Vláda od října opět zastropuje ceny benzinu a nafty

Premiér Andrej Babiš zdůraznil, že i přes současný růst patří ceny paliv v České republice k nejnižším v celém regionu. „Cena pohonných hmot v Česku patří k nejnižším v regionu. Přesto jsme rozhodli o zastropování marží a snížili jsme spotřební daň. Doufám, že se tím u nafty dostaneme znovu na cenu pod padesát korun za litr,“ prohlásil předseda vlády.

Hlavním důvodem prudkého zdražování nafty i benzínu v posledních týdnech je další eskalace konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. K růstu cen na trhu zároveň přispívají nedostatečné zpracovatelské kapacity rafinérií.

Podle údajů společnosti CCS stál nejprodávanější benzín Natural 95 v neděli v průměru 45,94 koruny za litr a nafta 49,23 koruny. Od začátku září tak benzín podražil o více než čtyři koruny na litr, zatímco cena nafty vzrostla o 3,70 koruny.

Ceny benzínu se v současnosti nacházejí na nejvyšší úrovni od léta roku 2022 a nafta je nejdražší od letošního dubna. V meziročním srovnání platí řidiči za litr benzínu přibližně o deset korun více, zatímco za naftu před rokem platili o zhruba patnáct korun méně.

Ministerstvo financí předložilo vládě návrh na zavedení dočasné mimořádné sektorové daně pro rafinérský sektor. Opatření reaguje na výrazný nárůst rafinérských marží způsobený geopolitickou krizí a narušením světového trhu s ropou.

Daň se bude uplatňovat v letošním i příštím roce a bude činit padesát procent z nárůstu hrubé marže oproti roku 2025. Návrh se inspiruje řešením v Polsku, kde byla předložena právní úprava zavádějící dokonce šedesátiprocentní daň z mimořádné rafinérské marže.

Poplatníky daně budou právnické osoby zpracovávající surovou ropu s ročními příjmy alespoň dvě miliardy korun a příjmy z rafinérské činnosti minimálně padesát milionů korun. Domácnosti, dopravci, firmy a stát nesou náklady vysokých cen pohonných hmot, a rafinérský sektor naopak v důsledku mimořádného rozdílu mezi cenou ropy a cenou hotových produktů dosahuje nadstandardních marží, uvedla ministryně financí Alena Schillerová. 

Je proto podle ní přiměřené, aby část těchto mimořádných výnosů pomohla financovat náklady, které krize přinesla spotřebitelům a veřejným rozpočtům. Podle šéfky resortu je tak spravedlivé, aby část mimořádných příjmů pomohla pokrytí vzniklých nákladů.

K regulaci cen pohonných hmot přistoupil stát v letošním roce již podruhé, přičemž předchozí opatření platilo od dubna do poloviny července. V tomto období ministerstvo financí určovalo maximální marže prodejců, denní cenové stropy a snížilo spotřební daň u nafty. Podle Schillerové tehdejší úleva na spotřební dani způsobila státnímu rozpočtu výpadek příjmů zhruba jednu miliardu korun měsíčně.