Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Tento přírodní úkaz zásadním způsobem mění meteorologické vzorce po celém světě, přičemž některé oblasti vystavuje kritickému suchu a v jiných naopak způsobuje silné tajfuny či záplavy. Předpovědi rovněž naznačují, že El Niño ještě více zvýší globální teploty, které již nyní rostou v důsledku změny klimatu způsobené lidskou činností. Světová meteorologická organizace proto zahájila rozsáhlou mobilizaci s cílem předat varování co největšímu počtu ohrožených komunit.

Příčinou rozvoje tohoto jevu je výrazné oteplování povrchových vod v centrální a východní části Tichého oceánu, kde teploty v posledních týdnech překročily průměr o více než dva stupně Celsia. Podle modelů by však měsíční teploty mořské hladiny mohly dosáhnout hodnot blížících se až čtyřem stupňům nad normálem. Ještě výraznější odchylky vykazují podmořské vrstvy Pacifiku, kde teploty místy přesahují průměr o více než osm stupňů.

Rostoucí teploty oceánů představují značnou hrozbu pro mořský ekosystém, což pociťuje zejména Austrálie. Zatímco Velký bariérový útes by měl být podle aktuálních prognóz nejhorších dopadů ušetřen, jižní část země čelí masivním mořským vlnám veder. V minulosti tyto výkyvy v Jižní Austrálii a Tasmánii způsobily úhyn ryb, úbytek potravy pro tučňáky, přemnožení řas a invaze medúz.

Změny v rozložení srážek s sebou přinášejí rozsáhlá sucha, která již nyní zasahují Jihovýchodní Asii, Střední Ameriku a severní oblasti Jižní Ameriky. Kvůli klesající hladině vody přistoupil Panamský průplav k omezení kapacity lodní dopravy o více než deset procent. Tato umělá vodní cesta představuje klíčovou tepnu světového obchodu a pro Panamu garantuje roční příjmy ve výši přibližně tří miliard dolarů.

S dlouhotrvajícím suchem se potýká také Indonésie, která aktivně bojuje s rozsáhlými lesními požáry. Ty v letošní suché sezóně zničily již přes 107 tisíc hektarů půdy a zasáhly do běžného života obyvatel, kteří se potýkají s hustým a dráždivým kouřem. Úřady se snaží situaci řešit vyvoláváním umělého deště pomocí leteckého práškování mraků a zatýkáním osob podezřelých z nelegálního zakládání požárů při mýcení půdy.

Na opačné straně Pacifiku čelí Čína extrémnímu výskytu tropických bouří, přičemž meteorologové pro letošní rok očekávají zasažení pevniny celkem sedmi tajfuny. Jen během července zasáhly zemi tři tajfuny, které si vyžádaly desítky obětí na životech. V srpnu pak musel více než milion obyvatel opustit své domovy kvůli tajfunu Dolphin, který přinesl silný vítr a přívalové deště.

Nadměrné srážky a hrozba povodní se očekávají také v oblasti východní Afriky, jižní Brazílie a na jihu Spojených států amerických. Těžké dopady hrozí rovněž Peru a Ekvádoru, kde zvýšené srážky pravidelně vedou k bleskovým povodním a sesuvům půdy. Největší riziko vzniká v městských centrech, jejichž infrastruktura nedokáže velké množství vody efektivně odvádět.

V reakci na nadcházející krizi posilují organizace i jednotlivé státy preventivní opatření a systémy včasného varování. Odborníci v Peru se podle BBC zaměřují na lepší informovanost veřejnosti ohledně stavu hladin řek a meteorologických předpovědí. Spojené státy americké navíc k peruánskému pobřeží vysílají vojenskou zdravotnickou loď USNS Comfort, která má poskytnout lékařskou péči a technické vybavení v době, kdy El Niño dosáhne svého vrcholu.

Představitelé humanitárních organizací však podle BBC upozorňují, že přírodní katastrofy nepřicházejí do izolovaného prostředí a jejich dopady zhoršují dlouhodobé strukturální problémy. K vysoké zranitelnosti obyvatelstva přispívají zejména obydlí v rizikových oblastech, nestabilní vodovodní i sanitární sítě a slabý zdravotnický systém, jejichž náprava vyžaduje dlouhodobá řešení.