Začíná největší diplomatická událost roku. Eskalátor jsme opravili, ujistil šéf OSN Trumpa

Kromě oficiálních projevů na hlavní schůzi nabídne zasedání prostor pro klíčová jednání v kuloárech. Americký prezident Donald Trump má v plánu setkat se se zástupci zemí Perského zálivu, s nimiž bude diskutovat o další fázi konfliktu s Íránem. V průběhu týdne se uskuteční také brífink Trumpovy takzvané Mírové rady, která má dohlížet na rekonstrukci Pásma Gazy. Francie mezitím svolá navazující schůzku zaměřenou na dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu, navazující na loňské uznání palestinského státu několika západními zeměmi.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že v New Yorku absolvuje osobní schůzku s americkým prezidentem. Toto jednání naváže na nedávné mise amerických vyslanců v Kyjevě i v Moskvě. Na okraji shromáždění je naplánováno rovněž setkání ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova s jeho americkým protějškem Marcem Rubiem. Očekává se také podpis dohody mezi Spojenými státy, Dánskem a Grónskem, která by měla Washingtonu zajistit trvalou kontrolu nad grónskou bezpečností.

Na seznamu řečníků figuruje více než 130 hlav států a vlád, což nastaví celkový tón letošního shromáždění. Otazník visí nad možnou účastí čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který má v době konání zasedání naplánovanou státní návštěvu ve Washingtonu. Pokud by nedorazil přímo do sídla OSN, došlo by k výraznému rozdělení pozornosti mezi jednáním dvou největších mocností v hlavním městě USA a samotnou diplomacií v New Yorku. Tradiční úvodní projev úterního programu přednese brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva.

Mezi dalšími vystupujícími bude izraelský premiér Benjamin Netanjahu či úřadující venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová. Projev palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse proběhne pravděpodobně prostřednictvím videopřenosu, neboť mu americké úřady opět odmítly udělit vízum. Naopak klíčové delegaci Íránu včetně prezidenta Masúda Pezeškjána byl vstup do země umožněn v souladu s mezinárodními závazky hostitelské země. Íránská delegace však bude čelit přísným cestovním omezením a zákazům nákupu luxusního zboží.

Letošní zasedání bude zároveň rozlučkou pro několik výrazných osobností světové politiky. Své poslední vystoupení na půdě Všeobecného shromáždění absolvuje francouzský prezident Emmanuel Macron i samotný generální tajemník António Guterres, kterému ke konci roku končí funkční období. Guterres se ve své závěrečné fázi mandátu intenzivně zaměřuje na téma umělé inteligence, které věnoval značnou část své tiskové konferenci. Otázkám spojeným s technickým pokrokem a digitální spoluprací bude věnována celá řada doprovodných akcí i jednání Rady bezpečnosti.

V kuloárech současně probíhá souboj o to, kdo nahradí dosavadního šéfa organizace. V neformálním průzkumu Rady bezpečnosti si těsné vedení udržuje bývalá kostarická viceprezidentka Rebeca Grynspanová. Spojené státy zatím žádného kandidáta oficiálně nepodpořily, požadují však, aby nový generální tajemník vrátil organizaci k jejímu primárnímu účelu. Podle amerického ministerstva zahraničí se OSN musí opět plně zaměřit na udržování světového míru a bezpečnosti.

Organizace vstupuje do letošního zasedání v lepší finanční situaci než v minulém roce, kdy jí hrozil kolaps. Americká administrativa nedávno poukázala OSN částku 827 milionů dolarů na členských poplatcích, přestože celkový dluh USA vůči organizaci dosahuje přibližně čtyř miliard. Americký prezident Donald Trump v minulosti opakovaně zpochybňoval reálný přínos organizace a kritizoval její neschopnost řešit válečné konflikty. Analytici přesto zdůrazňují, že OSN zůstává jedinou institucí s globální legitimitou, kde mohou všechny státy společně jednat a předcházet konfliktům.