napadení. Pobaltské země však upozorňují, že přílišné šíření paniky o brzké invazi může hrát do karet právě ruské psychologické válce. Generální tajemník estonského ministerstva zahraničí Jonatan Vseviov v této souvislosti vyzval veřejnost k zachování klidu a pokračování v podpoře Ukrajiny.

Šéf lotyšské rozvědky zároveň přiznal, že Moskva podniká kroky k razantnějším akcím v Evropě, i když jejich přesný cílový charakter zůstává nejistý. Podle něj je stále otevřené, zda má ruské vedení konkrétní plány na útok, nebo zda jde pouze o součást širší strategie zaměřené na šíření strachu a nejistoty v západní společnosti. Pobaltské státy tak v současnosti nabádají některé západní partnery k rozvážnosti ve veřejných prohlášeních. Přehnaná rétorika by totiž mohla mít negativní dopad na ekonomiku a stabilitu regionu.

Ruská taktika podle Michala Koudelky spočívá v principu eskalace s cílem dosáhnout deeskalace za vlastních podmínek. Moskva se snaží využívat slabá místa v západních společnostech a utlumit jejich ochotu k dalšímu poskytování pomoci napadené Ukrajině. Ruské vedení se domnívá, že pokud vyvolá dostatečné napětí, evropské státy nakonec ustoupí od podpory Kyjeva. Místo přímého vojenského střetu tak uplatňuje kampaň zaměřenou na destabilizaci a sabotáže v zemích, které Ukrajinu podporují nejhlasitěji.

Zpravodajské služby napříč Evropou varují, že ruské sabotážní operace budou v nadcházejícím období pravděpodobně dále sílit. Šéf švédské vojenské rozvědky Thomas Nilsson v této souvislosti zmínil nedávný incident na letišti v Lipsku, kde se objevil ozbrojený dron. Podobné akce, které mohou způsobit ztráty na životech nebo zničit kritickou infrastrukturu, představují podle švédské strany zásadní posun v dosavadním chování ruských orgánů. Cílem těchto útoků je vyvolat chaos a vnést rozkol do řad aliančních partnerů.

Zatímco v minulosti se sabotáže a žhářské útoky zaměřovaly na náhodné cíle s cílem vyvolat paniku, nyní dochází k posunu k věcným cílům. Podle lotyšské VDD se ruské operace stále více soustředí na železniční infrastrukturu, zařízení pro pomoc Ukrajině a objekty obranného průmyslu. Tento přístup umožňuje Kremlu zasáhnout reálnou vojenskou i logistickou podporu a současně dosáhnout požadované psychologického efektu na obyvatelstvo. Bezpečnostní složky evropských států z toho důvodu musejí prověřovat každý incident či požár jako potenciální teroristický útok.

Na pozadí rostoucího napětí probíhají také pokusy americké administrativy o obnovení mírových rozhovorů. Ředitel CIA John Ratcliffe v nedávné době navštívil Moskvu a zastavil se také v Rize, přičemž mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zprávy o plánovaném útoku na NATO odmítl jako nepravdivé. Šéf švédské vojenské rozvědky Thomas Nilsson však vyjádřil skepsi ohledně upřímnosti ruského zájmu o reálné vyjednávání. Podle jeho hodnocení se Moskva stále domnívá, že může dosáhnout svých strategických cílů vojenskou cestou, a rozhovory využívá pouze jako kulisu.