Ať si Írán klidně zlikviduje Los Angeles a San Diego, prohlásil Trump

Trump ve svém projevu v městečku Grand Island promlouval k příznivcům v souvislosti s nadcházejícími doplňovacími volbami a obhajoval vysoké ceny energií spojené s vojenským konfliktem s Íránem. Prohlásil, že vyšší ceny jsou jen malou daní za zajištění bezpečnosti Spojených států i celého světa. Následně však pronesl kontroverzní větu, v níž uvedl, že Íránci mohou zničit městské centrum, a dodal: „Ať si vezmou Los Angeles. Ať si vezmou San Diego.“ Tento výrok vyvolal u přítomného publika potlesk, přičemž Trump vzápětí dodal, že válka brzy skončí.

Reakce zasaženého státu na sebe nenechala dlouho čekat a byla nekompromisní. Kalifornský guvernér Gavin Newsom označil prezidentovo chování za nepříčetné a nebezpečné. Ve svém prohlášení připomněl, že Trump v minulosti vyslal do Kalifornie Národní gardu a námořní pěchotu, a nyní veřejně navrhuje, aby zahraniční nepřátelé útočili na americká města. Podle Newsoma prezident otevřeně schvaluje potenciální úder proti více než deseti milionům amerických občanů, což je jednání, které podle něj nelze v žádném případě považovat za normální.

K protestům se rychle připojili i starostové obou zmíněných metropolí. Starostka Los Angeles Karen Bassová obvinila prezidenta z neodpovědných hrozeb, které mohou reálně ohrozit bezpečnost druhého největšího města Spojených států. Ve svém oficiálním vyjádření zdůraznila, že základní rolí hlavy státu je své občany chránit, a nikoli na ně aktivně přivolávat útoky nebo ohrožovat americké životy.

Podobně rozhořčeně reagoval i starosta San Diega Todd Gloria, který zdůraznil, že jeho město rozhodně není vedlejší škodou v prezidentově válečném plánování a odmítl představu, že by obyvatelé byli nahraditelní. San Diego přitom představuje jedno z nejvýznamnějších vojenských center v zemi s klíčovou infrastrukturou amerického námořnictva. Ke kritice se přidal také demokratický kandidát na guvernéra Xavier Becerra, který připomněl, že v dotčených okresech žije třináct milionů lidí, jejichž životy nemohou sloužit jako vtip ani přijatelná oběť.

Prezidentova téměř devadesátiminutová řeč vyvolala na internetu i v politických kruzích rozsáhlé debaty o tom, jak jeho slova vlastně chápat. Zatímco kritici podle The Guardian vnímali výrok jako cynický útok na převážně demokratická města, někteří konzervativní aktivisté se snažili Trumpa hájit. Tvrdili, že prezident pouze svým charakteristickým způsobem vyjadřování poukazoval na ekonomické dopady války a vysoké ceny pohonných hmot, nikoli že by Írán skutečně vybízel k vojenskému úderu.

Z hlediska vojenské reality je však možnost přímého úderu na americké území velmi nepravděpodobná. Představitelé amerického ministerstva obrany již dříve opakovaně uvedli, že Írán v současnosti nedisponuje vojenskými kapacitami ani raketovou technikou, která by umožnila přímý zásah pevninského území USA. Trump přesto v minulosti pravidelně varoval před vývojem íránského jaderného programu a tvrdil, že teheránský režim pracuje na střelách schopných zasáhnout americkou půdu.

Celý incident přichází v mimořádně citlivé době vrcholící volební kampaně před listopadovými volbami. Zatímco v Nebrasce probíhá nečekaně vyrovnaný souboj o senátní křeslo, který znepokojuje republikány, v Kalifornii se odehrává boj o křeslo guvernéra. Pro republikánského kandidáta Stevea Hiltona, kterého Trump osobně podpořil, představují prezidentovy kontroverzní výroky o zničení kalifornských měst značnou komplikaci v jeho snaze oslovit tamní voliče.