Takové počasí historie nepamatuje. Příští rok otřese globálními statistikami, varuje WMO

Generální tajemník OSN António Guterres v reakci na tato data prohlásil, že planeta Země je tlačena za své limity a všechny klíčové klimatické indikátory „blikají červeně“. Ve svém videoproslovu opětovně vyzval světové lídry k urychlenému odklonu od fosilních paliv směrem k obnovitelným zdrojům energie. Podle něj je tento krok nezbytný nejen pro klimatickou bezpečnost, ale také pro stabilitu národní a energetickou.

Statistiky mluví jasně: posledních 11 let bylo zároveň 11 nejteplejšími roky v historii měření, která sahá až do roku 1850. V roce 2025 dosáhla průměrná globální teplota vzduchu přibližně 1,43 °C nad úrovní předindustriální éry. Přestože byl loňský rok o něco chladnější než rekordní rok 2024, a to díky dočasnému ochlazujícímu efektu jevu La Niña, stále se zařadil mezi tři nejteplejší roky v historii.

Vědci nyní s obavami sledují Pacifik, kde se očekává nástup přirozeného oteplovacího cyklu známého jako El Niño. Předpovědi naznačují, že by se tento jev mohl zformovat v druhé polovině roku 2026. Pokud se tak stane, v kombinaci s dlouhodobým trendem oteplování způsobeným člověkem by rok 2027 mohl přinést další absolutní teplotní rekordy, které otřesou globálními statistikami.

Klíčovým pojmem zprávy je „energetická nerovnováha“, která je považována za nejkomplexnější měřítko změny klimatu. Tato nahromaděná energie nezůstává pouze v atmosféře, ale více než 90 % z ní pohlcují světové oceány. Teplo uložené v horních dvou kilometrech oceánské vody dosáhlo v loňském roce nového maxima, přičemž tempo oteplování se za poslední dvě desetiletí více než zdvojnásobilo ve srovnání s koncem 20. století.

Důsledky tohoto ohřívání jsou patrné po celém světě. Ledovcové štíty a horské ledovce zažily v období 2024/25 jeden z pěti nejhorších let z hlediska úbytku hmoty. Mořský led u obou pólů se po většinu roku 2025 pohyboval na rekordních nebo téměř rekordních minimech. Tyto změny mají přímý vliv na zvyšování hladiny moří a intenzitu ničivých bouří, které ohrožují pobřežní oblasti.

Extrémní projevy počasí se stávají novou normou. Jihozápad Spojených států se v současné době potýká s rekordně brzkou vlnou veder, kdy teploty na mnoha místech přesahují 40 °C, což je o 10 až 15 stupňů více, než je průměr pro toto období. Odborníci ze skupiny World Weather Attribution uvádějí, že taková intenzita veder by byla bez vlivu klimatických změn způsobených lidskou činností prakticky nemožná.

Kromě fyzických škod na infrastruktuře a ekosystémech napomáhá rostoucí teplota také šíření nebezpečných chorob, jako je například horečka dengue. Profesorka Celeste Saulo, generální tajemnice WMO, varovala, že lidské aktivity stále více narušují přirozenou rovnováhu přírody a s následky těchto zásahů se budou muset potýkat stovky až tisíce příštích generací.

Vědecká obec se shoduje, že oteplování sice probíhá v rámci dlouhodobých predikcí, ale jeho tempo se v posledním desetiletí viditelně zrychluje. Jediným způsobem, jak zmírnit dopady energetické nerovnováhy, je radikální snížení koncentrace CO2 v ovzduší, což vyžaduje okamžitou globální spolupráci na transformaci energetiky.